Lupkovský průsmyk: Porovnání verzí

Roku [[1619]] tudy přešlo okolo 10 000 polských [[Žoldnéř|žoldnéřů]] [[Lisovčíci|Lisovčíků]], aby se střetli s vojsky [[Sedmihradsko|Sedmihradského]] knížectví v bitvě u [[Humenné|Humenného]]. V průběhu Krakovského povstání roku [[1846]] zde polští i místní povstalci pod velením Jerzyho Bułharyna provedli několik výpadů směrem k [[Sanok|Sanoku]] a následně se stáhli zpět do [[Uhersko|Uher]].

Z důvodů zásobování [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] vojenské pevnosti v [[Přemyšl|Přemyšli]] byla průsmykem v roce [[1874]] vybudována železnice, která spojovala tehdejší [[Uhersko]] a [[Halič]]. Pod sedlem byl postaven tunel o délce 416 metrů. Do provozu tunel pod sedlem uveden 30. května 1874. V roce [[1896]] byla trať zdvoukolejněna.

O tento strategický objekt bojující strany vedly v průběhu [[První světová válka|první světové války]] tvrdé boje. V roce [[1914]] byl tunel zavalen [[Rakousko-uherská armáda|Rakousko-Uherskýmuherským vojskem]]. V roce [[1915]] byl tunel vyhozen do vzduchu ustupující ruskou armádou. Průsmyk byl místem častých [[útok|ofenzív]] zejména v období od podzimu 1914 do léta 1915. Z této doby lze nalézt i neudržovaný pomník "Hrdinům z Lupkovského průsmyku" z roku [[1915]] který stojí za nádražní budovou v Starém Łupkówě. V roce [[1920]] byla v souvislosti s [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]] demontována druhá kolej trati.<ref name=":1">http://www.k-report.net/clanky/odklony-v-roce-2010-lupkovskym-prusmykem/</ref>

V průběhu [[Invaze do Polska (1939)|zářijové kampaně]] byl tunel zničen 1. září [[1939]] zničen [[Polská armáda|polskou armádou]] za účelem zadržení postupu armády [[Slovenský štát|Slovenského štátu]]. Již 6. září 1939 ale držela slovenská armáda průsmyk na obou stranách.<ref>{{Citace periodika|periodikum = Vojenská historia|příjmení = Baka|jméno = Igor|titul = SLOVENSKO VO VOJNE PROTI POĽSKU V ROKU 1939|rok vydání = 2005|lokace = 38 - 39s|datum vydání = 2015-10-17|číslo = 3}}</ref> Průsmyk [[Wehrmacht|německá armáda]] překročila až 12. září [[1939]]. V roce [[1943]] byl obnoven provoz a tunel byl využíván pro zásobováni [[Wehrmacht|německých vojsk]] na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. V roce [[1944]] byl německou armádou při ústupu tunel opět vyhozen do vzduchu.

[[Rudá armáda]] překročila průsmyk 18. října [[1944]] v průběhu [[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operace]]. Z důvodu dalšího zásobení jednotek na frontě byla následně sedlem položena [[Širokorozchodná trať|širokorozchodná]] trať. Trať překonávala průsmyk na povrchu protože tunel byl zničen. Na dnešní [[Slovensko|slovenské]] straně byla vybudována [[Úvrať (železniční doprava)|úvraťová]] stanice "Vítězství" (Pobeda) a trať byla pro velký sklon i válečné potíže spojené s dopravou nazývána Čertovou smyčkou nebo Ďábelskou dráhou. K této pověsti přispěly i četná tragická železniční neštěstí. Touto tratí se z Moskvy do již částečně osvobozeného [[Československo|Československa]] vrátil dne 3. dubna [[1945]] speciálním vlakem [[Prezident Československa|prezident]] [[Edvard Beneš]] do vlasti, aby následně ohlásil [[Košický vládní program]].<ref>http://spravy.pravda.sk/domace/clanok/174209-benesa-doviezli-po-sirokorozchodnej-trati-az-do-humenneho/</ref><ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/207522161510005-posledni-leta-edvarda-benese-1/</ref> Plaketu na tunelu upomínající návrat [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] do vlasti dal údajně v roce [[1993]] odstranit [[Vladimír Mečiar]].<ref name=":0">http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2735:ve-stopach-josefa-vejka-sp-1072506017&catid=1667:2006-05&Itemid=148</ref>

Po válce byl tunel odminován a obnoven. Celá trať až do [[Humenné|Humenného]] byla předělána na standardní [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] 1435mm. Tunel byl slavnostně znovuotevřen 7. listopadu [[1946]] a na oslavu byl vypraven zvláštní vlak s místní honorací. Otevření byl přítomen i tehdejší ministr dopravy [[Československo|ČSR]] [[Ivan Pietor|Dr. Ivan Pietor]]. Na polské straně tou dobou docházelo k opakovaným střetům polských pohraničníků s [[Ukrajinská povstalecká armáda|UPA]]. Polští pohraničníci i obyvatelé ustoupili na [[Slovensko]] ze [[Stary Łupków|Stareho Łupkówa]] po útoku UPA 25. března [[1946]] z důvodu nemožnosti další obrany oblasti.<ref name=klos>Stanisław Kłos, ''Bieszczady. Przewodnik'', Warszawa, 1986, ISBN 83-217-2466-3, s. 107.</ref> Až později v šedesátých letech se rozrostl blízký [[Nowy Łupków]] a to zejména stavbou [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a věznice ve které byli později internováni [[Disident|disidenti]] a aktivisté [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]]. Zdroje se značně rozcházeji o tom ke kterému datu byl uzavřen osobní provoz v tunelu. Objevují se roky [[1952]]<ref>http://www.bieszczady.net.pl/tunel.php</ref><ref>http://www.zeleznicne.info/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2011080005</ref>, [[1965]], nebo dokonce až [[1977]]<ref name=":2">https://rail.sk/arp/slovakia/history/h191-1.htm</ref>. Pro nákladní dopravu byl tunel znovu otevřen 13. června [[1974|1974.]] Nákladní přeprava byla provozována do 8. listopadu [[1988]], a to převážně za účelem přepravy uhlí a koksu z [[Polsko|Polska]] do [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Bulharsko|Bulharska]].<ref name=":3">http://www.karpaty.net/cisna/cisna1.htm</ref>

== Lupkovský průsmyk v populární kultuře ==

* [[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]] - v kapitole [[s:Osudy_dobrého_vojáka_Švejka_za_světové_války/Z_Hatvanu_na_hranice_Haliče|Z Hatvanu na hranice Haliče]]. Cestou na frontu se v Lupkovském průsmyku zastavil s [[Rota|marškompaniiJosef Švejk]] s [[Josef ŠvejkRota|marškompanií]], aby pobědvalipoobědvali. Ostatně tímto průsmykem se za [[První světová válka|války]] přesunul i autor této knihy [[Jaroslav Hašek]].<ref>http://honsi.org/literature/svejk/dokumenty/mestan/osvejkovi.html</ref> Průsmykem tak dnes prochází Švejkova stezka<ref name=":0" /><ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/136535</ref> a odkazuje se na ni turistická ubytovna Szwejkowo<ref>[http://www.szwejkowo.infoturystyka.pl Szwejkowo]</ref>.