Verze z 2. 5. 2015, 18:36 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací počet obyvatel ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 12. 2015, 22:36 editovat zrušit editaci M-sche (diskuse \| příspěvky) 6 675 editací m Typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 26: Na západě sousedí s [[Okres Bruntál\|okresem Bruntál]], na jihu s [[Okres Olomouc\|okresem Olomouc]], který náleží k [[Olomoucký kraj\|Olomouckému kraji]]. Na jižní straně dále přiléhá k [[Okres Nový Jičín\|okresu Nový Jičín]], na východě k [[Okres Ostrava-město\|okresu Ostrava-město]] a v kratičkém úseku též k [[Okres Karviná\|okresu Karviná]]. Ze severní strany je okres Opava vymezen státní hranicí s [[Polsko\|Polskem]]. Vyjma okresu Olomouc jsou všechny jmenované územní jednotky součástí Moravskoslezského kraje. Okres Opava, jehož východní část zaujímá historické území tzv. [[Hlučínsko\|Hlučínska]], byl vytvořen z původních politických a soudních okresů Statutární město Opava, Opava - venkov, Hlučín, Vítkov a částí okresů Bílovec a Moravský Beroun. Nový okres Opava (nový myšleno po roce 1960) zahrnuje [[statutární město]] [[Opava]] (58 tis. obyvatel), dalšími [[Město\|městy]] jsou [[Hlučín]] (14 tis.), [[Kravaře]] (7 tis.), [[Vítkov]] (6 tis.), [[Hradec nad Moravicí]] (5 tis.), [[Dolní Benešov]] (4 tis.) a [[Budišov nad Budišovkou]] (3 tis. obyvatel).<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 \| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf \| datum vydání = 2015-04-30 \| datum přístupu = 2015-05-02 \| vydavatel = Český statistický úřad \| místo = Praha}}</ref> == Struktura povrchu ==

Okres Opava: Porovnání verzí