Mimoúrovňová křižovatka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přepracování a rozšiřování článku - 3. část: úvod do čtyřramenných múk a čtyřlístkový typ.
Přepracování a rozšiřování článku - 4. část: typ maltézského kříže a turbínový typ.
Řádek 47:
**** provizorní trubkovitá varianta
** čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení)
*** čtyřlístkový typ
*** typ maltézského kříže
*** turbínový typ
*** větrníkový typ
*** prstencový typ
*** sdružený trubkovitý typ
V tomto článku je při popisu jednotlivých typů mimoúrovňových křižovatek použito německé třídění.
 
Řádek 67 ⟶ 73:
Mimoúrovňové křižovatky bez křižných bodů mohou mít různé podoby.
 
===Tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníktrojúhelníky)===
O tříramennou mimoúrovňovou křižovatku se jedná, pokud se v místě křižovatky sbíhají tři komunikace. Zpravidla jde o případy, kdy jedna komunikace končí zaústěním do jiné (hlavní) komunikace a lze z ní dále pokračovat pouze některým ze směrů této jiné (hlavní) komunikace. Tříramenná mimoúrovňová křižovatka má zpravidla podobu písmene "T" nebo "Y".
 
Řádek 141 ⟶ 147:
Čtyř- a víceramenná mimoúrovňová křižovatka se označuje jako křížení. Kříží-li se v jejím místě dálnice, označuje se jako dálniční křížení. V některých státech, např. [[Spolková republika Německo|Německo]] nebo [[Švýcarsko]], je označení křížení obsaženo přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky (''Kreuz''). Naproti tomu, v [[Česká republika|České republice]], na [[Slovensko|Slovensku]] nebo v [[Rakousko|Rakousku]] označení, že jde o křížení přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky obsaženo není.
 
Podle podoby se rozlišuje osmšest základních typů provedení čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Jednotlivé typy provedení se mezi sebou liší zejména svou prostorovou náročností, nejvyšší možnou rychlostí průjezdu křižovatkou, jakož i náročností na výstavbu (zejména počet a délka mostních objektů). Odlišnosti mezi jednotlivými typy se projeví i vzhledem k úhlu, pod kterým se komunikace kříží, neboť pro určité úhly jsou některé typy provedení nevhodné, resp. složitě realizovatelné. Vedle základních typů existují i různé smíšené typy, tedy kombinace dvou nebo více základních typů. Pokud mimoúrovňová křižovatka neodpovídá žádnému ze základních nebo upravených základních a nejedná-li se ani o smíšení různých typů, pak se taková mimoúrovňová křižovatka označuje jako '''špagetová'''.
 
Čtyř- a víceramenná mimoúrovňová křižovatka může (v kterémkoliv svém provedení) existovat buď úplném provedení, tedy, že z každého směru lze pokračovat kterýmkoliv z ostatních směrů, nebo v neúplném provedení, tedy, že alespoň z jednoho směru lze pokračovat pouze jedním nebo některými ze zbývajících směrů (jedna nebo více ramp chybí). Jako příklad čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky v neúplném provedení lze uvést [[Dálniční křižovatka Gambacher Kreuz|dálniční křižovatku Gambacher Kreuz]] nebo [[Dálniční křižovatka Köln-Heumar|dálniční křižovatka Köln-Heumar]].
Řádek 166 ⟶ 172:
 
{{Více obrázků
| align=leftcenter
| direction = horizontal
 
Řádek 190 ⟶ 196:
}}
{{Více obrázků
| align=leftcenter
| direction = horizontal
 
Řádek 222 ⟶ 228:
====Typ maltézského kříže====
[[Soubor:AK-Malteser.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka typu maltézského kříže.]]
Typ maltézského kříže mimoúrovňové křižovatky je charakteristický využitím polopřímých ramp pro levé odbočení, přičemž tyto polopřímé rampy mají (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) velký poloměr zakřivení a minimální nebo žádné zakřivení doprava. Výhodou tohoto typu mimoúrovňové křižovatky je umožnění relativně vysoké rychlosti průjezdu křižovatkou i při odbočení vlevo, nepřítomnost průpletových úseků a s tím spojená vyšší bezpečnost a plynulost při průjezdu křižovatkou. Nevýhodou je velká konstrukční náročnost, neboť (ve srovnání s turbínovým a větrníkovým typem) potřebuje křižovatka typu maltézského kříže pro vykřížení obou hlavních tahů a všech ramp nejméně čtyři patra.
Xxx
 
Tento typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný tam, kde se předpokládá vysoké dopravní vytížení a pokud se předpokládá rovnoměrné vytížení všech ramen a směrů a pokud se hlavní komunikace kříží pod pravým úhlem.
 
