Josef Mysliveček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
editace infoboxu |
úpravy a dodatky dle P.Václava |
||
Řádek 39:
'''Josef Mysliveček''' ([[9. březen|9. března]] [[1737]] [[Praha]] – [[4. únor]]a [[1781]] [[Řím]]) byl významný český hudební [[Hudební skladatel|skladatel]] období [[klasicismus (hudba)|klasicismu]].
== Život a kariéra ==
Josef Mysliveček byl synem Matěje Myslivečka (†[[1749]]), bohatého pražského měšťana a [[mlynář]]e, člena sboru zemských přísežných mlynářů. Otec hospodařil v Dubovém mlýně v [[Šárecké údolí|Šáreckém údolí]] u Prahy a byl dědičným nájemcem mlýna na [[Novotného lávka|Novotného lávce]] čp. 201/1 v Praze na Novém Městě, dodnes zvaného ''Myslivečkovský'' (od roku 1936 je v domě [[Smetanovo muzeum]]). Josef se narodil jako jednovaječné [[Dvojčata|dvojče]] s bratrem Jáchymem, pravděpodobně v [[Sovovy mlýny|Sovových mlýnech]] čp.503/III, na [[Kampa|Kampě]]. Oba bratři absolvovali staroměstskou školu u dominikánů a od roku 1747 [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]] u jezuitů v[[Klementinum|Klementinu]], kde také od roku 1753 pokračovali studiem filozofie a literatury na [[Karlova univerzita|Karlově univerzitě]], ale Josef školu opustil. Dále se oba bratři vyučili mlynářskému řemeslu, roku 1758 se připomínají jako [[tovaryš]]i, roku 1761 byli prohlášeni mistry.
Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle a hudební kompozici u [[František Josef Habermann|Františka Josefa Habermanna]], na varhany jej učil [[Josef Seger]]. Jako skladatel a komorní hudebník nastoupil do služeb hraběte [[Valdštejnové|Vincence Valdštejna]], pro něhož složil 6 skladeb z cyklu Měsíce. Trpěl však provincionalismem českých zemí a chtěl získat nezávislost.
Hudbu studoval v Praze u [[Josef Seger|Josefa Segera]] a v [[Itálie|Itálii]], kam natrvalo odešel roku [[1763]], u [[Giovanni Battista Pescetti|Giovanniho Battisty Pescettiho]]. Jako skladatel prožil závratnou kariéru. Složil téměř 30 [[opera|oper]], 10 [[oratorium|oratorií]], řadu [[symfonie|symfonií]], [[(hudební skladba)|koncertů]], overtur a množství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván „Božským Čechem“ (''Il divino Boemo''). Řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena. Rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách (Rusko, Rakousko, Itálie, Německo, Dánsko, Francie, Belgie, státy bývalé Jugoslávie, Portugalsko, Holandsko, Polsko, Maďarsko).▼
▲
[[Wolfgang Amadeus Mozart]] znal Myslivečkovo dílo už v dětství a choval k němu velký respekt. [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]] se setkal s Myslivečkem 1770 v Bologni, 15. 5. 1771 v Miláně, 1773 v Itálii a nemocného ho navštívil v Mnichově 11. 10. 1777. ▼
▲[[Wolfgang Amadeus Mozart]] znal Myslivečkovo dílo už v dětství a choval k němu velký respekt. [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]] se setkal s Myslivečkem roku 1770 v Bologni, 15. 5. 1771 v Miláně, roku 1773 v Itálii
Zlom v kariéře a Myslivečkův pád na dno společnosti přinesl rok [[1777]], na jehož počátku se při cestě do [[Mnichov]]a (na pozvání bavorského vévody [[Maxmilián I. Josef|Maxmiliána I. Josefa]]) převrhl s Myslivečkem [[kočár]]. Do utržené rány se dostala [[Infekční onemocnění|infekce]], skladatel strávil rok v nemocnici a na jaře [[1778]] z ní vyšel se znetvořeným obličejem (ztráta [[nos]]u). Některé prameny však naznačují i [[pohlavní choroby|venerickou chorobu]] ([[syfilis]]), které měly být pravou příčinou znetvoření.▼
▲Zlom v kariéře a Myslivečkův pád na dno společnosti přinesl rok [[
Mysliveček zemřel chudý a osamělý v Římě, je pohřben v kostele ''San Lorenzo in Lucina'', kde se dochovala také jeho náhrobní deska.
== Příbuzenstvo, odkazy ==▼
Bratr Jáchym hospodařil v rodinném mlýně. Z
10. února 1999 byla P. Pravcem v [[hvězdárna Ondřejov|hvězdárně v Ondřejově]] objevena nová [[planetka]] [[sluneční soustava|sluneční soustavy]] s označením 1999 CN3. Byla nazvána po Josefu Myslivečkovi [[Mysliveček (53159)]].▼
▲== Díla ==
=== Cembalo (klavír) ===
* Šest sonát
Řádek 65 ⟶ 61:
* Rondo
* Sei sonati per il Cemballo
=== Komorní skladby ===
* Adagio a Menuet
Řádek 76 ⟶ 71:
* Oktety pro dechové nástroje
* Sei sonate a due violoncelli a basso
=== Koncerty ===
* Klavírní (např.''Concerto per Cembalo con Violini e Basso per uso della signora Poloni'')
Řádek 89 ⟶ 83:
* Koncert pro violoncello a orchestr C dur
* Koncert pro flétnu a orchestr D dur
=== Orchestrální skladby ===
* 6 Ouvertur
Řádek 97 ⟶ 90:
* Sinfonia in C, D, Es, F, G, B aj.
* 6 [[Koncertantní symfonie|koncertantních sinfonií]] op. 2
=== Chrámové skladby ===
* Antifona a 4 parti
Řádek 107 ⟶ 99:
* 2 mše
* Salve regina
=== Kantáty a oratoria ===
* několik kantát věnovaných oseckému opatu P.Kaj.Březinovi
Řádek 120 ⟶ 111:
* '''Isacco, figura del Redentore''' (Izák, předobraz spasitele), Florencie 10.3.1776
* '''Abramo ed Isacco''' (Abraham a Izák), Mnichov 1777
=== Opery ===
{{viz též|Seznam oper Josefa Myslivečka}}
Mysliveček složil
== Josef Mysliveček v umění a tradici ==
Osobnost Josefa Myslivečka se stala tématem literárních, hudebních a výtvarných děl i filmu:
* [[Romaneto]] ''Il divino Boemo'' [[Jakub Arbes|Jakuba Arbesa]] z roku 1885
* opera ''[[Il divino Boemo]]'' [[Stanislav Suda|Stanislava Sudy]] z roku 1927.
* film ''Zpověď zapomenutého'', scénář a režie [[Petr Václav]], (2015), česko-francouzský dokument, zejména o nastudování opery Olimpiade
▲* planetka: 10. února 1999
== Literatura ==
* Freeman, Daniel E. ''Josef Mysliveček, "Il Boemo": the Man and His Music''. Sterling Heights, Mich.: Harmonie Park Press, 2009.
== Externí odkazy ==
Řádek 135 ⟶ 132:
* {{NK ČR|jn19990209571}}
* http://www.youtube.com/results?search_query=josef+myslive%C4%8Dek&aq=f
* http://operaplus.cz/olimpiade-v-praze-operni-udalost-evropskych-rozmeru/
{{Klasicistní hudba}}
| |||