Matrika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přeformulace, malé doplnění, +globalizovat
m →‎Dějiny: pouze katolickým farářům
Řádek 6:
Matriky patrně vznikly ve [[středověk]]u jako seznamy [[Šlechta|šlechty]], včetně povinností vůči [[panovník]]ovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na [[Univerzita|univerzitách]]. Zde snad vznikly i pojmy '''[[imatrikulace]]''' (zápisu) a '''exmatrikulace''' (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku [[1920]]) a podobně.
 
Církevní matriky matriky narození, pokřtění, sňatků a úmrtí místy vedly církve už od středověku. všemKatolickým [[farář]]ům to však povinně nařídil až [[Tridentský koncil]] roku [[1563]]. I potom se však toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu.
{{Globalizovat|část}}
 
=== V Čechách a na Moravě ===
V [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy [[Josef II.|Josefa II.]] z let [[1781]] a [[1784]] zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a [[rabín]]ům židovských obcí, od roku [[1869]] vedly matriku pro osoby bez vyznání [[obecní úřad]]y.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo ''Matriky'', sv. 16, str. 995. </ref> Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily [[Občanské právo|občansko-právní]] význam, nicméně jejich [[Kanonické právo|kanonicko-právní]] význam zůstává.<ref>{{Citace monografie
Řádek 29 ⟶ 30:
Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. '''Živé''' matriky se nacházejí na [[matriční úřad|matričních úřadech]] (100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství a knize úmrtí)<ref>§ 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. [http://www.mvcr.cz/soubor/sb123-08-pdf.aspx Dostupné online]</ref>, '''mrtvé''' matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy), pěti státních oblastních (v Praze, Plzni, [[Státní oblastní archiv v Třeboni|Třeboni]], Zámrsku a Litoměřicích), dvou zemských (v [[Moravský zemský archiv v Brně|Brně]] a [[Zemský archiv v Opavě|Opavě]]) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu.
Matriky mrtvé jsou uložené v archivech a jsou narozdíl od těch živých přístupné široké veřejnosti. K živým matričním záznamům mají přístup pouze oprávněné osoby.
 
== Odkazy==
=== Reference ===