Mimoúrovňová křižovatka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přepracování a rozšiřování článku - 2. část: hruškovitý typ a neúplný čtyřlístek. |
Přepracování a rozšiřování článku - 3. část: úvod do čtyřramenných múk a čtyřlístkový typ. |
||
Řádek 7:
Na silnicích s omezeným přístupem (tj.na dálnicích a rychlostních silnicích) se MÚK obvykle staví ve vzdálenostech 5–15 km.
==Popis mimoúrovňové křižovatky==
Spojnice jednotlivých směrů v mimoúrovňových křižovatkách se nazývají '''rampy''', které můžou být
* Přímé (direktní)
Řádek 12 ⟶ 13:
* Vratné (indirektní)
==Typy mimoúrovňových křižovatek==
Mimoúrovňová křižovatka může mít mnoho podob. Ty se navzájem liší jak podstatnými prvky, jako je počet úrovní s křižnými body nebo počet ramen, tak i prvky spíše doplňujícími, jako je typ použité rampy pro konkrétní relaci. Těmto rozdílům odpovídají rozdíly ve výhodách a nevýhodách každé jednotlivé podoby, a to co do nároků na prostor, náročnosti a nákladů na výstavbu, ale i bezpečnost, plynulost a rychlost průjezdu.
Pro tuto mnohost jsou jednotlivé typizované podoby systematicky setříděny. Možností, jak jednotlivé typy mimoúrovňových křižovatek třídit, je několik. V české odborné literatuře<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Křivda|jméno=Vladislav|příjmení2=Škvain|jméno2=Václav|titul=Městské komunikace a křižovatky|url=http://kds.vsb.cz/mkk/krizovatky-mimo.htm|kapitola=Křižovatky/Mimoúrovňové křižovatky|vydavatel=Vysoká škola báňská-Technická univerzita}}</ref> se lze setkat například s dělením podle toho, jestli mimoúrovňová křižovatka obsahuje průpletový úsek nebo nikoli:
* mimoúrovňová křižovatka s křižnými kolizními body
* mimoúrovňová křižovatka s průpletovými úseky (s vyloučením křižných bodů)
** srdcovitý typ
** čtyřlístkový typ
** trojlístkový typ
** dvojlístkový typ
** prstencový typ
* mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků (s vratnými větvemi a s vyloučením křižných bodů)
** trubkovitý typ
** sdružený trubkovitý typ
** trubkovitý dvojlístkový typ
* mimoúrovňová křižovatka útvarová (bez křižných bodů, průpletů a vratných větví)
** rozštěpový typ
** spirálový typ
** turbínový typ
** hvězdicový typ
V německé odborné literatuře je obvyklé dělení podle toho, jestli je mimoúrovňová křižovatka tříramenná nebo čtyř- a víceramenná:
* mimoúrovňová křižovatka s křižnými kolizními body
* mimoúrovňová křižovatka bez křižných kolizních bodů
** tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníky)
***pravidelný trojúhelník
**** varianta Y
**** varianta T
***trubkovitý typ
***hruškovitý typ
***nedokončený čtyřlístkový typ
**** srdcovitá varianta
**** provizorní trubkovitá varianta
** čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení)
V tomto článku je při popisu jednotlivých typů mimoúrovňových křižovatek použito německé třídění.
== Křižovatky s křižnými body ==
Řádek 29 ⟶ 65:
Absence úrovňových křížení výrazně snižuje riziko dopravní nehody a vzniku kolon z důvodu dávání předosti v jízdě vozidlům na křížené komunikaci. Současně umožňuje projetí křižovatkou v relativně vyšší rychlosti.
Mimoúrovňové křižovatky bez křižných bodů mohou mít různé podoby.
===Tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelník)===
Řádek 36 ⟶ 72:
Tříramenná mimoúrovňová křižovatka se označuje jako trojúhelník. Sbíhají-li se v ní dálnice, označuje se jako dálniční trojúhelník. V některých státech, např. [[Spolková republika Německo|Německo]] nebo [[Švýcarsko]], je označení trojúhelník obsaženo přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky (''Dreieck'' v Německu, ''Verzweigung'' ve Švýcarsku). Naproti tomu, v [[Česká republika|České republice]], na [[Slovensko|Slovensku]] nebo v [[Rakousko|Rakousku]] označení, že jde o trojúhelník přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky obsaženo není.
Podle podoby se rozlišují tři základní typy provedení tříramenné mimoúrovňové křižovatky. K nim se přiřazuje čtvrtý typ, u nějž se jedná o nedokončenou čtyřramennou mimoúrovňovou křižovatku. Každý typ s sebou nese různé výhody a nevýhody co do nároků na prostor, nároků a nákladů na výstavbu a rychlost a bezpečnost průjezdu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Durth|jméno=Walter|titul=Richtlinien für die Anlage von Straßen|kapitola=Linienführung|vydavatel=Forschungsgesselschaft für Straßen- und Verkehrswesen|místo=Köln|rok=1995|isbn=3-7812-1400-1|jazyk=de}}</ref>
Tříramenná mimoúrovňová křižovatka může (v kterémkoliv svém provedení) existovat buď úplném provedení, tedy, že z každého směru lze pokračovat kterýmkoliv z ostatních směrů, nebo v neúplném provedení, tedy, že alespoň z jednoho směru lze pokračovat pouze jedním ze zbývajících směrů (jedna dvojice ramp chybí). Tříramenná mimoúrovňová křižovatka v neúplném provedení se pro svou podobu též nazývá '''rozštěpení'''. Z jednoho směru se totiž komunikace jakoby štěpí do dvou. Jako příklad tříramenné mimoúrovňové křižovatky v núplném provedení lze uvést [[Dálniční křižovatka Hamurg-Südwest|dálniční křižovatku Hamburg-Südwest]].
====Trojúhelníkový typ====
[[Soubor:AD-Dreieck.svg|left|thumb|MÚK ve tvraru pravidelného trojúhelníku<br />nahoře: varianta Y<br />dole: varianta T.]]
[[Soubor:Bundesautobahn A5, Autobahndreieck Karlsruhe.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Karlsruhe.]]
Pro tento typ provedení je charakteristické, že zaúsťující komunikace se napojuje přímou rampou pro pravé odbočení a nepřímou rampou pro levé odbočení. Podoba tohoto trojúhelníku umožňuje použít rampy s větším poloměrem zakřivení, což umožňuje projetí křižovatky ve vysoké rychlosti.
Existují dvě varianty tohoto typu, jednak tzv. ''varianta Y'', jednak ''varianta T''. Pro variantu Y je příznačné, že sestává sice ze tří přemostění, ale jen ze dvou pater (úrovní), kdežto varianta T sestává jen ze dvou přemostění, ale zato ze tří pater (úrovní), neboť se na jednom místě kříží jak hlavní komunikace, tak i dvě ramena křižovatky.
Příklady tohoto typu provedení mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice: zatím jediná připravovaná křižovatka Třanovice na 63. kilometru [[Dálnice D48|dálnice D48]] (varianta T),
* v Německu: [[Dálniční křižovatka
* v Rakousku: [[Dálniční křižovatka Wels|dálniční křižovatka Wels]] (varianta Y), [[Dálniční křižovatka Salzburg|dálniční křižovatka Salzburg]] (varianta Y),
* na Slovenksu: dálniční křižovatka Bratislava-Pečňa (varianta Y),
Řádek 60 ⟶ 98:
Pro trubkovitý typ mimoúrovňové křižovatky je charakteristické, že pro napojení zaúsťující komunikace do hlavní komunikace je využita, mimo jiné, jedna nepřímá rampa. Tento typ trojúhelníku není prostorově náročný, je tudíž vhodný tam, kde je omezený prostor, na který lze dálniční křižovatku umístit. Současně je tento typ mimoúrovňové křižovatky vzhledem ke své podobě jedním z kostrukčně nejméně náročných.
