Verze z 1. 12. 2015, 16:19 editovat MajkaDlo (diskuse \| příspěvky) 1 222 editací m přidána Kategorie:Sociologické pojmy za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 12. 2015, 19:24 editovat zrušit editaci 81.30.243.195 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: V sociologii vyjadřuje prekarizace existenci zbavenou sociální a finanční stability, což má vliv na materiální a duševní blahobyt jedince. Prekarizace práce je považována za jeden z důsledků [[globalizace]].<ref>FUDGE, Judy; OWENS, Rosemary. "Precarious work, women and the new economy: the challenge to legal norms". In Fudge, Judy; Owens, Rosemary. Precarious work, women and the new economy: the challenge to legal norms. Onati International Series in Law and Society. Oxford: Hart Publishing, 2006. s. 3–28.</ref> Sociální třída vzniklá trendem prekarizace je označována jako ''prekariát''. == Historie pojmu == Pojem prekarizace původně pochází z francouzského slova ''précarité'' – prekérnost, nejistota. Prekarizace je od konce sedmdesátých let dvacátého století nejčastěji spojována s prací. Nárůst počtu nestabilních a špatně placených pracovních míst v Americe a Evropě způsobil v této době celosvětové rozšíření pojmu.<ref>NEILSON, Brett. From Precarity to Precariousness and Back Again: Labour, Life and Unstable Networks. The Fibreculture Journal. Online: <http://five.fibreculturejournal.org/fcj-022-from-precarity-to-precariousness-and-back-again-labour-life-and-unstable-networks/></ref> V roce 2001 proběhla v Miláně v rámci akce EuroMayDay demonstrace proti doléhajícímu trendu prekarizace práce. Zúčastnilo se jí na pět tisíc lidí, nejčastěji studentů. V roce 2005 se akce konala již v sedmnácti evropských zemích, kdy proti prekarizaci protestovalo po celé Evropě zhruba osmdesát tisíc lidí.<ref name=":0">STANDING, Guy. The Precariat: The New Dangerous Class. Londýn: Bloomsbury Academic, 2011.</ref> == Prekarizace práce == Prekarizace práce se v posledních letech stala fenoménem na pracovním trhu. Jedná se o nahrazování plnohodnotného pracovního poměru atypickými jednorázovými nákupy služby, různými částečnými úvazky a dohodami o provedení práce. Neplnohodnotné zaměstnávání se dříve zdálo být jednoduchým lékem na nezaměstnanost, v současnosti se už prekarizace práce nehodnotí příliš pozitivně. <ref>ČERNÝ, Ivan. Prekarizace práce - bič boží? [online]. 2013 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.e-sondy.cz/aktualne/3255-3/prekarizace-prace-bic-bozi</ref><br /> Neplnohodnotné pracovní úvazky vedou ke zhoršování pracovních i životních podmínek zaměstnanců, nemají žádnou řádnou pracovní smlouvu ani právní ochranu. Navíc nad nimi neustále visí hrozba vyhazovu bez udání důvodu bez jakýchkoliv finančních kompenzací nebo odstupného. Zaměstnavatelé i díky tomu mohou snadno navozovat v zaměstnancích pocit nepotřebnosti a jednoduché nahraditelnosti, což potom vede např. ke zhoršujícím se standardům bezpečnosti práce – zaměstnanci kvůli udržení postu udělají více, než by po nich mělo být vyžadováno. Jedním z nejznámějších příkladů prekarizace práce je tzv. švarc systém, při němž osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné úkony nevystupují jako zaměstnanci, ale jako samostatní podnikatelé. Tento systém proslavil v 90. letech podnikatel [[Miroslav Švarc]]. Jeho zaměstnanci vystupovali coby živnostníci a on tak ušetřil na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Náš právní systém tuto praktiku považuje za nelegální. <ref>KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém [online]. 2013 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/co-je-a-neni-svarcsystem/</ref> == Prekariát == Slovem prekariát je označována socio-ekonomická skupina lidí. Je to neologismus, který vznikl v angličtině spojením přídavného jména „precarious“ se zavedeným pojmem ~~„proletariat“~~„[[Proletariát\|proletariat]]“, tedy „precariat“. Možná definice je také ta, že se jedná o rodící se třídu v marxistickém slova smyslu. Tento termín byl poprvé použit francouzskými sociology v osmdesátých letech k popsání dočasných nebo sezónních pracovníků. <ref name=":0" /><br /> Prekariát se skládá z lidí, kteří postrádají pracovně orientované jistoty a potřeby, jako je například jistota zaměstnání. Tím se liší od proletariátu, jehož nepsané dohody založené na sociálních vztazích s buržoazií, mu zajišťovaly pracovní jistoty výměnou za podřízenost. Co se týče třídních charakteristik, vztahy lidí z této skupiny se státem či jinou nadřazenou substancí se zakládají na minimální důvěře. <ref name=":0" /><br /> Jiným pohledem lze na prekariát nahlížet ve smyslu procesu, respektive způsobu, kterým jsou lidé tzv. „prekariatizováni“. Být prekariatizován znamená podléhat tlakům a skutečnostem, což vede k žití bez bezpečných existenciálních jistot a individuálního rozvoje dosaženého prostřednictvím práce a životního stylu. <ref name=":0" /> == Reference == <references /> == Související články == * [[Dohoda o pracovní činnosti]] * [[Dohoda o provedenní práce]] * [[Kurzarbeit]] * [[~~Švarcsystém~~McJob]] * [[Prekérní intelektuál]] * [[Vedlejší pracovní poměr]] * [[Švarcsystém]] == Literatura == * [[Jan Keller\|KELLER, Jan]]: ''Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti''. Praha: Slon, 2010. ISBN 978-80-7419-031-5 * STANDING, Guy. ''The Precariat: The New Dangerous Class''. ~~Londýn~~London: Bloomsbury Academic, 2011. == Externí odkazy == * GUTH, Jiří. Prekarizace není legrace. Deník Referendum. Dostupné online: http://denikreferendum.cz/clanek/2561-prekarizace-neni-legrace.

Prekarizace: Porovnání verzí