Jan Antonín Quitainer: Porovnání verzí

Narodil se na [[Malá Strana|Malé Straně]], kde se také vyučil v dílně svého otce kamenosochaře [[Ondřej Filip Quitainer|Ondřeje Filipa Quitainera]]. Díky otcově zavedené firmě snadno získával zakázky. Dodával sochařskou výzdobu zejména pro pražské chrámy, např. augustiniánům do [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|kostela sv. Tomáše]], karmelitánům do kostela [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského|Panny Marie Vítězné]], dominikánům do kostela [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]], premonstrátům [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)|do kostela Nanebevztí Panny Marie na Strahově]] nebo do kostela sv. Rocha na Strahovském nádvoří. Z mimopražských chrámů si zaslouží zmínku kaple sv. Anny v [[Panenské Břežany|Panenských Břežanech]], sousoší [[Kalvárie]] na návsi v [[Dolní Břežany|Dolních Břežanech]], signované AQ, které bylo roku 2012 nahrazeno kopií; originál byl přenesen do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária Národního muzea]].

Kamenná skulptura sv. Maří Magdalény, klečící pod křížem s Ukřižovaným Kristem z [[Dolní Břežany|Dolních Břežan]]<ref>originál roku 2013 nahrazen kopií, a přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze, nevystaven)</ref> byla starší literaturou datována do roku [[1717]] s úpravami a signaturou z roku [[1760]], s poukazem na to, že je v koncepci a v dynamice tvarů určitým ohlasem Braunovy sv. Luitgardy z Karlova mostu. Podle sochařského názoru je však blíže objemové plnosti pozdějších soch Brokofovy dílny a jeo následovníků. Novější literatura jako V. Vančura ji přesvědčivě datují jen do roku 1760, tzn. že je dílem syna Antonína. Sousoší se vyznačuje osobitou bohatou modelací podstavy kříže, dekorace soklu se nedochovala, je signované AQ 1760. Objednavatelem bylo pražské arcibiskupství.