Břidlice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m břidlicový plyn
→‎Použití: Doplnil jsem použití břidlice ve stavebnictví.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 5:
[[Soubor:Zwaluwen op dakgoot schaliedak.JPG|thumb|Břidlicová střešní krytina]]
Břidlice se dříve používaly jako [[střešní krytina|krytina]] na pokrývání [[střecha|střech]], v současnosti je toto využití omezeno na opravy historických staveb nebo specifické oblasti s tradičním použitím břidlice (např. [[Bretaň]] ve [[Francie|Francii]] a některé oblasti [[Belgie]]). Dříve se z nich vyráběly břidlicové psací tabulky pro použití ve školách, na něž se psalo [[Školní křída|křídou]]([[Diskuse:Břidlice|?]]). Z břidlice se též vyrábějí desky pro [[kulečník]]ové stoly, břidlicové [[Brousek|brousky]].
 
Břidlice může být upravena do střešních tašek ve stylu [[Šindel|šindelů]] nebo střešních tašek s určitým tvarem. Břidlice lze dělit na tenčí pláty, které jdou následně snadno stohovat. Tvar, barva i povrch zůstávají po rozdělení stejný. Největší rozmach zažily břidlicové střechy v Evropě od roku 1870 do první světové války, za což břidlice vděčí své extrémně nízké absorbitě vody. Index absorbity vody je pouhých 0,4% nebo míň, což dělá z břidlice voděodolný materiál. V dnešní době se břidlice řadí mezi luxusnější střešní krytiny. Vyniká především přirozenou přírodní krásou a trvanlivostí. Trvanlivost střechy z břidlicového šindele nebo tašek se odhaduje až na stovky let. Díky velmi nízké absorbitě vody je materiál velmi odolný i v průběhu mrazů. Díky své nízké vodivosti má navíc i izolační vlastnosti. 
 
Přichycení břidlicových tašek pak probíhá pomocí [[Hřebík|hřebíků]] nebo speciální háků, které jsou velmi podobné těm, které mají běžné střešní tašky. V Anglii probíhala fixace pomocí dvojitých hřebů do dřevěných latí, popř. přímo na dřevěné bednění, tedy podkladnou vrstvu z dřevěných prken. Hřebíky byly nejdříve z mědi, později pak z hliníku a dalších nereznoucích alternativ. Jak již bylo zmíněno, trvanlivost takové střechy byla při správné instalaci klidně i 80 až 100 let. 
 
Někteří dodavatelé břidlice navíc zmiňují další výhody, pokud má taška z břidlice vlastní hák
 
- odolnost střechy ve větrných oblastech
 
- na rozdíl od plátů břidlice s hřebíky, mohou být břidlicové tašky relativně úzké, protože pronikající hřebík nemůže způsobit jejich zlomení
 
- některá slabší místa střechy jako různé záhyby apod. nejsou tolik náchylná na zatečení vody opět díky absence díry po proniknutí hřebíku.
 
== Další využití břidlice ve stavebnictví ==
Kromě střech jsou pak kusy břidlice používány též jako obklad nebo dlažba. Velké využití mají v exteriérech jako vhodná dlažba pro chodníky, schody nebo skládaný obklad, tzv. wall cladding. Před nebo po instalaci dlaždic se navíc používají různé chemické nátěry, které výrazně zlepšují odolnost dlaždic vůči vlhkosti či mrazu. Navíc pomáhají i různě zahradit nedokonalý povrch obkladů. 
 
Kromě dlažby a obkladů se břidlice používala dokonce i jako zdící materiál v 19. století ve Velké Británii. Konkrétně v oblastech [[Blaenau Ffestiniog|Blaenau Efestiniog]] a Bethesda ve Wales, kde můžete tyto domy vidět dodnes. Díky svým vlastnostem a nízké absorbitě vlhkosti se navíc břidlice používala i pro podřezávání a dodatečnou hydroizolaci zdí. V současnosti se břidlice používá především jako obklad nebo dlažba, často v kombinaci s dalšími materiály. Břidlicové střechy již patří spíše mezi luxusní střešní krytiny pro svou náročnost na dovoz a současně i instalaci na krov. 
 
Díky dobrým izolačním vlastnostem včetně izolace vůči elektřině, se břidlice používala i jako součást různých [[Rozvaděč (elektrotechnika)|elektrických rozvaděčů]] a relé pro elektrické motory. Někteří pak používají dodnes břidlice pro ostření nožů. V místech těžby břidlice se kvalitní pláty břidlice používaly i pro náhrobní kameny. 
 
Břidlice obsahují [[metan]], který je možno těžit jako tzv. [[břidlicový plyn]]. Hořlavé [[ropné břidlice]] se využívají jako nepříliš kvalitní [[palivo]].