Prusko: Porovnání verzí

| zánik = de facto [[1934]], de iure [[1947]]

}}

 

 

== Geografie ==

<!-- sem geografii z en -->

V průběhu historie se pruský stát rozšířil na rozsáhlé oblasti severního [[Německo|Německa]] ([[Braniborsko]], [[Pomořansko]], [[Dolní Sasko]]), západního Německa ([[Porýní]], [[Vestfálsko]]), severozápadního a jihozápadního Polska (polské [[Pomořansko]] a [[Polské Slezsko|Slezsko]]), [[Česko|českého]] [[Hlučínsko|Hlučínska]], dnešního jižního [[Dánsko|Dánska]] a [[Belgie|belgická]] území [[Eupen]] a [[Malmédy]].

 

{{Podrobně|Řád německých rytířů|Pruské vévodství}}

=== Pohanské Prusy ===

 

=== Pruský řádový stát ===

 

 

[[Soubor:Balt2_prusy.jpg|thumb|[[Středověk]]ý Pruský řádový stát]]

 

 

=== Pruské vévodství ===

 

Po smrti vévody Albrechta se pruským vévodou v roce [[1568]] stal jeho syn [[Albrecht Fridrich Braniborský|Albrecht Fridrich]]. Ten však v roce [[1577]] onemocněl a tak se stal [[regent]]em [[Jiří Fridrich Braniborský]] z Braniborska-Ansbachu (a Braniborska-Kulmachu), který byl posledním mužským členem nejstarších větví dynastie. Jelikož neměl vévoda [[Albrecht Fridrich Braniborský|Albrecht Fridrich]] žádné syny stal se následníkem, muž jeho dcery braniborský kurfiřt [[Jan Zikmund Braniborský|Jan Zikmund]], který si již před jeho smrtí vzal za ženu jeho dceru [[Anna Pruská|Annu Pruskou]]. Ten se také po jeho smrti stal nakrátko v roce pruským vévodou.

Roku [[1618]] byly Prusy knížecí spojeny s [[Braniborské markrabství|Braniborským markrabstvím]], kde vládli rovněž [[Hohenzollernové]] v jeden stát ([[Braniborsko-Prusko]]) se silně německým charakterem. Hlavním městem se stal [[Berlín]]. „Velký [[kurfiřt]]“ [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrich Vilém]] ([[1640]]-[[1688]]) dosáhl zrušení vazalských závazků a [[19. září]] [[1657]] [[Velavská smlouva|velavskou smlouvou]] i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno [[3. květen|3. května]] [[1660]] [[Olivský mír|olivským mírem]] i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní části nového státu, se východní část nestala součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]].

 

{{Podrobně|Pruské království}}

Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se pak syn Fridricha Viléma, [[kurfiřt]] Fridrich III. prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné [[Pruské království]].<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>

V letech [[1772]]-[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě ([[Varmie|Varmii]], [[Prusy Královské|Západní Prusko]], [[Chelmiňsko]], Notečsko - [[Netzedistrikt]], [[Velkopolsko]], [[Kujavsko]], [[Siradzko]], [[Leczycko]] část [[Podlesí]], a západní a severní [[Mazovsko]] včetně [[Varšava|Varšavy]]), kde pak postupně vzniklo [[Západní Prusko]], [[Nové Východní Prusko]] a [[Jižní Prusko]].<!-- tohle hodit do dějin -->

 

 

Prusko bylo v letech roku 1851 poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848-1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující [[dánsko-německá válka]]. Roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti [[Dánsko|Dánsku]], které chtělo oddělit jím ovládané [[Holštýnsko]] a [[Sasko-lauenburské vévodství|Lauenbursko]] od Německého spolku (Dánský král byl v rámci [[personální unie]] také vévodou [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]], ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího [[Šlesvicko|Šlesvicka]] členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským [[kondominium|kondominiem]], Holštýnsko získalo Rakousku a Lauenbursko s titulem vévodství, Prusku.

{{Podrobně|Sjednocení Německa}}

 

{{Podrobně|Prusko-rakouská válka}}

Spor s [[Rakouské císařství|Rakouskem]] o vedoucí úlohu v Německém spolku a [[Prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|o Šlesvicko-Holštýnsko]] pak vedl roku 1866 k [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. Prusko pak kromě [[anexe]] celého Šlesvicka-Holštýnska [[anexe|anektovalo]] rozsáhlá území rakouských spojenců Království [[Hannoversko|Hannoverského]], Kurfiřtství [[Hesensko-Kasselsko|Hesenského]] a Vévodství [[Nasavsko|Nasavského]].

V letech 1870-1871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Dne [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] se pak stalo největší spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].

 

 

=== Prusko-francouzská válka ===

{{pahýl část}}

 

 

Z toho Lübeck, Utinské knížectví a několik meklenburských exkláv byly začleněny do Šlesvicka-Holštýnska; Birkenfeld do Porýní; Cuxhaven do Hannoverska; dvě meklenburské exklávy do [[Braniborsko|Braniborska]]. Naopak [[Wilhelmshaven]] byl předán Oldenbursku; řada obcí v okolí Hamburku byla připojena k Hamburku; exkláva pruské provincie [[Pomořansko|Pomořan]], Zetemin byla spolu s několika malými exklávami Braniborska předána Meklenbursku. V souvislosti s výboji Třetí říše pak byly během druhé světové války k Prusku dočasně připojeny velké části Polska ([[Západní Prusko]], [[Poznaňsko]], [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňsk]], [[Klajpeda (území)|Klajpeda]], [[Polské Slezsko|polská část Slezska]], severní část [[Mazovsko|Mazovska]], [[Hlučínsko]] a jiná území).

 

== Zánik pruského státu ==

 

== Administrativní členění ==

Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]] odstoupili v obou [[Hohenzollernsko|hohenzollernských]] [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako [[vládní obvod Sigmaringen]] do Porýní. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm.

 

 

Po [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské válce]] bylo Prusko rozšířeno [[anexe|anexí]] celých území německých států [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]], [[Hannoversko|Hannoverska]], [[Hesensko-Kasselsko|Hesenska-Kasselska]] a [[Nasavsko|Nasavska]], a menších okrajových částí [[Bavorsko|Bavorska]] a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesenska-Darmstadtska]]. Na těchto nově získaných územích byly vytvořeny nové provincie Hannoversko a Hesensko-Nasavsko. Na rozdíl od ostatních provincií však Hesensko-Nasavsko nemělo až do roku [[1920]] vlastní provinciální sněm, ale bylo spravováno [[komunální sněm|komunálními sněmy]] obou nově zřízených [[vládní obvod|vládních obvodů]]: [[Kurhesenský komunální sněm|Kurhesenským]] a [[Nasavský komunální sněm|Nasavským]] komunálními sněmem, přičemž do správní reformy z let 1885 - 1886 měl vlastní komunální sněm také Frankfurt nad Mohanem. Teprve roku [[1920]] byly oba komunální sněmy podřízeny nově zřízenému provinciálnímu sněmu Hesenska-Nasavska.

 

=== Související články ===

 

[[Kategorie:Prusko| ]]