Kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zbytečné "možná hledáte" |
rozšířeno |
||
Řádek 1:
[[File:Smíchov, Filip a Jakub.jpg|thumb|upright|Kostel se zvonicí]]
'''Kostel svatého Filipa a Jakuba''' v Praze na [[Smíchov|Smíchově]] patřil [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] a stával do roku [[1892]] na dnešním Arbesově náměstí. Původně [[románský sloh|románský]] kostel, založený snad už v [[11. století]], prošel později [[gotika|gotickou]] a následně [[baroko|barokní]] přestavbou. Po přenesení [[farnost]]i k nově postavenému [[kostel svatého Václava (Smíchov)|kostelu sv. Václava]] v roce [[1885]] jeho význam upadal a v roce [[1892]] byl jako postradatelný zbořen. Část stavebního materiálu byla využita k výstavbě nového [[kostel svatého Filipa a Jakuba (Malvazinky)|kostela téhož zasvěcení]] na [[hřbitov Malvazinky|hřbitově Malvazinky]], do něhož byly ze zrušeného kostela přeneseny i některé sochy.▼
[[File:Kostel svatých Filipa a Jakuba na Újezdě - Liebscher.jpg|thumb|upright|Kostel ze zadní strany, akvarel z roku 1891 od [[Karel Liebscher|Karla Liebschera]]]]
▲'''Kostel svatého Filipa a Jakuba''' v Praze na [[Smíchov|Smíchově]]
==
=== Románské a gotické období ===
Románský kostelík sv. Jakuba v Zahradách či na Újezdě, sestávající z polokruhové apsidy a čtverhranné lodi, stál na místě dnešních Arbesova náměstí zřejmě již na počátku 13. století,<ref name="zh">[http://smichov.blog.cz/0808/kostel-sv-jakuba-a-filipa Kostel sv.Jakuba a Filipa], Malé dějiny Smíchova a Košíř, 16. 8. 2008, zh (anonymní)</ref> resp. již ve 12. století,<ref name="apha">[https://katalog.apha.cz/web/farnosti/1025 Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Praha-Smíchov], Katalog arcibiskupství pražského</ref> nejspíše v jeho 2. polovině,<ref name="czu" /> někdy je zmiňován i původ v 11. století.<ref name="stsm">[http://www.starysmichov.cz/view.php?cisloclanku=2007110006 Kostelík sv. Filipa a Jakuba (Arbesovo nám.)], Starý Smíchov, Klub přátel starého Smíchova, 5. 11. 2007</ref>
Později byl goticky přebudován.<ref name="zh" /> Vnější rozměry lodi byly podle archeologického výzkumu 12,2 × 8,2 m. K plochostropé lodi přiléhala na východě pravoúhle odstupněná apsida zaklenutá konchou. Zdivo tvořily opukové kvádříky o výšce 22–25 cm. Apsidu dole obíhal nízký sokl, nahoře obloučkový vlys nesený třemi lisénami. Loď měla v bočních stěnách dvojici půlkruhově zaklenutých oken, apsida podobná dvě menší okna, západní stěnu lodi prolamoval jednoduchý portál.<ref name="czu" />
18. října 1333<ref name="czu">Vladimír Czumalo: [https://czumalo.wordpress.com/2015/10/18/u3v-fsv-cvut-pamatky-velke-prahy-prednaska-20-rijna-2015/ U3V FSv ČVUT Památky Velké Prahy – přednáška 20. října 2015], Czumalova nástěnka, 18. 10. 2015</ref><ref name="stsm" /> při něm byla zřízena [[plebánie]], stal se farním kostelem osady Újezd.<ref name="apha" /> Část osady, rozdělené karlovským opevněním Malé Strany, patřila abatyším klášteru sv. Jiří na Pražském hradě, kterým náleželo též podací právo ke kostelu.<ref name="czu" /><ref name="zh" /> Ke kostelu patřil též hřbitov, dvůr a farní zahrada. Na mohutné podezdívce byla postavená věž se zvonicí, původně dřevěná.<ref name="zh" />
V husitských dobách fara zanikla a kostel byl pravděpodobně poškozen,<ref name="czu" /> později jej Pražané obsadili utrakvisty, ještě v roce 1619 je uváděn jako nekatolický.<ref name="zh" /> Koupí Smíchova přešlo v roce 1594 patronátní právo na staroměstskou obec.<ref name="czu" /> Po bělohorských událostech připadl kostel pod malostranskou farnost (sv. Václav,<ref name="apha" /><ref name="czu" /> sv. Mikuláš).<ref name="zh" /> Od roku 1702 (1700<ref name="czu" />) až do znovuzřízení farnosti v roce 1749<ref name="zh" /> jej měli ve správě jezuité z blízkého dispenzáře.<ref name="czu" />
