Darování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
zpřesnění podle reference
Řádek 3:
 
== Předmět daru ==
Darování je vždy dobrovolné, proto jím nikdy není plnění právní povinnosti, např. placení [[výživné]]ho nebo poskytnutí [[Nález věci|nálezného]]. Také jím nejsou [[veřejná sbírka|veřejné sbírky]], protože ty se řídí vlastním zvláštním zákonem<ref>Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.</ref> a není zde uzavírána klasická darovací smlouva. Zvláštním případem, který vylučuje soukromoprávní regulaci darování, je též darování orgánů a tkání pro [[transplantace]],<ref>§ 31 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).</ref> výjimkou jsou pouze vlasy a podobné části lidského těla, která se přirozeně obnovují ({{OZ|112}}). Spornou otázkou může být [[sponzor]]ství, protože je však zpravidla založeno na poskytování protislužby, např. [[Reklama|reklamy]], o darování také ve většině případů nepůjde. Darováním není ani plnění z pouhé [[Společenská úsluha|společenské úsluhy]], při níž se obě strany nechtějí smluvně zavázat (liberalita) a které je pouze projevem zdvořilosti nebo společenské výpomoci. Podle této vůle stran a dalších okolností konkrétního případu můženemusí jít jen např. o nezávazné pozvání na večeři, čiale malýtaké o dárek k svátkunarozeninám či k Vánocům, nebude-li vůle obou stran směřovat k uzavření závazku z darovací smlouvy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Elischer | jméno = David | příjmení2 = Švestka | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Dvořák | jméno3 = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník. Komentář. V. Relativní majetková práva 1. část | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2014 | isbn = 978-80-7478-638-9 | poznámka = Dále jen „Elischer“ | strany = 617, 618, 625, 631}}</ref> Naproti tomu ovšem právo zná i tzv. ''odměnné (renumeratorní) darování'', které je založeno na dobrovolném uznání, ocenění zásluh či jako zvláštní odměna, např. za záchranu tonoucího apod. Část právní teorie sem řadí také [[spropitné]].<ref name="Bednář 8">{{Citace monografie | příjmení = Bednář | jméno = Václav | příjmení2 = Kasík | jméno2 = Petr | příjmení3 = Hulmák | jméno3 = Milan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | isbn = 978-80-7400-287-8 | poznámka = Dále jen „Bednář“ | strany = 8}}</ref>
 
Nejde-li o zmíněné případy, může být darem cokoli, co lze vymezit jako [[Věc (právo)|věc]] v právním smyslu ({{OZ|489}}). Nejčastěji půjde o hmotnou věc, ať již [[Movitá věc|movitou]] nebo [[Nemovitá věc|nemovitou]], může to však být i [[Byt|bytová jednotka]], [[obchodní závod]], [[cenný papír]], [[obchodní podíl]], [[pohledávka]], [[autorské dílo]], [[know-how]], stejně jako [[Spoluvlastnictví|spoluvlastnický]] podíl na věci. Darovat lze také [[zvíře]], protože to není v rozporu s jeho povahou ({{OZ|494}}).<ref>Elischer, S. 622, 623.</ref> Dárce však může darovat pouze něco ze svého [[Majetek|majetku]], nemůže tedy prostřednictvím darování na někoho převést [[dluh]]y ze svého [[jmění]]. Daroval-li by dokonce vědomě cizí věc, musel by následně nahradit vzniklou [[Újma|škodu]] (vlastnictví k daru by záviselo na splnění podmínek pro tzv. [[nabytí od nevlastníka]]). Naproti tomu není téměř omezen v rozsahu darování, může darovat třeba celý svůj majetek, čímž se rozumí veškerý majetek k okamžiku uzavření darovací smlouvy. Ohledně budoucího majetku je nicméně z důvodu ochrany svobody rozhodovat o svém konkrétním vlastnictví omezen do výše poloviny tohoto majetku, podobně je také stanoveno, že předmětem daru může být určitá věc, kterou zatím dárce nemá, jen tehdy, jestliže se v darovací smlouvě zaváže ji získat. Darování bývá většinou jednorázové plnění, je ale možná i pravidelná podpora obdarovaného, která může mít podobu peněžní, věcnou či může být ve formě poskytování služeb. Lze je také vázat na časové období či plnění konkrétní podmínky, např. po dobu studia na vysoké škole. Od smluvního důchodu se ''darování podpory'' mj. liší též v tom, že si lze sjednat její přechod na [[dědic]]e.<ref>Bednář, S. 6, 7, 10, 11.</ref>