Koněspřežná dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lala pomoc kamosce
m Editace uživatele 46.30.238.191 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 62.84.154.40
Řádek 2:
[[Soubor:Austrian_horse_railway1.jpg|thumb|Rekonstruovaný vůz linecko-budějovické dráhy na obnoveném několikasetmetrovém úseku v Rakousku]]
[[Soubor:Hannibal 2.JPG|thumb|Hannibal – vůz linecko-budějovické koněspřežné dráhy]]
[[Soubor:Strassenbahn-Metropol.jpg|thumb|[[Osobní vůz (železnice)|Vůz]] koněspřežné dráhy v Berlíně (typ Metropol)]]hahaha
[[Soubor:Bochum Rauendahler Schiebeweg Fahrzeug.jpg|thumb|[[Nákladní vůz (železnice)|Vůz]] pro transport [[uhlí]] ]]
'''Koněspřežná dráha''' ('''koňka''') byla předchůdcem dnešních [[železnice|železnic]] a [[elektrická tramvaj|elektrických tramvají]]. Jednalo se o vozy tažené po lehkém [[železniční svršek|železničním svršku]] [[kůň|koňským potahem]]. Byly budovány počátkem [[19. století]] po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce [[1825]] dráha [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|České Budějovice–Linec]], první veřejná železnice na evropském kontinentě. Na území tehdejší [[Habsburská monarchie|rakouské monarchie]] v té době existovalo již několik soukromých koněspřežek – ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] byla koněspřežná dráha pro dopravu [[ruda|rudy]] postavena už v roce [[1810]]. Další významnou koněspřežní železnicí na českém území byla [[lánská koněspřežka|pražsko–lánská dráha]], zprovozněná v úseku [[Dejvice]]–[[Kladno]] roku [[1830]].
 
Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Kůň byl po kolejích díky snížení [[jízdní odpor|jízdních odporů]] schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad, než na [[forman]]ském voze.
[[forman]]ském voze.
 
Éra koněspřežných drah ale trvala jen krátce a ještě v první polovině [[19. století]] byly vytlačeny [[parní lokomotiva|parostrojní]] železnicí.