Měřická věž: Porovnání verzí

Odebráno 30 bajtů ,  před 4 lety
typo
(+pravopis)
(typo)
{{pravopis|věštník ??}}
'''Měřická věž''' (neodborně též ''triangulační věž)''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí|url = http://www.vugtk.cz/slovnik/termin.php?jazykova_verze=&tid=5576&l=mericka-vez|vydavatel = Terminologická komise ČÚZK|místo = |datum vydání = }}</ref> je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná [[Signalizační stavby trigonometrických bodů|signalizační stavba trigonometrického bodu]]. Měřická věž měla zpravidla dvě základní funkce: signalizace bodu polohového bodového pole (při cílení na tento bod) a zvýšené postavení měřického stroje (při cílení z tohoto bodu) při [[Triangulace|triangulačních pracích]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
== Dřevěné měřické věže ==
[[Soubor:VezVHSB.jpg|náhled|default|Dřevěná měřická věž]]
Podle V. Kolomazníka<ref>KOLOMAZNÍK, V. Stavby měřických věží trigonometrické sítě prvního a druhého řádu. Zeměměřičský věštníkvěstník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1925.</ref> byla stavba měřické věže před rokem 1920 zcela výjimečnou a jejich konstrukce nebyla v tehdejší odborné literatuře vyčerpávajícím způsobem popsána. Konstrukce těchto věží se vyznačovala předimenzováním konstrukčních prvků, které ale nazajišťovaly požadovanou stability konstrukce, naopak umocňovaly vnitřní síly vznikající následkem vysychání dřeva apod. Z tohoto důvodu bylo častěji místo stavby věže voleno exentrické stanovisko a to až 200 metrů vzdálené. Dřevěné měřické věže proto na území dnešní České republiky vznikaly zejména až po roce 1920 podle návodu V. Kolomazníka, později zařazeného do Instrukce A v období budování [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]].<ref>KŘOVÁK Josef. Československá základní síť trigonometrických bodů, její geodetické základy a zobrazení. Zeměměřičský věštníkvěstník: Časopis spolku čs. zeměměřičů. 1928.</ref> Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Instrukce A. Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením|vydání = |vydavatel = Štátne nakladateľstvo technickej literatúry|místo = Bratislava|rok = 1953|počet stran = 304|strany = 37 - 46|isbn = }}</ref>.
 
=== Náležitosti stavby dřevěné měřické věže ===
# Pecný u Ondřejova – věž kruhového půdorysu. Postavena roku 1936. V současnosti osazena teleskopem astronomického ústavu.<ref>http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/stavitel/pecny.htm</ref>
# [[Melechov]] – sedmiboký půdorys, výška cca 16 metrů (výkres <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Průvodce Okolo Brd: Melechov|url = http://prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/studvrch/img/melechov.gif|vydavatel = Prostor - architektura, interiér, design|místo = |datum vydání = }}</ref>). Postavena roku 1937. Měřický bod není od roku 1994 zařazen v AGS. Věž je veřejnosti nepřístupná.
# [[Mezivrata]] – šestiboký půdorys, výška cca 17 metrů. Postavena roku 1938. VěřejnostiVeřejnosti nepřístupná.
# [[Studený vrch (Hřebeny)|Studený vrch]] – sedmiboký půdorys (výkres <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Průvodce Okolo Brd: Studený vrch|url = http://prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/studvrch/img/rozhledna.gif|vydavatel = Prostor - architektura, interiér, design|místo = |datum vydání = }}</ref>), výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. V současnosti provozována občanským sdružením jako rozhledna doplněná expozicemi o brdských kopcích.
# Svidník – šestiboký půdorys, výška cca 18 metrů. Postavena roku 1940. Veřejně nepřístupná.