Wikipedie

Protiraketová obrana: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Řádek 10:
 
== Protiraketová obrana bojiště NATO (NATO Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) ==
Severoatlantická aliance má zpracovanou Studii systému protiraketové obrany bojiště NATO z let [[2001]] až [[2003]]. Projekt Aktivní vrstvené protiraketové obrany bojiště NATO, který z této studie vychází, má zajistit obranu spojeneckých sil nasazených v operacích proti raketám s dosahem do 3000 km. Počátečních operačních schopností má tento systém dosáhnout v roce [[2010]]. Česká republikaČesko jako členský stát NATO je do řešení protiraketové obrany bojiště NATO zapojenazapojeno.
 
V oblasti protiraketové obrany bojiště spolupracuje NATO s Ruskem. Je to i z toho důvodu, že státy Aliance a Rusko nasazují vojáky do mírových operací a obrana rozmístěných vojsk je společným zájmem. Problémy, které vyvstaly při řešení tohoto úkolu, souvisejí s tím, že NATO a Rusko využívají systémy, které nejsou dosud vzájemně interoperabilitní.
Řádek 18:
[[Spojené státy americké|Spojené státy]] zahájily realizaci projektu protiraketové obrany USA na základě zákona přijatého v roce [[1999]]. Úvahy o potřebě protiraketové obrany USA probíhají ve čtyřech rovinách. První se zabývá analýzou povahy hrozeb, druhá hodnotí stav technologií, třetí se věnuje finančním otázkám protiraketové obrany USA a čtvrtá mezinárodním dopadům. Program protiraketové obrany USA není zaměřen proti konkrétnímu protivníkovi, nýbrž na vybudování vlastní schopnosti, která umožní reagovat účinně na nepředvídatelné a proměnlivé hrozby. Cílem je vybudovat integrovaný celosvětový systém k ochraně USA a jejich spojenců proti omezenému útoku balistickými raketami všech dosahů.
 
== Protiraketová obrana v České republiceČesku ==
{{Podrobně|Radar v Brdech}}
 
Zejména v první polovině roku [[2008]] probíhala jednání mezi vládami České republikyČeska a [[Spojené státy americké|USA]] o případném umístění [[radar]]ové základny systému protiraketové obrany USA v Česku – konkrétně poblíž obce [[Jince]] ve [[Vojenský újezd Brdy|vojenském újezdě Brdy]]. Jednání byla završena [[8. červenec|8. července]] 2008 podpisem smlouvy o umístění radaru na českém území. Samotný podpis smlouvy však ještě nezaručuje, že radarová základna skutečně bude vybudována. V září 2009 informoval Wall Street Journal o tom, že prezident [[Barack Obama|Obama]] rozhodl o ukončení americké účasti na projektu protiraketového štítu ve střední Evropě s tím, že jeho úlohu by měla převzít plavidla vybavená systémem [[Aegis (protiraketový systém)|Aegis]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Champion
| jméno = Marc
Řádek 36:
}}</ref>
 
Podle některých zastánců této základny{{kdo?}} měl systém protiraketové obrany představovat účinnou obranu nejen proti již existujícím, ale i proti případným nově zaváděným raketovým systémům. Podle jiných{{kdo?}} nešlo tak ani o to, jestli nás základna ochrání, nebo ne, ale považují USA za spolehlivého partnera s dlouholetou demokratickou tradicí, který vždy hájí svůj způsob života a požádal nás o pomoc, kterou odmítnout by bylo kvůli tomu, co pro Československou republikuČeskoslovensko vykonaly, amorální.{{Doplňte zdroj}} Spolupráci s ním považují za užitečnou a prospěšnou například v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií. Obávají se také nevyzpytatelného vývoje především v Rusku a Íránu, a vzhledem k historickým zkušenostem s Ruskem, věří že základna může pomoci i v tomto ohledu.<ref>[http://www.radaryrakety.cz/index.php?id=4]</ref> Jsou přesvědčeni o nezávadnosti případného provozu základny ve všech ohledech.
[[Soubor:Radar Brdy.jpg|thumb|Místo, kde měl radar stát]]
Iniciativa [[Ne základnám]] naopak argumentovala, že jednostranné vybudování protiraketové obrany by porušilo rovnováhu sil mezi balistickými mocnostmi a způsobilo nové [[závody ve zbrojení]]. Navíc nejenže Českou republikuČesko nedokáže ochránit před eventuálním nebezpečím balistického útoku, ale naopak může v případě válečného konfliktu USA s jinou zemí sloužit jako cíl takového útoku. Zvýší podle ní také nebezpečí teroristického útoku v Česku. Varuje také před možnými zdravotními a ekologickými dopady.<ref>[http://www.nezakladnam.cz/cs/15_10x-ne-radaru 10x NE Radaru] – stránky iniciativy [[Ne základnám]]</ref>
 
Profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]] [[Theodore Postol]], který dříve pracoval pro [[Pentagon]] a který je známým kritikem americké strategie raketového deštníku v Evropě, prohlásil při návštěvě [[Česko|Česka]], kam přijel na pozvání [[Greenpeace]], že česká veřejnost i [[Parlament České republiky|Parlament ČR]] dostávala záměrně zkreslené informace o parametrech amerického radaru systému protiraketové obrany, který měl být umístěn v Brdech. Postol dospěl svými výpočty k závěru, že radar při výkonu a anténě uváděných vládou USA bude mít dosah maximálně 600 až 700 kilometrů, ačkoli generál [[Henry Obering]] uvádí dosah 2100 až 2500 kilometrů. Podle Posela by radar s takový dosahem musel mít výkon 50krát větší. Podle Posela dokonce Obering v některých jednání hovořil dokonce o dosahu větším než 4000 kilometrů a v tom případě by výkon musel být 500krát větší.<ref>[http://www.ct24.cz/svet/36430-planovany-radar-v-brdech-nemuze-byt-dle-americkeho-vedce-efektivni/ Plánovaný radar v Brdech nemůže být dle amerického vědce efektivní] na ct24</ref>
 
V květnu 2009 byla zveřejněna studie, podle které by protiraketová obrana, která měla být vybudována na území [[Polsko|Polska]] a České republikyČeska byla neúčinná proti případným [[írán]]ským střelám. Studii zpracoval společný tým amerických a ruských vědců pro organizaci [[EastWest Institute]] se sídlem v [[New York]]u.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/protiraketovy-stit-je-podle-vedcu-z-ruska-a-usa-neucinny/377805 Protiraketový štít je podle vědců z Ruska a USA neúčinný]</ref>
 
Pravděpodobným místem možného umístění radaru byl kopec [[Břízkovec]] v [[Brdy|Brdech]]. V médiích je kopec známý jako „'''kóta 718,8 m'''“.{{chybí zdroj}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Protiraketová_obrana“