Kyselina mléčná: Porovnání verzí

'''Kyselina mléčná''' je kysele chutnající, lehce [[Rozpustnostrozpustnost|rozpustná]], bezbarvé [[krystal]]y tvořící kyselina s &nbsp;chemickým vzorcem CH<SUB>3</SUB>–CHOH–COOH. Po [[kyselina glykolová|kyselině glykolové]] jde o druhou nejjednodušší [[hydroxykyseliny|hydroxykyselinu]]. Tato kyselina vzniká [[Kvašení#Mléčné kvašení|mléčným kvašením]] cukrů, např. v mléce, sýrech, kyselém zelí. Používá se proto v pekařství, pivovarnictví (E270), [[koželuh|koželužství]], k přípravě limonád a při [[barvení textilií|barvení]] a [[zušlechťování textilií]] (pohmat, lesk). Většinou je [[Optickáoptická otáčivost|opticky neaktivní]]. Používá se také kvůli svým [[antiseptikum|antiseptickým]] vlastnostem v mastech, ústních vodách a jako prostředek k ošetřování vlasů. Její [[chiralita|L-enantiomer]] je koncovým produktem [[Kvašení#Mléčné kvašení|mléčného kvašení cukrů]], a proto je přítomen v&nbsp;kyselém mléku a zelí. Sůl kyseliny mléčné (a i její [[aniont|anion]] a [[estery]]) se nazývá laktát '''CH3-CHOH-COO-'''.

Při silové zátěži, kdy jsou energetické nároky vysoké ([[anaerobní svalová práce]]), se laktát tvoří rychleji, než ho lze z&nbsp;tkáně odstraňovat. Jeho koncentrace proto stoupá. Tento proces je užitečný, protože regenerace [[Nikotinamid adenin dinukleotidnikotinamidadenindinukleotid|NAD⁺]] zajišťuje, že lze udržet dodávku energie a svalová práce může pokračovat. Nadměrné množství laktátu lze odstranit různými způsoby, například:

* [[oxidaceredoxní reakce|oxidací]] na [[kyselina pyrohroznová|pyruvát]] ve svalových buňkách za dostatečného množství [[kyslík]]u{{Doplňte zdroj}}

** Pyruvát lze přímo využít jako zdroj energie v &nbsp;[[Citrátovýcitrátový cyklus|Krebsově cyklu]].

V rozporu s velmi rozšířenou domněnkou nezpůsobuje tento nárůst přímo [[acidózaacidobazická rovnováha|acidózu]] ani není odpovědný za pozdější svalovou bolest.<ref name="Robergs">{{cite journal | url = http://ajpregu.physiology.org/cgi/reprint/287/3/R502.pdf | last1 = Robergs | first1 = RA | last2 = Ghiasvand | first2 = F | last3 = Parker | first3 = D | title = Biochemistry of exercise-induced metabolic acidosis | journal = Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol | year = 2004 | pages = R502–R516 | issue = 3 | volume = 287 | pmid = 15308499 | doi = 10.1152/ajpregu.00114.2004}}</ref> To proto, že laktát není sám schopen odštěpovat [[proton]]<ref name="Robergs" /> a navíc [[Kyseliny|kyselá]] forma laktátu (tedy kyselina mléčná) ve skutečnosti ani ve svalech nevzniká.<ref name="lindinger">{{cite journal | last1 = Lindinger | doi = 10.1152/ajpregu.00225.2005 | first1 = M. I. | title = Applying physicochemical principles to skeletal muscle acid-base status | journal = Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol | year = 2004 | volume = 289 | issue = 3 | pages = R890–94}}</ref> Analýza [[Glykolýza|glykolytické]] dráhy člověka ukazuje, že v meziproduktech glykolýzy není k dispozici dost [[vodík]]ových [[ion]]tů, aby vznikala mléčná či jakákoli jiná [[kyseliny|kyselina]].

Odpovědnost laktátu za vznik acidózy byla a je předmětem mnoha konferencí na poli [[sportovní fyziologie]]. Robergs ''et al''. přesně sledovali pohyb protonů během glykolýzy. Při tom však došli k hypotéze, že [H⁺]{{kdo?}} je nezávislá proměnná, která určuje vlastní koncentraci. Čerstvá{{kdo?}} revize od Lindingera ''et al''.<ref name="lindinger" /> vyvrací [[stechiometrie|stechiometrický]] přístup používaný Robergsovou skupinou.<ref name="Robergs" /> Použitím tohoto stechiometrického procesu byly ignorovány kauzativní faktory (nezávislé proměnné) koncentrace vodíkových iontů ([H⁺]). Těmito faktory jsou [[diference silných iontů]] [SID], [[Parciálníparciální tlak|PCO₂]] a [[pufr]]y slabých kyselin. Laktát je silný aniont a způsobuje redukci [SID], což má za následek zvýšení [H⁺], aby se udržela [[elektroneutralita]]. Také PCO₂ způsobuje zvýšení [H⁺]. Během tělesné zátěže koncentrace laktátu a PCO₂ stoupají, tím narůstá i [H⁺] a klesá [[pH]].<ref>{{cite journal|last=Robergs, RA; Ghiasvand, F; Parker, D|title=Biochemistry of exercise-induced metabolic acidosis|journal=Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol|date=2004|volume=287|issue=3|pages=R502-R516|doi=10.1152/ajpregu.00114.2004|pmid=15308499}}</ref>. (Viz [[Le Chatelierův princip]].)

Při intenzivní zátěži nemůže [[Dýchánídýchání|dýchací]] řetězec udržet dostatečný počet atomů vodíku, které by se mohly účastnit tvorby [[NADH]]. K udržení anaerobní produkce energie glykolýzou je potřeba mít NAD+, aby se dal oxidovat [[3-fosfoglyceraldehyd]]. Při anaerobní glykolýze se NAD+ „osvobozuje“, zkombinují-li se nezoxidované atomy vodíku s molekulou [[kyselina pyrohroznová|pyruvát]]u a poté vytvoří laktát. Pokud k tomu nedojde, glykolýza se zastaví. Laktát se ovšem tvoří dál i při přestávce v zátěži nebo při jejím zmírnění. To je proto, že [[Červená krvinka|červené krvinky]] nemají [[mitochondrie]] a také kvůli omezením vyplývajícím z aktivity [[enzym]]ů ve [[Svalové vlákno|svalových vláknech]] s vysokou glykolytickou kapacitou.<ref>{{cite book|last=McArdle, Katch & Katch|title=Exercise Physiology: Energy, Nutrition, and Human Performance|year=2010|publisher=Wolters Kluwer/Lippincott Williams & Wilkins Health|isbn=0683057316 9780683057317}}</ref>