S mimoúrovňovou křižovatkou trubkovitého typu se lze setkat ve dvou variantách, a to jako nalevo vyvedená a napravo vyvedená. U první varianty, nalevo vyvedené trubkovité křižovatky, se pro levé odbočení zaúsťující komunikace napojuje na hlavní komunikaci polopřímou rampou, zatímco nepřímá rampa slouží pro opačné spojení, tedy pro odbočení z hlavní komunikace na zaúsťující. V případě druhé varianty, napravo vyvedené trubkovité křižovatky, se pro levé odbočení zaúsťující komunikace napojuje naopak skrze nepřímou rampu, zatímco polopřímá rampa slouží k napojení z hlavní komunikace na zaúsťující.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Wolf|jméno=Günter|titul=Straßenplanung|vydavatel=Werner Verlag|místo=München|rok=2005|počet stran=205|isbn=3-8041-5003-9|jazyk=de}}</ref>
Trubkovitý typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný tehdy, pokud se pro jednu relaci předpokládá výrazně nižší dopravní vytížení než pro zbývající dvě a pokud je současně vhodné všechna spojení zachovat. Pro tuto výrazně méně využitou relaci se totiž použije právě ona nepřímá rampa. Dále je tento typ mimoúrovňové křižovatky pro svou prostorovou nenáročnost vhodný tam, kde je omezený prostor. Z obou variant se přitom upřednostňuje nalevo vyvedená trubkovitá křižovatka, neboť u napravo vyvedené trubkovité křižovatky končí příchozí směr zaúsťované komunikace nepřímou rampou, což snižuje bezpečnost a nese s sebou nutnost včas varujících prvků.
Řádek 73 ⟶ 111:
====Hruškovitý typ====
[[Soubor:AD-birne.svg|left|thumb|Hruškovitá mimoúrovňová křižovatka.]]
Hruškovitý typ mimoúrovnové křižovatky je charakteristický tím, že zaúsťující komunikace se napojuje přímou rampou pro pravé odbočení a polopřímou rampou pro levé odbočení, přičemž na rozdíl od trojúhelníkového typu obahuje jen dvě přemostění a má vždy jen dvě patra. Obdobně jako trojúhelníkový typ umožňuje podoba tohoto typu mimoúrovňové křižovatky použití ramp s větším poloměrem zakřivení, což umožňuje projetí křižovatky ve vyšší rychlosti, ačkoli ne tak vysoké jako při použití přímých ramp u trojúhelníkového typu. Výhodou hruškovitého typu vůči trojúhelníkovému typu je menší prostorová náročnost a menší počet přemostění (vůči variantě Y), resp. nižší počet pater a s tím spojená menší náročnost na výstavbu (vůči variantě T).
Tento typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný tehdy, pokud se předpokládá stejné dopravní vytížení na všech ramenech mimoúrovňové křižovatky, tj. tehdy, pokud se nepředpokládá výrazná převaha jedné konkrétní relace. Ačkoliv je tedy vhodný v obdobných případech, kdy je vhodný i trojúhelníkový typ, bude hruškovitý typ upřednostněn, pokud je omezen prostor pro umístění křižovatky.
Řádek 85 ⟶ 123:
* na Slovensku: dálniční křižovatka Žilina-letiště.
====
[[Soubor:Wolnzach Autobahndreieck Holledau Aerial.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Holledau provedená jako provizorní trubkovitá s výhledovým dokončením do čtyřlístkového typu.]]
