Osmanské interregnum: Porovnání verzí

 

Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce [[1403]], za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn [[Mehmed I.|Mehmed]]. Nicméně Tamerlán po zpustošení [[Malá Asie|Malé Asie]] zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce [[1405]] zemřel. Evropský zvyk, že nástupcem se stává nejstarší syn, v Osmanské říši spíše neplatil. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Musa a posléze i Mustafa odmítli uznat Mehmeda společným sultánem a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v [[Thrákie|Thrákii]] (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město [[Bursa]] a okolí, nejmladší Mehmed se usadil ve městě [[Amasya]].