Řád svatého Benedikta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
členění a doplnění hesla |
||
Řádek 23:
|heslo = Pax!}}
'''Řád svatého Benedikta''' ([[latina|lat.]] '''Ordo Sancti Benedicti''', '''OSB''') je nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství. Řídí se Řeholí [[Benedikt z Nursie|svatého Benedikta z
== Dějiny řádu ==
Svatý Benedikt z
[[Řehole svatého Benedikta]] se postupně rozšířila po celé Evropě. V
▲Svatý Benedikt z Nursie (Benedictus Nursias), který žil na přelomu [[5. století|5.]] a [[6. století]], vyšel z jejich názorů a víry, ale nesdílel jejich názor na osamocenost, která nepřináší křesťanské komunitě užitek. Shromáždil podobně smýšlející mnichy, založil de facto první [[klášter]] v [[Klášter Montecassino|Monte Cassinu]] a sepsal zde pravidla klášterního života ''Regula Benedicti – Řehole Benediktova''. Odtud je také český název pro mnichy podléhající pravidlům klášterního života – ''řeholníci (řeholnice)'' jsou vlastně ti, kdo dodržují určitou řeholi (z lat. ''regula'' pravidlo).<ref>[[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]], ''Etymologický slovník jazyka českého'', Praha : NLN 1997, s. 529</ref> Řehole obsahuje v 73 článcích jednak teoretický a duchovní základ mnišství a jednak návod, jak by měli řeholníci žít a chovat se ve společenství. Mottem řádu se stalo heslo ''„Ora et labora“'' – česky ''„Modli se a pracuj“''.
Ve Francii v době [[velká francouzská revoluce|revoluce]] byl řád, podobně jako mnoho dalších církevních institucí a staveb, zakázán a zničen. O jeho obnovu se zasloužil Dom [[Prosper Guéranger]], iniciátor obnovy [[tridentská mše|římské liturgie]] ve Francii, a autor ''Liturgického roku (L’Année liturgique)'', který byl impulsem pro [[liturgické hnutí]].
Při vstupu do [[klášter]]a musí uchazeč projít kandidaturou a [[noviciát]]em trvající každý přibližně rok. Po skončení [[noviciát]]u po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). A teprve pak je připuštěn k tzv. slibům věčným (nebo též slavným) s celoživotní platností a stane se plnoprávným členem Řádu.▼
Členové a členky benediktinského řádu v současné době žijí a pracují po celém světě.
▲[[Řehole svatého Benedikta]] se postupně rozšířila po celé Evropě. V [[10. století]] se dostala také do [[Čechy|Čech]] a v [[11. století]] na [[Morava|Moravu]]. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež [[Řehoř I. Veliký|Řehoř Veliký]] dal podnět k jejímu rozšíření na [[Britské ostrovy]]. Za císaře [[Karel Veliký|Karla Velikého]] byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé [[Starověký Řím|Římské říši]]. V roce [[1336]] vydal papež [[Benedikt XII.]] [[Papežská bula|bulu]] nazývanou benediktinská, v níž zdůrazňuje řadu pravidel pro život v jednotlivých [[opatství]]ch, pojednává o řádovém rouchu, o studiu a postu. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.
== Řeholní život ==
[[Soubor:Fra Angelico 031.jpg|thumb|Svatý [[Benedikt z
Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s [[opat]]em. [[Klášter]]y se z praktických důvodů sdružují v [[kongregace]]. Benediktinské kláštery v Českých zemích a [[Chorvatsko|chorvatský]] klášter v [[Ćokovac]]i jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], která vznikla v roce [[1945]]. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je [[benediktinská konfederace]] v čele s [[opat primas|opatem primasem]] sídlícím v [[Řím]]ě.▼
▲Při vstupu do [[klášter]]a musí uchazeč projít kandidaturou a [[noviciát]]em trvající každý přibližně rok. Po skončení [[noviciát]]u po dobu tří let skládá tzv. sliby jednoduché (nebo též časné). A teprve pak je připuštěn k
▲Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v
== Odkazy ==▼
▲== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| |||