Polská lidová republika: Porovnání verzí

Polsko se po válce dostalo do sovětské sféry vlivu. Již v roce [[1945]] byla provedena agrární reforma, byl znárodněn [[průmysl]], [[banka|banky]] a [[doprava]]. V roce [[1949]] byla zahájena násilná [[kolektivizace]] [[zemědělství]], která však skončila krachem. Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti došlo v roce [[1956]] k masovým protisovětským nepokojům v [[Poznaň|Poznani]], které však byly potlačeny. [[1956|V témže roce]] se dostal do pozice prvního tajemníka PSDS [[Władysław Gomułka]], který prohlásil program reforem. I když se nejprve dostal do sporu se sovětskými představiteli, kteří hrozili ozbrojeným konfliktem, nakonec se situace vyřešila a Polsko začalo reformy, které dostaly pojmenování Gomułkovo tání. Došlo k uvolnění poměrů, avšak hospodářská situace se v 60. letech neustále zhoršovala. V roce [[1968]] se Polsko zúčastnilo intervence vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] do Československa. V roce [[1970]] vypukly stávky ve městech Gdaňsk, Štětín, Gdyň, které byly krvavě potlačeny a přinesly desítky mrtvých a stovky zatčených. Po nich se do čela Polska dostal [[Edward Gierek]], avšak ani pod jeho vedením se hospodářství nezlepšovalo. [[6. říjen|6. října]] [[1978]] byl římským papežem zvolen krakovský biskup [[Karol Wojtyla]], který přijal jméno [[Jan Pavel II.]], a který se stal ikonou nejen polského protikomunistického odboje. V roce [[1980]] vzniklo v [[gdaňsk]]ých loděnicích stávkové hnutí, do čela kterého se postavil [[Lech Wałęsa]]. Ten se stal vůdcem odborové organizace [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]], která se postupně stala rozhodujícím opozičním hnutím. V prosinci [[19801981]] zřídil generální tajemník Polské sjednocené dělnické strany [[Wojciech Jaruzelski]] protiústavní Vojenskou radu národní záchrany (polsky ''Wojskowa Rada Ocalenia Norodowego'', ''WRON''), která se prohlásila nadřazenou politickým orgánům, a vyhlásil [[válečný stav]] (polsky ''stan wojenny'') a stanné právo. Byla zakázána Solidarita a potlačena revolta Solidarity, polské církve i všech sympatizantů. Konflikt mezi státní mocí a odbojem vedeným solidarity za podpory katolické církve trval prakticky až do začátku roku [[1989]], kdy došlo k novým mohutným stávkám a kdy polské vedení uznalo Solidaritu a na základě dohod kulatého stolu vyhlásilo svobodné volby, které se konaly [[4. červen|4. června]] [[1989]]. V nich utrpěli komunisté totální porážku a Polsko nastoupilo k cestě k demokracii.