Vina: Porovnání verzí

'''Vina''' znamenáje [[odpovědnost]] člověka za nějaké ublížení, ničemnosthřích, zločin[[trestný čin]] nebo jiné porušení [[právo|práva]]. Může mu být přičtena zvenčí (policií, soudem), anebo si ji přičítá sám. Podle toho lze rozlišit:

* '''''vinu právní''''' ([[zavinění]]), která má být potrestána;

* '''''vinu mravní''''', s níž se viník musí vyrovnávat sám, například snahou o nápravu, o [[odškodnění]], případně [[odpuštění]];

Otázka viny v širším smyslu slova se naléhavě vynořila po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], když se ukázalo, že právní postižení nacistických zločinců je velmi obtížné a přitom nedostatečné. V knize „Otázka viny“ (''Die Schuldfrage'', [[1946]]) německý filosof a psycholog [[Karl Jaspers]] rozlišil čtyři různé roviny, kde se otázka viny klade: rovinu kriminální, politickou, morální a metafysickou. Přisouzení a potrestání '''''kriminální''''' viny je věcí soudů, tím však není otázka viny ani zdaleka vyčerpána.

'''''Morální''''' vina je podle Jasperse individulání zavinění vůči jednotlivcům i skupinám, s nímž se každý musí vyrovnat ve svém svědomí. Přitom odpusit mu může pouze ten, komu se křivda stala. '''''Politická''''' vina spočívá v tom, že Němci nedokázali zabránit nástupu nacistů, Hitlerovu uchopení moci ani zločinům, které pak jeho režim napáchal.{{Fakt/dne|20151216161946|}} Ačkoli Jaspers sám byl osobně pronásledován, vytýká svým spoluobčanům i sobě, že „jsme nešli do ulic ani nekřičeli až do zničení“, když byli Židé odváženi do koncentračních táborů. Naše vina spočívá v tom, „že jsme zůstali naživu“. Vina není pouze ve vztahu k poškozeným a zavražděným jednotlivcům, protože nacismus a válka těžce poznamenaly všechny evropské i mimoevropské společnosti, ohrozily celé lidstvo a toto zavinění nelze podle Jasperse označit jinak, než jako vinu vůči Bohu: je to vina '''''metafysická''''', vina před Bohem jako Stvořitelem[[Stvořitel]]em.