[[Soubor:AD-Kleeblatt.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka v provedení
[[Soubor:AK-Trompete-Kleeblatt.svg|left|thumb|
Existují dvě varianty provedení tohoto typu mimoúrovňové křižovatky. První varianta je pro svůj tvar označována jako srdcovitá, druhá varianta je, vzhledem k podobě s trubkovitou křižovatkou, označována jako provizorní trubkovitá. Rozdíl mezi oběma variantami je, že zatímco u první, srdcovité, je pro odbočení z hlavní na zaústěnou komunikaci využitá nepřímá rampa, která k tomu má sloužit i po dostavbě, tak u druhé varianty, provizorní trubkovité, je pro toto odbočení dočasně využita a upravena přímá rampa, která po dostavbě bude sloužit k odbočení na dostavěný úsek. Provizorní úprava u druhé varianty umožňuje do doby zprovoznění dostavby odstranit průpletový úsek, který se v případě první varianty nachází již od počátku.
Řádek 95 ⟶ 133:
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice: [[Dálniční křižovatka Satalice|dálniční křižovatka Satalice]] (provizorní trubkovitá varianta),
* v Německu: [[Dálniční křižovatka Dortmund-Nordwest|dálniční křižovatka Dortmund-Nordwest]] (provizorní trubkovitá varianta), [[Dálniční křižovatka Dortmund/Witten|dálniční křižovatka Dortmund/Witten]] (srdcovitá varianta), [[Dálniční křižovatka Holledau|dálniční křižovatka Holledau]] (provizorní trubkovitá varianta)
* v Rakousku: [[Dálniční křižovatka Schwechat|dálniční křižovatka Schwechat]]
===Čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení)===
O čtyř- a víceramennou mimoúrovňovou křižovatku se jedná tehdy, pokud se v místě křižovatky sbíhají čtyři a více komunikací. Zpravidla se jedná o případy, kde se v určitém místě kříží dvě komunikace jdoucí různými směry. V tomto místě lze tedy buď dále pokračovat po téže komunikaci, po které se přijelo ke křižovatce, nebo lze pokračovat některým směrem po druhé, křížené komunikaci. Čtyřramenná mimoúrovňová křižovatka má nejčastěji podobu písmene "X".
Čtyř- a víceramenná mimoúrovňová křižovatka se označuje jako křížení. Kříží-li se v jejím místě dálnice, označuje se jako dálniční křížení. V některých státech, např. [[Spolková republika Německo|Německo]] nebo [[Švýcarsko]], je označení křížení obsaženo přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky (''Kreuz''). Naproti tomu, v [[Česká republika|České republice]], na [[Slovensko|Slovensku]] nebo v [[Rakousko|Rakousku]] označení, že jde o křížení přímo v názvu mimoúrovňové křižovatky obsaženo není.
Podle podoby se rozlišuje osm základních typů provedení čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky. Jednotlivé typy provedení se mezi sebou liší zejména svou prostorovou náročností, nejvyšší možnou rychlostí průjezdu křižovatkou, jakož i náročností na výstavbu (zejména počet a délka mostních objektů). Odlišnosti mezi jednotlivými typy se projeví i vzhledem k úhlu, pod kterým se komunikace kříží, neboť pro určité úhly jsou některé typy provedení nevhodné, resp. složitě realizovatelné. Vedle základních typů existují i různé smíšené typy, tedy kombinace dvou nebo více základních typů.
Čtyř- a víceramenná mimoúrovňová křižovatka může (v kterémkoliv svém provedení) existovat buď úplném provedení, tedy, že z každého směru lze pokračovat kterýmkoliv z ostatních směrů, nebo v neúplném provedení, tedy, že alespoň z jednoho směru lze pokračovat pouze jedním nebo některými ze zbývajících směrů (jedna nebo více ramp chybí). Jako příklad čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky v neúplném provedení lze uvést [[Dálniční křižovatka Gambacher Kreuz|dálniční křižovatku Gambacher Kreuz]] nebo [[Dálniční křižovatka Köln-Heumar|dálniční křižovatka Köln-Heumar]].
====Čtyřlístkový typ====
[[Soubor:Autobahnkreuz A6 A93 Oberpfälzer Wald 2011.jpg|right|thumb|Dálniční křižovatka Oberpfälzer Alb.]]
