Evangelický hřbitov ve Strašnicích: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
členění a úpravy hesla
Řádek 2:
[[Soubor:Evangelický hřbitov ve Strašnicích 2.jpg||thumb|Jeden z náhrobků]]
 
'''Evangelický hřbitov ve Strašnicích''', či jen ''Strašnický hřbitov'', se nachází v [[Praha|Praze]]-[[Strašnice|Strašnicích]] ve Vinohradské ulici.
'''Evangelický hřbitov ve Strašnicích''' se nachází v [[Praha|Praze]]-[[Strašnice|Strašnicích]] ve Vinohradské ulici. Zřízen byl nejspíš v roce [[1795]].<ref name="Kovařík 301">Kovařík, Petr: Klíč k pražským hřbitovům, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 301</ref> Během své existence sloužil převážně německým evangelíkům. Přestal se používat po roce [[1945]], oficiálně byl uzavřen se souhlasem [[Státní úřad pro věci církevní|Státního úřadu pro věci církevní]] v roce [[1950]] usnesením [[Obvodní národní výbor|ONV]] Praha 10.
 
== Dějiny ==
Na hřbitově bylo zakázáno pohřbívání a ukládání uren a měl být po uplynutí deseti let od posledního pohřbu, tj. [[7. únor]]a [[1956]], zrušen.<ref>Kovařík, Petr: Klíč k pražským hřbitovům, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 302</ref> Hřbitovní kaple byla od roku [[1955]] dána do užívání [[Církev československá husitská|Československé církvi husitské]], která v ní zřídila [[kolumbárium]]. V roce [[1958]] bylo rozhodnuto, že dojde k likvidaci hřbitova a pozemek bude využit pro rekreační a sportovní účely. Ač byl hřbitov oficiálně uzavřen, neoficiálně docházelo k ukládání uren i mezi lety [[1948]] a [[1993]]. K likvidaci hřbitova nakonec nedošlo.
Hřbitov byl zřízen nejspíše v&nbsp;roce [[1795]].<ref name="Kovařík 301">Kovařík, Petr: Klíč k&nbsp;pražským hřbitovům, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 301</ref> Během své existence sloužil převážně německým evangelíkům.
 
===Uzavření===
V roce [[2000]] bylo zamýšleno, že hřbitov bude z velké části zbořen a stane se pohřebištěm vojáků [[Wehrmacht]]u, kteří padli ke konci [[druhá světová válka|2. světové války]]. Uvažovalo se o přemístění ostatků německých vojáků padlých v Praze i jiných částech republiky, zejména v severních Čechách. Tento projekt však nebyl z finančních důvodů a možná i z důvodu odporu některých památkářů a části veřejnosti na tomto místě realizován.
Přestal se používat po roce [[1945]], oficiálně byl uzavřen se souhlasem [[Státní úřad pro věci církevní|Státního úřadu pro věci církevní]] v&nbsp;roce [[1950]] usnesením [[Obvodní národní výbor|ONV]] Praha 10. Na hřbitově bylo zakázáno pohřbívání a ukládání uren a měl být po uplynutí deseti let od posledního pohřbu, tj. [[7. únor]]a [[1956]], zrušen.<ref>Kovařík, Petr: Klíč k pražským hřbitovům, Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 302</ref> Hřbitovní kaple byla od roku [[1955]] dána do užívání [[Církev československá husitská|Československé církvi husitské]], která v &nbsp;ní zřídila [[kolumbárium]]. V &nbsp;roce [[1958]] bylo rozhodnuto, že dojde k &nbsp;likvidaci hřbitova a pozemek bude využit pro rekreační a sportovní účely. Ač byl hřbitov oficiálně uzavřen, neoficiálně docházelo k &nbsp;ukládání uren i mezi lety [[1948]] a [[1993]]. K &nbsp;likvidaci hřbitova nakonec nedošlo.
 
V &nbsp;roce [[1998]] bylo na hřbitově napočítáno 598 hrobů a 54 hrobek. Nejstarší dochovaný náhrobek, na němž je čitelné datum, pochází z &nbsp;roku [[1828]].<ref name="Kovařík 301" />
 
===Rozhodování o&nbsp;budoucnosti objektu===
Ze známých osobností je na hřbitově pohřben kupříkladu železniční stavitelé [[Moritz Gröbe]] a [[August Gröbe]], ředitel Nového německého divadla v Praze [[Angelo Neumann]],
V &nbsp;roce [[2000]] bylo zamýšleno, že hřbitov bude z &nbsp;velké části zbořen a stane se pohřebištěm vojáků [[Wehrmacht]]u, kteří padli ke konci [[druhá světová válka|2. světové války]]. Uvažovalo se o &nbsp;přemístění ostatků německých vojáků padlých v &nbsp;Praze i jiných částech republiky, zejména v &nbsp;severních Čechách. Tento projekt však nebyl z &nbsp;finančních důvodů a možnápravděpodobně itaké z &nbsp;důvodu odporu některých památkářů a části veřejnosti na tomto místě realizován.
hudební skladatel [[Ludwig Grünberger]] či lékař [[Hugo Rex]].
 
Ze známých osobností je na hřbitově pohřben kupříkladu železniční stavitelé [[Moritz Gröbe]] a [[August Gröbe]], ředitel Nového německého divadla v &nbsp;Praze [[Angelo Neumann]], hudební skladatel [[Ludwig Grünberger]] či lékař [[Hugo Rex]].
V současné době hřbitov prochází rekonstrukcí, kterou financuje Pohřební ústav Praha. Do rekonstrukce spadá domek správce a ohradní zeď. V následujících etapách by mělo dojít i na některé hrobky a kapli.
 
== Současnost ==
V &nbsp;současné době hřbitov prochází rekonstrukcí, kterou financuje Pohřební ústav Praha. Do rekonstrukce spadá domek správce a ohradní zeď. V &nbsp;následujících etapách by mělo dojít i na některé hrobky a kapli.
 
== Reference ==