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v Německu: [[Dálniční křižovatka Wetzlarer Kreuz|dálniční křižovatka Wetzlarer Kreuz]]
* v Nizozemí: dálniční křižovatka Prins Clausplein
* ve Velké Británii: dálniční křižovatka Merstham Interchange, dálniční křižovatka Thorney
 
====Turbínový typ====
[[Soubor:M25 junction 12 intersection with M3 - geograph.org.uk - 291771.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Thorpe u Londýna.]]
[[Soubor:AK-Turbine-5Bruecken.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka turbínového typu.]]
Turbínový typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristický využitím polopřímých ramp pro levé odbočení, přičemž jejich poloměr zakřivení je menší než u typu maltézského kříže, avšak stále větší než u větrníkového typu. Dále je pro vedení polopřímých ramp u turbínového typu příznačné výraznější zakřivení doprava na jejich začátku. Obdobně jako u typu maltézského kříže je výhodou umožnění projetí křižovatkou při levem odbočení relativně vysokou rychlostí (i když ne tak vysoukou jako u typu maltézského kříže, vzhledem k menšímu poloměru zakřivení), nepřítomnost průpletových úseků, jakož i s tím spojená plynulost a vyšší bezpečnost dopravy. Na rozdíl od typu maltézského kříže je další výhodou turbínového typu to, že pro vykřížení všech směrů stačily pouze dvě patra, neboť jednotlivé rampy nevedou přes sebe, nýbrž proplétají se mezi sebou. Nevýhodou tohoto typu potom je značná konstrukční náročnost, zejména dlouhé mostní konstrukce pro všechny rampy, a ve srovnání s čtyřlístkovým typem vyšší prostorové nároky
 
Tento typ mimoúrovňové křižovatky je, stejně jako typ maltézského kříže vhodý tam, kde se předpokládá vysoké dopravní vytížení a pokud se předpokládá rovnoměrné vytížení všech ramen a směrů.
 
'''Úpravy'''<br />
Turbínový typ se dočkal několika úprav, jež měly za cíl zejména snížit velké požadavky na konstrukční náročnost. Těmito úpravami vznikají smíšené typy, kdy část křižovatky (ty relace, na nichž se očekává vysoké dopravní vytížení) odpovídá turbínovému typu, zatímco zbývající část, na níž se předpokládá nízké dopravní vytížení, odpovídá čtyřlístkovému typu.
 
{{Více obrázků
| align=center
| direction = horizontal
 
| image1=AK-Pretzel.svg
| width1=200
| caption1=Smíšený typ složený z jedné poloviny z čtyřlístkového typu a z jedné poloviny z turbínového typu (např. [[Dálniční křižovatka Řepy|dálniční křižovatka Řepy]], [[Dálniční křižovatka Mönchengladbach-Wanlo|dálniční křižovatka Mönchengladbach-Wanlo]]).
 
| image2=AK-SunInTheSky.svg
| width2=200
| caption2=Smíšený typ složený z jedné čtvrity z čtyřlístkového typu a ze tří čtvrtin z turbínového typu (např. [[Dálniční křižovatka Duisburg-Nord|dálniční křižovatka Duisburg-Nord]]).
}}
 
Příklady tohoto typu dálniční křižovatky:
* v Belgii: dálniční křižovatka Dassoulx, dálniční křižovatka Zaventhem-Henneaulaan
* ve Velké Británii: dálniční křižovatka Thorpe
 
====Větrníkový typ====
[[Soubor:Autobahnkreuz Breitscheid Ratingen.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Breitscheid u Düsseldorfu.]]
[[Soubor:AK-Windmühle.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka větrníkového typu.]]
 
==Odkazy==