[[Soubor: AK-Kleeblatt.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka čtyřlístkového typu.]]
Čtyřlístkový typ mimoúrovňové křižovatky se vyznačuje tím, že levá odbočení jsou na všech příjezdových komunikacích provedena prostřednictvím nepřímých ramp. Jedná se o základní a současně i nejstarší používaný typ čtyřramenné mimoúrovňové křižovatky (nejstarší zprovozněná dálniční křižovatka, [[Dálniční křižovatka Schkeuditzer Kreuz|Schkeuditzer Kreuz]], je provedena jako čtyřlístkový typ). Výhodou tohoto typu je jednoduchá konstrukce (jediná, relativně krátká mostovka) a relativně nízké požadavky na prostor. Za výhodu lze označit i skutečnost, že toto provedení křižovatky umožňuje i násobné odbočení, neboť nepřímé rampy jsou napojeny a zaústěny tak, že společně vytváří uzavřený okruh. Nevýhodou je omezená kapacita způsobena průpletovými úseky, na nichž se musí vykřížit připojující proud s odbočujícím proudem, což může v extrémních případech vést až ke vzniku kolon. Další nevýhodou je snížená bezpečnost, neboť v průpletovém úseku dochází při vykřížení ke zkrácení bezpečných rozestupů mezi vozidly.
Tento typ je vhodný zejména pro ty mimoúrovňové křižovatky, u kterých se nepředpokládá natolik vysoké vytížení nepřímých ramp a průpletových úseků, při kterém by se projevil nejvážnější nedostatek tohoto typu mimoúrovňové křižovatky.
'''Úpravy'''<br />
Základní podoba čtyřlístkové mimoúrovňové křižovatky se dočkala mnoha úprav, které měly minimalizovat nevýhody tohoto typu provedení mimoúrovňové křižovatky. Nejvíce úprav se týkalo průpletových úseků, neboť ty představují největší slabinu tohoto typu mimoúrovňové křižovatky.
První úpravou je zvětšení poloměru zakřivení nepřímé rampy. Větší poloměr zakřivení totiž umožní vyšší průjezdní rychlost, a tedy i zvýšení plynulosti dopravy v místě křižovatky. Dalším přínosem bylo navýšení kapacity rampy, což, mimo jiné, pomáhalo zmírňovat nepříznivé následky vzniku kolon v průpletovém úseku v místě zaústění upravené rampy (pokud kolony nebyly dlouhé, mohla je zcela pojmout rampa). Obvyklý poloměr zakřivení nepřímých ramp je 80 až 100 metrů, zvětšený může být až na 200 metrů.
Další úpravou bylo nahrazení průpletu přemostěním. Přemostěním kolektoru přes připojující nepřímou rampu došlo k přehození pořadí obou jízdních pruhů, tedy, čímž jízdní pruh z připojující nepřímé rampy bez dalšího pokračoval jako připojovací pruh, zatímco původně odbočovací pruh dále pokračoval a zaúsťoval do odbočující nepřímé rampy.
Zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy přinese i další úprava, a to prodloužení průpletového úseku. Čím je totiž průpletový úsek delší, tím je více prostoru pro změnu jízdního pruhu. Prodloužení průpletového úseku se dosáhne tím, že se upraví tvar nepřímé rampy tak, aby využila co nejvíce prostoru ohraničeného přímou rampou. Negativem této úpravy je, že upravená nepřímá rampa obsahuje prudší zatočení než ta původní.
Jinou možností úpravy je provedení mimoúrovňové křižovatky v neúplné podobě, tedy vypuštěním některých ramp, u nichž se očekává mizivé využití, nebo které nahradí jiné propojení, jež je součástí předchozí nebo následující mimoúrovňové křižovatky.
