Verze z 26. 11. 2015, 22:36 editovat Unpocoloco (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 762 editací m oprava mé zbrklosti ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 12. 2015, 23:24 editovat zrušit editaci M-sche (diskuse \| příspěvky) 6 675 editací m Typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 60: Navzdory mohutnému ekonomickému vzestupu se nedá říct, že by život v Bruggách byl poklidný a bezproblémový. Největším problémem byly propastné majetkové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Na jedné straně byli obyčejní občané (chudí řemeslníci a obchodníci), na druhé pak bohatí podnikatelé (patricijové). Tato nerovnost vedla k četným nepokojům a konfliktům. Významnější povstání proběhla v letech [[1280]] a [[1436]]-–[[1438]], byla však tvrdě potlačena. V květnu [[1302]] došlo k události známé jako „[[bruggská jitřní mše]]“. Obyčejní občané tehdy povstali proti nadvládě [[Francie\|francouzského]] krále [[Filip IV. Francouzský\|Filipa IV. Sličného]] nad flanderským hrabstvím a proti majetným vrstvám. Vůdci povstání byli [[Peter de Coninck]] a [[Jan Breydel]], jejichž pomník dnes stojí na náměstí ''Markt''. Dne [[18. květen\|18. května]] 1302 povstalci povraždili francouzskou posádku a patricije, kteří sympatizovali s Francií. Francouzi byli odhaleni tím, že nedokázali správně vyslovit slova ''„Schild en Vriend“'' (česky ''„štít a přítel“''). Francouzský král poté vyslal do Flander své [[jezdectvo]] a dne [[11. červenec\|11. července]] došlo k bitvě známé jako „[[Bitva u Courtrai\|bitva zlatých ostruh]]“ u města [[Kortrijk]]u. Francouzští jezdci v ní utrpěli těžkou porážku. To mírně zlepšilo situaci řemeslníků v Bruggách a posílilo vládu flanderského hraběte. Řádek 80: Druhým důležitým náměstím v Bruggách je ''Burg''. Na tomto náměstí kdysi stála pevnost, která měla chránit město před útoky [[Normané\|Normanů]]. Na východní straně Burgu se nachází Justiční palác (Gerechtshof), vybudovaný v [[18. století\|18. stol.]] v novogotickém slohu. Dalšími významnými stavbami na náměstí Burg jsou gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. a bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed). Mezi další náměstí patří dvůr bekiní -– tzv. [[bekináž]]. Nachází se v jižní části historického centra a společně s dalšími 12 bekinážemi ve Vlámsku figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o uzavřený, zdí obehnaný blok budov, které obývaly [[Beghardi a bekyně\|bekyně]] -– ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa. === Kostely === Řádek 114: == Osobnosti města == * [[Jan van Eyck]] ([[1385]] – [[1441]]), nizozemský malíř pozdní gotiky * [[Gilles Binchois]] (kolem [[1400]] – [[1460]]),burgundský hudební skladatel a spoluzakladatel franko-vlámské školy * [[Hans Memling]] ([[1433]] – [[1494]]), vlámský gotický malíř * [[Filip I. Kastilský]] ([[1478]] – [[1506]]), burgundský vévoda * [[Eugène Charles Catalan]] ([[1814]] – [[1894]]), belgicko-francouzský matematik * [[Frank Vanhecke]] (* [[1959]]), belgický vlámský politik

Bruggy: Porovnání verzí