=== Po barokní přestavbě ===
Roku 1749 byl kostel přestavěn barokně.<ref name="zh" /> Loď byla rozšířena směrem na západ.<ref name="czu" /> Na jižní straně byla postavena nová, tentokrát zděná věž, a byla vybavena třemi většími a jedním malým zvonem, ve spodní části věže byla sakristie. Původní podloží kostela bylo zasypané do úrovně zbraslavské silnice, byla prolomena nová okna<ref name="zh" /> a stará románská byla zazděna<ref name="stsm" /> a bylo vybudováno nové průčelí s nikou se sochou žehnajícího Spasitele s jablkem světovlády a po stranách nad průčelím stály sochy sv. Filipa a Jakuba<ref name="zh" /> od [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa]]<ref name="czu" />, zároveň bylo rozšířeno zasvěcení kostela a umístěn nový hlavní oltářní obraz. Čtyři vedlejší oltáře byly zasvěceny Panně Marii Pomocné, sv. Barboře, sv. Prokopu a sv. Janu Nepomuckému. Byla vystavěna nová hřbitovní zeď a kostnice.<ref name="zh" />
Roku 1749 zde byla zásluhou staroměstského primátora Jana Václava Vejvody ze Stromberka obnovena fara, pod niž spadaly Smíchov, Zlíchov, Radlice, Hlubočepy<ref name="czu" /> a Červený mlýn.<ref name="zh" /> Matriky zde byly vedeny od roku 1761.<ref name="apha" /> Bohoslužby zde bývaly střídavě česky a německy, postupně však němčina ustupovala a po roce 1870 se tu kázalo jen česky.<ref name="zh" /> Stalo se tak po události, kdy na začátku německého kázání představeného pražského alumnátu Dr. Tersche farníci odcházeli a když to dr. Tersch uviděl, údajně zvolal: „Počkejte, lidičky, já umím také česky!“ a zbytek kázání přednesl v češtině. Němčina se pak používala jen při zádušních mších za farníky německé národnosti.<ref name="stsm" />
Roku 1875 byla zřízena zlíchovská farnost, čímž se smíchovská farnost zmenšila jen na Smíchov a Radlice.<ref name="zh" />
Roku 1791 byl hřbitov zrušen v souvislosti s císařským dekretem zakazujícím pohřbívání uvnitř sídel (zprvu jej nahrazoval malostranský hřbitov na Smíchově<ref name="czu" />), roku 1831<ref name="zh" /> či 1833<ref name="czu" /><ref name="stsm" /> byl i s kostnicí zlikvidován. Původní úroveň hřbitova zvýšila navážka a zhruba od 50. let začaly být zastavovány parcely kolem nově tvořeného náměstí,<ref name="czu" /> které se v letech 1860–1895 jmenovalo Kostelní a po zboření kostela pak v letech 1895–1920 Jakubské, než bylo přejmenováno na Arbesovo.<ref name="czu" /> Kvůli zvýšení okolního terénu se do kostelíku sestupovalo po několika schodech a kostelík byl vlhký a při deštích sem občas zatékalo.<ref name="stsm" />
=== Zbourání kostela ===
V souvislosti s průmyslovým rozvojem Smíchova v 19. století a nárůstu počtu obyvatel se nejprve v 60. letech uvažovalo o dalším rozšíření kostela nebo o novostavbě na místě původního hřbitova.<ref name="czu" /> V roce 1866 rozhodnuto o výstavbě nového, většího kostela.<ref name="zh" /> V roce 1875 byl však farní patronát přenesen na smíchovské zastupitelstvo a obec pro nový kostel koupila pozemek proti radnici, 18. září 1881 byl položen základní kámen a už 27. září 1885 byl nový kostel sv. Václava vysvěcen.<ref name="czu" /> Od té doby význam původního kostela upadal,<ref name="zh" /> konaly se zde jen například křtiny nebo poutní bohoslužby na svátek Filipa a Jakuba.<ref name="stsm" />
[[František Ekert]] v roce 1884 kostel popisoval: „Jest to malá, ani slohem, ani zařízením svým nevynikající budova, na níž pouze stará románská polokruhová apsida povšimnutí zasluhuje. … Ač kostelík ten nevyniká, zasluhuje, aby i po dokončení nového farního chrámu pro ctihodné stáří své nadál zachován byl.“<ref>Posvátná místa Královského hlavního města Prahy. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého, II. sv., Praha 1884</ref><ref name="czu" />