Výraznější úpravou je nahrazení původní nepřímé rampy novou polopřímou rampou. Tím dojde jednak ke zvýšení rychlosti průjezdu ve směru, který novou rampu využívá, jednak k odstranění dvou průpletových úseků, a to toho, z něhož se původní nepřímá rampa odpojovala, a toho, do něhož zaúsťovala.
{{Více obrázků
| align=left
| direction = horizontal
| image1=AK-Kleeblatt-grosses-Ohr.svg
| width1=200
| caption1=Použití ramp s větším poloměrem zakřivení pro průjezd vyšší rychlostí (např. [[Dálniční křižovatka Schkeuditzer Kreuz|dálniční křižovatka Schkeuditzer Kreuz]]).
| image2=AK-Kleeblatt-entzerrend.svg
| width2=200
| caption2=Nahrazení průpletu přemostěním (např. [[Dálniční křižovatka Frankfurter Kreuz|dálniční křižovatka Frankfurter Kreuz]]).
| image3=AK-Kleeblatt-staurampe.svg
| width3=200
| caption3=Doplnění pomocných ramp pro možnost vrácení se v případě mylného odbočení.
| image4=AK-Kleeblatt-langer-Austausch.svg
| width4=200
| caption4=Prodloužení průpletových úseků úpravou nepřímých ramp (užíváno u prvních křižovatek ve 30. a 40. letech).
| image5=AK-durchgeführtes halbes Kleeblatt.svg
| width5=200
| caption5= Neúplná podoba vypuštěním některých ramp (např. [[Dálniční křižovatka Darmstadt|dálniční křižovatka Darmstadt]]).
}}
{{Více obrázků
| align=left
| direction = horizontal
| image1=AK-Kleeblatt-Turbinenrampe.svg
| width1=200
| caption1= Nahrazení jedné nepřímé rampy rampou polopřímou (např. [[Dálniční křižovatka Kamener Kreuz|dálniční křižovatka Kamener Kreuz]]).
| image2=AK-Kleeblatt-Tangente (grn).svg
| width2=200
| caption2= Nahrazení dvou nepřímých ramp rampami polopřímými (např. Dálniční křižovatka Oberhausen-West|dálniční křižovatka Oberhausen-West]]).
| image3=AK-Kleeblatt-Tangente innen (grn).svg
| width3=200
| caption3= Nahrazení dvou nepřímých ramp rampami polopřímými
| image4=AK-Klee-Stapel (grn).svg
| width4=200
| caption4=Nahrazení dvou nepřímých ramp polopřímýmí ve stylu typu maltézského kříže.
| image5=AK-Klee-Malteser (grn).svg
| width5=200
| caption5= Čtyřlístkový typ a typ maltézského kříže současně v jedné křižovatce.
}}
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky:
* v České republice: [[Dálniční křižovatka Brno-jih|dálniční křižovatka Brno-jih]] (základní podoba), mimoúrovňová křižovatka Cheb-západ (nahrazení jedné nepřímé rampy rampou polopřímou), mimoúrovňová křižovatka Litice (základní podoba)
* v Německu: [[Dálniční křižovatka Frankfurter Kreuz|dálniční křižovatka Frankfurter Kreuz]] (s průplety nahrazenými přemostěním), [[Dálniční křižovatka Kamener Kreuz|dálniční křižovatka Kamener Kreuz]] (s nahrazením jedné nepřímé rampy rampou přímou), [[Dálniční křižovatka Mannheim|dálniční křižovatka Mannheim]] (základní podoba)
* v Rakousku: [[Dálniční křižovatka Mattersburg|dálniční křižovatka Mattersburg]] (základní podoba)
* na Slovensku: mimoúrovňová křižovatka Trnava (základní podoba)
====Typ maltézského kříže====
[[Soubor:AK-Malteser.svg|left|thumb|Mimoúrovňová křižovatka typu maltézského kříže.]]
Xxx
==Odkazy==
===Reference===
<references />
===Další===
{{Commonscat|Road junctions}}
| |||