Smazaný obsah Přidaný obsah
m opraveno duplicitní volání parametru šablony
→‎Reference: Oprava pravopisu.
Řádek 5:
Historicky byly sklárny situovány do míst, kde byl snadný přístup k surovinám. Kromě surovin pro přípravu sklářského kmene to byla dále bezprostřední blízkost energetických surovin. K těm historicky patřilo zejména [[dřevo]], které se používalo nejen pro ohřívání pecí, ale i pro výrobu [[Uhličitan draselný|potaše]]. Za tímto účelem byla běžnou součástí skláren tzv. flusárna, kde se potaš neboli flus vyráběl. Výroba potaše byla technologicky poměrně jednoduchá, ale náročná na čas a především na množství dřeva. Potaš byla důležitou součástí sklářského kmene, která podporovala proces tavby.
 
Staré sklárny těžily [[Písek (materiál)|písky]] ve svém okolí a to buď povrchově, nebo často z [[Řeka|řek]], kde se sbíraly říční oblázky, křemenec nebo [[pískovec]]. Sklárny pak samisamy suroviny zpracovávaly a čistily. Ještě kolem roku [[1850]] měla každá česká sklárna drtírnu [[křemen]]e a stoupy (zpravidla 3 až 20). Teprve od 2. poloviny 19. století začíná docházet k dovozu kvalitnějších písku z lokalit vzdálenějších sklárnám. V současné době se sklářské písky v Čechách těží a upravují pouze ve třech lokalitách - [[Střeleč]] u Jičína, [[Provodín]] a [[Srní u České Lípy]].
 
== Sklárny v Českých zemích ==