Otevřít hlavní menu

Změny

}} Dále jen Mendel (2003).</ref> Dalším, v pořadí čtvrtým chalífou se již sice stal Alí, ale jeho postavení bylo především formální.<ref name="Matúš"/>
 
Nárok na vedení obce si dělal i rod Umajjovců, hlavním oponentem Alího se stal místodržitel Sýrie [[Mu‘ávija I.]]. Alí dal vzniknout armádě, která měla všechny vzbouřence porazit. Když se jeho vojsko střetlo v roce 657 s armádou Mu'áviji v [[bitva u Siffínu|bitvě u Siffínu]], k boji nedošlo. Na popud Mu'áviji Alí souhlasil, že výsledek boje se má rozhodnout nikoli silou vojska, ale silou argumentů obou stran. Část Alího vojska s tímto nesouhlasila, odešla a dala vzniknout vůbec první islámské sektě [[cháridža]]. Argumentační sněm následně nezvolil ani Mu'áviju ani Alího.<ref name="Matúš"/> Napjatá situace v muslimské obci se dále vyhrotila v roce 661, kdy byl Alí zavražděn příslušníkem cháridžy [[Abd ar-Rahmán Ibn Muldžim|Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem]] u mešity v [[Kúfa|Kúfě]].<ref>Mendel (2003), s. 514.</ref> Dnešní ší'itská tradice však klade místo Alího úmrtí do [[Nadžaf]]u.
 
=== Chalífové ===
Anonymní uživatel