Vodní dýmka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
styl
m doplnění ]
Řádek 3:
'''Vodní dýmka''', slangově '''vodárna''', '''farec''', '''vodnice''', '''šíša''' (v zemích západní Afriky taktéž '''nargila''', v arabských zemích se používá název '''hookah'''), je zařízení používané ke [[kouření]]. Funguje na principu filtrace a ochlazování [[kouř]]e přes vodní filtr. Místo původu není známé, předpokládá se ale, že ji vynalezli Peršané.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Goodman| jméno = Jordan| odkaz na autora = | titul = Tobacco in History: The Cultures of Dependence | vydavatel = Routledge| místo = | rok = 1994| isbn = 978-0-20399-365-1| kapitola = | strany = 86| jazyk = angličtina}}</ref> Později se rozšířila do [[Arabský poloostrov|Arábie]], na [[Střední východ]], do [[Asie]] a do [[severní Afrika|severní Afriky]]. Oblíbená je rovněž v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]].
 
Jako kuřivo se ve vodní dýmce používá [[tabák]] smíšený s [[melasa|melasou]] a [[glycerin]]em, který je vlhký a mazlavý a při hoření silně dýmá. Tabák se dodává v mnoha příchutích. K zahřívání tabáku se používá kokosové uhlí, případně dřevěné. V nejzazším možném případě rychlo-zápalné dřevěné uhlí. Tyto samé uhlíky (Bez rychlozápalných směsí) se používají do kadidelnic a vonných lamp. Doba kouření je přímo úměrná výdrži uhlíků a hlavně intenzitě kouření. Jinak výdrž kokosového uhlí je okolo 120min a rychlozápalných uhlíků okolo 50-90 minut.
Vodní dýmky mají několik modifikací. Mezi nejznámější patří asi [[bong]], který se využívá ke kouření marihuany.