Jindřich II. Plantagenet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 16:
| úmrtí =[[6. červenec]] [[1189]]
| místo úmrtí =Chinon, [[Francie]]
}} '''Jindřich II. Plantagenet''' (nazývaný také někdy Jindřich II. z Anjou, [[5. březen]] [[1133]], [[Le Mans]] – [[6. červenec]] [[1189]], [[hrad Chinon]]) byl anglický král, první ze tří synů hraběte [[Geoffroy V. z Anjou|Geoffroye z Anjou]] a [[Matylda Anglická|Matyldy]], dcery anglického krále [[Jindřich I. Anglický|Jindřicha I.]] Jako dědictví po otci získal velké územní zisky ve [[Francie|Francii]] a zároveň významné postavení v evropské politice. Osudným se Jindřichovi stal spor s [[Tomáš Becket|Tomášem Becketem]] a také boj jeho synů o nástupnictví. I přesto patří Jindřich II. k nejvýznamnějším panovníkům v anglické historii.
Řádek 50 ⟶ 51:
=== Král Jindřich a královna Eleonora ===
[[Soubor:Jindra Eleonora.jpg|
Svůj nárok na anglický trůn, který zdědil po své matce, si musel nejprve vybojovat. V době jeho dětství ovládal Anglii bratranec jeho matky, [[Štěpán III. z Blois]], který trůn uzurpoval na její úkor. Hned po Štěpánově nástupu roku 1135 propukla v zemi [[občanská válka]], kterou se podařilo ukončit až roku 1153, kdy dvacetiletý Jindřich porazil Štěpána a jeho spojence a přinutil ho podepsat [[mír]]ovou dohodu. Štěpán jmenoval Jindřicha svým nástupcem místo svých potomků a když o rok později zemřel, Jindřich nastoupil na trůn. Svým příchodem upevnil v Anglii dominantní postavení francouzské kultury.<ref name="Morgan101">{{Citace monografie | jméno=Kenneth O. | příjmení=Morgan | titul=Dějiny Británie|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny | místo= Praha | rok=1999 | jazyk = |strany=101|isbn =80-7106-347-9|poznámka = dále jen ''Dějiny Británie''}}</ref>
Po smrti svého otce zdědil Jindřich rozsáhlé území v severní Francii, za která musel složit [[Léno|lenní]] přísahu francouzskému králi [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíku VII.]] Tak se prý setkal s o jedenáct let starší [[Eleonora Akvitánská|Eleonorou Akvitánskou]], která byla Ludvíkovou manželkou. Eleonora byla nejbohatší dědičkou té doby – patřila jí [[Akvitánie]] a [[Poitou]] na jihu [[Francie]] – a byla prý i nejkrásnější ženou, která v té době žila. Roku 1152 se Eleonora rozvedla s francouzským králem z důvodu příliš blízké příbuznosti. Vrátila se na své panství v Akvitánii a tam se o dva měsíce později bez králova svolení, které bylo nezbytné, provdala za Jindřicha, se kterým byla v podobně blízkém příbuzenském vztahu jako s Ludvíkem. Jindřich tak ve svých rukou shromáždil mnohem větší území, než měl k dispozici francouzský panovník.
{{Citát|... území, nad nímž vládli Jindřich a Eleonora, zahrnovalo západní část dnešní Francie, rozprostíralo se po celém francouzském pobřeží podél Lamanšského průlivu a Atlantiku, od ústí Bresle až po břehy řeky Bidassoa, za Bayonne...<ref name="Kar193" />
O rok později se stal anglickým následníkem a roku 1154 byl spolu s Eleonorou korunován anglickým králem. Roku 1170 jmenoval spoluvládcem v Anglii svého nejstaršího žijícího syna [[Jindřich Mladík|Jindřicha Mladíka]]. Nechal ho korunovat za krále, ale spoluvláda byla jen formální. Ve skutečnosti si Jindřich II. veškerou moc i nadále podržel pro sebe. Se svým nejstarším synem měl pak řadu sporů a ozbrojených konfliktů. Jindřichovým úhlavním nepřítelem byl ale francouzský král [[Ludvík VII.]] Jejich vztahu nepřispělo ani to, že Eleonora, která Ludvíkovi dala jen dvě dcery, porodila Jindřichovi osm dětí, z toho pět synů. Po smrti Ludvíka VII. se stal francouzským králem Ludvíkův syn [[Filip II. August]], který po Jindřichovi II. rovněž vyžadoval lenní poslušnost, což se ale hrdému králi Anglie příliš nezamlouvalo. Jindřich II. byl na území Anglie suverénním vladařem, přes své državy ve Francii byl ale stále [[vazal]]em krále [[Francie|francouzského]]. Byl ale vazalem velmi mocným, jelikož francouzský král Filip II. August vládl ve Francii menšímu území než Jindřich II. Tyto územní spory vedly k řadě válečných střetů mezi oběma panovníky, přičemž [[Filip II. August]] obratně využíval mocenských ambicí všech Jindřichových synů a štval je proti otci.
