Vladimir Sergejevič Solovjov: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=ruském filosofovi|druhý=kosmonautovi|stránka=Vladimir Alexejevič Solovjov}}{{Různé významy|stránka=Solovjov}}

'''Vladimir Sergejevič Solovjov''' (také '''Solověv''' nebo '''Solov'jev''', {{Vjazyce|ru}} ''{{Cizojazyčně|ru|Владимир Сергеевич Соловьёв}}'') ([[28. leden|28. ledna]] (16. ledna podle juliánského kalendáře) [[1853]] [[Moskva]] – [[13. srpen|13. srpna]] (31. července) [[1900]] [[Uzkoje]] u Moskvy) byl vlivný [[Rusko|ruský]] [[filosof]], [[publicistika|publicista]], univerzitní učitel, [[teologie|teolog]] a [[mystika|mystik]], blízký přítel [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|F. M. Dostojevského]]. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].

 

 

== Myšlení ==

Solovjev byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit [[ekumenismus|ekumenické]] sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a [[Katolicismus|katolictví]]. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s [[Antikrist]]em. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v [[Bible|Bibli]], chápal jako smysl pravoslavného pojmu '''''sobornosť''''', což je i ruský překlad pojmu katolicita. Jeho synkretická filosofie vychází z [[Platonismus|platónismu]], z [[Plótínos|Plótina]] a gnostiků a z řeckých [[Církevní otcové|církevních otců]]. Symbolická postava Moudrosti (''Sofia'') byla pro něho i mystickou zkušeností. Ke konci života, nemocen a v bídě, viděl budoucnost světa a lidstva v temnějších, [[Apokalyptika|apokalyptických]] barvách.

 

 

* M. Tenace, ''Úvod do myšlení Vladimíra Solovjova''. Refugium, Velehrad 2000

 

{{DEFAULTSORT:Solovjov, Vladimir Sergejevič}}