V letech 1891–1892<ref name="czu" /> byl kostel zbořen v rámci likvidace městských hradeb v oblasti Újezda.<ref name="zh" /> Rozzlobený dav vinil radnici z neuctivosti vůči starému kostelíku a srocoval se i před domem starosty Elh(e)nického,<ref name="zh" /><ref name="stsm" /> hrozilo fyzické napadení členů rady města, Peluňka, stavitele Cuřína, obchodníka Krupky a starosty Elhenického.<ref name="stsm" /> Smíchovský farář Švehla dva uklidňoval sdělením, že rozhodnutí přišlo z konzistoře, nikoliv z radnice,<ref name="zh" /> Václav Sedláček ve svých ''Dějinách Smíchova'' uvádí i možnost, že za demolicí kostelíka mohl stát i sám farář Vincenc Švehla. Ten údajně, jako jedna z nejvlivnějších osob na radnici, prohlásit starý kostel za zbytečný a bránící rozvoji (Sedláček ho podezírá, že se obával rozdělení farnosti, které by znamenalo snížení jeho beneficia). Komise pak došla k závěru, že kostel nemá historickou hodnotu a hrozí jeho sesutí. a doručila ho zbourat s tím, s tím, že v něm umístěná umělecká budou přenesena na Malvazinky. Výstavba nového kostela na Malvazinkách byla také tématem farářovy promluvy při poslední mši ve starém kostele.<ref name="stsm" /> Ta se konala 12. října 1891, dva týdny poté začaly demoliční práce.<ref name="stověžatá">[http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-filipa-a-jakuba.html Kostel sv. Filipa a Jakuba], Praha stověžatá, virtuální prohlídka z pražských věží</ref> Na náměstí pak vzniklo tržiště s centrální sroubenou boudou.<ref name="zh" /><ref name="czu" /> Demontáž soch byla doprovázena dalšími emotivními projevy. Když se nedařilo sejmout sochu Krista, stohlavý plačící dav si to vykládal jako znamení proti zboření kostela. A když se sochu na provazech podařilo uvolnit a ta se zavěšená otočila čelem ke kostelu, dva volal: “Kristus se loučí! Obrátil se od nás!Chce zpět!“ Při pokládání na valník se socha obrátila opět směrem k lidu a jako jediná ze soch zůstala ve vertikální poloze. Lidé se vrhali k vozu, sochu líbali, poklekali k modlitbě, vůz doprovázeli procesím. Rozdrobený stavební materiál si lidé odnášeli na památku.<ref name="stsm" />
=== Po zbourání ===
Na výstavbu nového novorománského kostela sv. Filipa a Jakuba, na hřbitově na Malvazinkách, vysvěceného roku 1896, bylo využito románské opukové zdivo původního kostela<ref name="czu" /> a byly sem přeneseny socha Spasitele, sochy sv. Filipa a Jakuba a staré zvony.<ref name="zh" /> Kříž, který původně stál před kostelem, byl umístěn na zahradě městského chudobince.<ref name="stsm" />
Slavné filipojakubské poutě byly po zbourání kostela na čas přeneseny na [[Dětský ostrov]], ale už nikdy nedosáhly původní obliby.<ref name="stsm" />
[[Jan Zázvorka starší|Jan Zázvorka]] v roce 1927 pro Arbesovo náměstí projektoval puristický sbor Církve československé husitské, avšak přednost dostalo zachování tržiště.<ref name="czu" />
V roce 1956 provedl dr. Ivan Borkovský archeologický výzkum románských základů.<ref name="czu" />
Zbytky základového zdiva, skryté pod navážkami parkové úpravy náměstí, byly k 9. 5. 2003 prohlášeny [[kulturní památka České republiky|kulturní památkou]] pod rejstříkovým číslem {{Památka|100262}}.
Na místě, kde kostelík stával, je údajně v dlažbě vyznačen kříž.<ref name="stsm" />
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
{{geo cz|50|4|35|14|24|18}}
Řádek 12 ⟶ 54:
[[Kategorie:Smíchov]]
[[Kategorie:Kostely zasvěcené svatým Filipovi a Jakubovi|Praha]]
[[Kategorie:Kulturní památky na Smíchově]]
| |||