Klarinet: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ fotka z ČMH, fix předložek
Řádek 16:
}}
[[Soubor:Klarinetove dily.PNG|140px|right|thumb|Klarinetové díly]]
'''Klarinet''' je jednoplátkový [[dřevěný nástroj|dřevěný]] dechový [[hudební nástroj]]. Název pochází z  italského ''clarinetto'' - malá trubka, neboť jeho zvuk ve vyšších polohách připomíná zvuk [[trubka|trubky]] (clarina). Z klarinetu se vyvinuly další nástroje, například [[saxofon]]. Klarinet má široké využití v  sólové i komorní hudbě, je standardní součástí komorních i symfonických [[orchestr]]ů a hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech: [[klasická hudba]], [[jazz]], [[Dechová hudba|dechovka]], [[folk]] a další.
 
== Popis a stavba ==
[[Soubor:ČMH - klarinety.JPG|náhled|Klarinety v oddělení dechových nástrojů [[České muzeum hudby|Českého muzea hudby]] v Praze]]
Klarinety se nejčastěji vyrábějí z [[grenadilla|grenadillového]], [[eben (dřevo)|ebenového]]ového nebo [[zimostráz]]ového dřeva, řidčeji i z  umělých hmot. Klapky jsou nejčastěji stříbrné barvy a vyrábí se z  niklové mosazi, [[mosaz]]i, [[stříbro|stříbra]] nebo [[zlato|zlata]]. Celková délka klarinetu činí přibližně 66 cm (u  A klarinetu 71 cm) a vnitřní průměr je asi 13 mm. Nástroj se z  důvodů snadnější přepravy dá rozložit do pěti dílů:
* '''hubička''' - vyrábí se z  tvrzeného [[kaučuk]]u, moderní typy z  umělých hmot jako [[ebonit]] nebo [[Akrylová barva|akryl]]. Existují i dřevěné, skleněné nebo kovové varianty. Na hubičku je pomocí strojku (ligatury) připevněn sedmicentimetrový plátek, který se rozechvívá proudem vzduchu z úst a takto se rozezvučí i celý nástroj. Dodnes je jediným používaným materiálem pro plátky dřevo z  [[trsť rákosovitá|trstě rákosovité]] (''Arundo donax''), umělé materiály vykazují o mnoho horší zvukové vlastnosti.
* '''soudek''' - jemným povytažením soudku lze dosáhnout snížení tónu klarinetu (zejména ve střední poloze), což je vhodné pro ladění vůči jiným nástrojům
* '''horní díl''' - ovládán hlavně levou rukou
Řádek 30 ⟶ 31:
Klarinet se chová podobně jako [[varhany|varhanní]] píšťala: jeden konec je pevný (hubička) a druhý může volně vibrovat. Přestože je klarinet přibližně stejně dlouhý jako [[příčná flétna]], zní přibližně o [[oktáva (hudba)|oktávu]] níže (příčná flétna má oba konce volné).
 
