Morzinové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 70:
Již Pavel Morzin kupoval na dluh, v následujících generacích nutilo početné potomstvo k dalším nákupům, takže již koncem 17. století dosáhlo úvěrové zatížení rodiny výše půl miliónu zlatých. Finanční obtíže dokládá například transakce na panství [[Čachrov]] v západních Čechách. Přesto i v generaci Pavlových synů došlo k nákupu dalších statků a stavbě zámků ve středních Čechách ([[Nový Ronov|Nový Ronov]], [[Loukovec]]). V Podkrkonoší rodový majetek dočasně rozšířil nákupem panství [[Hostinné]] (1703) předčasně zemřelý '''Maxmilián Morzin (1673–1706).''' Ten ve svých rukou soustředil rozsáhlý majetek ve středních a východních Čechách a navzdory přetrvávajícím finančním problémům proslul jako mecenáš církve (založení augustiniánského kláštera ve Vrchlabí). Maxmiliánovým dědicem byl mladší bratr Václav Morzin (1674–1737), který proslul jako barokní mecenáš a byl mimo jiné iniciátorem stavby Morzinského paláce v Praze. Projektantem této jedné z nejvýznamnějších barokních palácových staveb byl proslulý architekt [[Jan Blažej Santini-Aichel|Santini]]. Santiniho autorství je doloženo i u sakrálních staveb na morzinovských statcích (kaple sv. Jana Nepomuckého v Křinci).
Zatímco starší větev Morzinů v Podkrkonoší se v 18. století ocitla na pokraji bankrotu, mladší linii se podařilo rozšířit majetek na Klatovsku přikoupením dalších panství [[Merklín (okres Plzeň-jih)|Merklín]] (1728) a [[Ptenín]] (1738). V Pteníně tehdy vznikl lovecký zámek podle projektu významného západočeského architekta Jakuba Augustona, který byl též autorem přestavby zámku v Dolní Lukavici na reprezentační barokní sídlo. Obě linie Morzinů na svých sídlech pěstovaly bohatý kulturní život. Zatímco u '''[[Václav z Morzinu|Václava Morzina]] (1674–1737)''' z vrchlabské větve byl jako kapelník dočasně zaměstnán slavný
Obě větve Morzinů se po celé 18. století potýkaly s obrovskými dluhy, finanční problémy vedly nejen k uzavření rodinné smlouvy před vymřením starší linie, ale také k vynucenému prodeji několika zásadních rodových majetků (Dolní Lukavice 1780, Lomnice nad Popelkou 1796). Západočeská panství Merklín s Ptenínem přešla sňatkem na rod [[Kolovratové|Kolovratů]]. Po vymření starší větve zůstalo Morzinům jen panství Vrchlabí, které ovšem stále patřilo k největším pozemkovým celkům ve východních Čechách. V první polovině 19. století došlo i na stavební úpravy vrchlabského zámku, které nechal provést '''Rudolf Morzin (1801–1881)''', jímž zároveň celý rod vymřel. Sňatkem jeho dcery Aloisie (1832–1907) přešel majetek na hrabata [[Černínové z Chudenic|Černíny]], kteří v této linii přijali jméno Czernin-Morzin. I ve 20. století se Černínové stále potýkali s dlouhodobým zadlužením z dob Morzinů, částečně je vyřešil až za [[První republika|první republiky]] prodej [[Morzinský palác|Morzinského paláce]] v Praze (dnes je zde velvyslanectví [[Rumunsko|Rumunska]]).
| |||