{{citát|Od Ďábla jsme přišli a k Ďáblu se vrátíme...|''[[Richard I. Lví srdce|Richard Lví srdce]]''<ref name="Haskins126">{{Citace monografie | jméno=Charles Homer | příjmení=Haskins| titul=Normani v evropských dějinách|vydavatel=H+H | místo= Jihlava | rok=2008 | jazyk = |strany=126|isbn =978-80-7319-071-2}}</ref>}}
=== Spor s arcibiskupem ===
[[Soubor:Jindra Becket.jpg|
Jindřich za své vlády pobýval střídavě na svých panstvích v Anglii i Francii, jeho předním zájmem bylo ale obnovení pořádku v Anglii. Musel se postarat o nápravu škod, vzniklých válkou a Štěpánovou vládou. Obnovil státní správu, zreformoval soudnictví a také omezil pravomoci církve. Roku 1164 byly podepsány tzv. [[Clarendonské úmluvy]], v nichž se šlechta i církev zavázala k návratu k zákonům, které byly platné před Štěpánovým nástupem na [[trůn]].
Do [[Opozice (politika)|opozice]] se ale postavila [[církev]], která se nechtěla vzdát privilegií, která za války získala. V čele stál [[arcibiskup canterburský]], [[Tomáš Becket]], který byl dříve Jindřichovým [[kancléř]]em a blízkým přítelem. Po jeho jmenování arcibiskupem, o které se Jindřich osobně zasadil, jejich vztah ochladl a Becket se v zájmu církve obrátil proti králi. Tento spor se táhl až do roku 1170, kdy byl arcibiskup v Canterbury zavražděn královými družiníky. Není jisté, zda se tak stalo na králův příkaz či nikoli, obvinění z jeho vraždy se ale Jindřich už nikdy nezbavil. Becket se za svoje [[Mučedník|mučednictví]] dočkal [[svatořečení]] a [[Canterbury]] se stalo jedním z nejslavnějších [[pouť|poutních míst]].
[[Soubor:JIndrich Eleanor Fontevrault.jpg|
Po Beckettově smrti začalo Jindřichovo postavení upadat a jeho
{{Citát|...tři Jindřichovi synové, prvorozený Jindřich, Richard z Poitou a Geoffrey z Bretaně se proti svému otci vzbouřili a spojili se s francouzským králem Ludvíkem. To králi přidělalo starosti, jaké do té doby nepoznal, a jeho synové mu pak působili bolest až do poslední chvíle jeho života...|''[[Gerald z Walesu]]''<ref name="Gerald44">{{Citace monografie | příjmení = z Walesu | jméno = Gerald | odkaz na autora = Gerald z Walesu | titul = Putování Walesem/Popis Walesu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2008 | stránky = 44 | isbn = 978-80-257-0102-7|poznámka = dále jen ''Putování Walesem''}}</ref>}}
Roku 1183 zemřel Jindřichův následník a na jeho místo nastoupil [[Richard I. Lví srdce|Richard]], později zvaný Lví Srdce. Jeho mladší bratři Geoffrey a [[Jan Bezzemek]] se ale nechtěli smířit s bratrovou vládou a tak se mezi nimi rozpoutal boj o moc. Richard byl podporován matkou, král Jindřich stranil nejmladšímu Janovi a střídavě svou podporu všem [[kandidát]]ům na trůn projevoval [[Filip II. August]]. Když mu Richard složil lenní přísahu za kontinentální území a pak se na stranu francouzského krále přiklonil i Jan, Jindřich II. Plantagenet už byl na konci sil. Byl donucen podepsat mírovou dohodu s Filipem a smířit se se svými syny. Krátce potom roku 1189 opuštěný a zrazený zemřel, po smrti byl pohřben nahý, protože jej služebnictvo o všechno obralo.
{{Citát|Snad proto, že Bůh chtěl potrestat vraha Tomáše Becketa a potomka satanovy dcery – víly Meluzíny...|''Gerald z Walesu''<ref name="Paní23">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | odkaz na autora = | titul = Vznešené paní z 12. století. I, Heloisa, Aliénor, Isolda a další | vydavatel = Atlantis | místo = Brno | rok = 1997 | počet stran = 126 | isbn = 80-7108-152-3 | poznámka = Dále jen ''Vznešené paní 12. století'' | strany = 23}}</ref>
}}
Řádek 117 ⟶ 118:
* [http://farm4.static.flickr.com/3076/3153084000_28802808f6.jpg Eleonora a Jindřich II. na hlavici sloupu v kostele Norte-Dame-du-Bourg v akvitánském Langonu]
* [http://peintures.murales.free.fr/fresques/France/Centre/Indre-et-Loire/Chinon/Chinon_chapelle_radegonde_1cavalier_couronn%C3%A9_aquarelle.JPG Jindřich Plantagenet na fresce v kapli sv. Radegondy v Chinonu]
{{posloupnost|co=[[Seznam anglických králů|Anglický král]]|kdy=[[1154]]–[[1189]]|
pred=[[Štěpán III. z Blois]]|
Řádek 122 ⟶ 124:
{{Angličtí panovníci}}
{{Portály|Středověk|Francie|Spojené království}}
{{DEFAULTSORT:Jindřich II. Plantagenet}}
[[Kategorie:Plantageneti]]
[[Kategorie:Angličtí králové]]
Řádek 139:
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]
[[Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví]]
[[Kategorie:Narození v Le Mans]]▼
[[Kategorie:Úmrtí v Centre]]▼
[[Kategorie:Pohřbení v klášteře Fontevrault]]
▲[[Kategorie:Narození v Le Mans]]
[[Kategorie:Narození 5. března]]
[[Kategorie:Narození 1133]]
▲[[Kategorie:Úmrtí v Centre]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1189]]
|