Díky válcovitému tvaru se sudé vyšší harmonické frekvence v hluboké poloze neozývají (při vyšších tónech už ano). Při přefuku do druhého rejstříku tedy klarinet „vynechává“ oktávu (druhou vyšší harmonickou frekvenci) a zní v duodecimě (oktáva+kvinta). To má za následek širší tónový rozsah v  porovnání s nástroji, které přefukují do oktávy (např. již zmíněná příčná flétna). Jednotlivé rejstříky mají i své názvy:
* '''šalmajový rejstřík''' - od e do e¹, má temnou barvou tónu (název je odvozen od středověkého nástroje [[chalumeau]], nikoli [[šalmaj]]e)
* '''slabý šalmajový rejstřík''' - od f¹ do b¹, má matnou barvou tónu
Řádek 42 ⟶ 43:
=== Běžně užívané typy ===
* '''B klarinet''' je nejrozšířenější a používá se ve všech stylech, od klasické hudby po jazz. Zní vždy o tón níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota B (od toho je také odvozen název tohoto typu klarinetu).
* '''A klarinet''' má oproti B klarinetu o něco málo jemnější zvuk, rozdíl je však těžko postřehnutelný. Využívá se hlavně ve skladbách, kde je v předznamenání více křížků a hra na B klarinet by byla technicky obtížnější (například zápis stupnice A dur pro A klarinet nemá žádný křížek, pro B klarinet křížky tři). A klarinet zní o  malou tercii níže než v  notovém zápise, například nota C v  notovém zápise zní jako nota A.
* '''Es klarinet''' se používá ve větších orchestrech a dechovkách a může dosáhnout vyšších tónů než tradiční B klarinet. Zní o malou tercii výše než v notovém zápise.
* '''[[Basklarinet|Basklarinet in B]]''' se používá v symfonických orchestrech, klarinetových souborech a také v jazzu. Zní o oktávu níže než B klarinet.
Řádek 48 ⟶ 49:
=== Méně často užívané typy ===
* '''G klarinet''' se používal takřka výhradně ve Vídeňském [[šraml]]u.
* '''C klarinet''' byl hojně využívaný v  [[19. století]] díky tomu, že se pro něj nemusely transponovat notové zápisy.
* '''[[Basetový roh|Basetový roh in F]]''' si oblíbil zejména [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozart]] (použil ho v několika svých operách, komorních skladbách a [[RekviemRequiem (Mozart)|Rekviem]]) a také [[Richard Strauss]]. Zní o kvintu níže než v notovém zápise.
 
=== Neobvyklé typy ===
* '''As klarinet''' hrál dříve nejvyšší hlas v  italské dechové hudbě, dnes je nahrazován Es klarinetem.
* '''D klarinet''' se vzácně používal v  barokní hudbě (klarinetový koncert [[Johann Melchior Molter|Johanna Melchiora Moltera]]) a Vídeňské taneční hudbě ([[Johann Strauss]]).
* '''[[Basetový klarinet|Basetový klarinet in A]]''' je podobný basetovému rohu a od tradičního A klarinetu se liší přidanými nejnižšími tóny Dis, D, Cis a C. Mozart zkomponoval svůj klarinetový koncert KV 622 právě pro tento nástroj, dnes se však nejnižší pasáže transponují o oktávu výše, aby se koncert dal zahrát na obvyklý A klarinet. V současnosti se tento nástroj ještě vyrábí a tak je možné zjistit, jak toto dílo Mozart skutečně zamýšlel, viz ''Wikimedia Commons'': {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 1. Allegro.ogg|1. věta}} - {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 2. Adagio.ogg|2. věta}} - {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 3. Rondo (Allegro).ogg|3. věta}}
 
Řádek 78 ⟶ 79:
== Použití v hudbě ==
=== Sólová hra ===
Základní klarinetový repertoár se skládá převážně z koncertů a sonát. Nejznámější koncerty pro klarinet a orchestr složili [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Carl Maria von Weber]], [[Louis Spohr]], [[Felix Mendelssohn -Bartholdy]], [[Claude Debussy]], [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igor Stravinskij]] a [[Aaron Copland]], z českých skladatelů pak [[František Kramář]], [[František Antonín Rössler]], [[Leopold Koželuh]], [[Karel Stamic]], [[František Tadeáš Blatt]] a [[Václav Tuček]]. Nejznámější sonáty či sonatiny pro sólový klarinet a klavír složili [[Johannes Brahms]], [[Francis Poulenc]], [[Camille Saint-Saëns]], [[Malcolm Arnold]], [[Paul Hindemith]] a z českých skladatelů např. [[Bohuslav Martinů]].
 
=== Komorní hudba ===
Řádek 84 ⟶ 85:
 
=== Orchestr ===
V [[baroko|barokních]] orchestrech se chalumeau neprosadil a klarinety se staly trvalou součástí orchestrů až od dob [[klasicismus|klasicismu]]. V  romantickém [[symfonickýOrchestr#Symfonický orchestr|symfonickém orchestru]] jsou většinou obsazeny 2 klarinety, v modernějším repertoáru se k nim často přidává Es klarinet či basklarinet. Důležitou úlohu hrají klarinety i v dnešních dechových orchestrech, hojně využívaných např. v [[armáda|armádě]].
 
== Slavní klarinetisté ==