Franklin Delano Roosevelt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Smrt: nahrazení zájmena názvem (mezi upravený text a předchozí zmínku o jaltské konferenci postupně přibyl další text) značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot automaticky nahradil text: (-<br style(.*?)> +{{Clear}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 24:
=== Život po roce 1932 ===
Roku [[1932]] se stal demokratickým kandidátem na prezidenta, v této době vyhlásil plán [[New Deal]] (nový úděl).
{| cellpadding="1" cellspacing="2" style="float: left; margin:0.5em 1em 1em 0; border:1px solid #000000;font-size:85%;" align="left"
!bgcolor="#dcdcdc" colspan="3"|Vláda Franklina D. Roosevelta
Řádek 103:
Zúčastnil se konferencí Velké Trojky ([[Winston Churchill|Winston S. Churchill]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif V. Stalin]] a Franklin D. Roosevelt) v [[Teheránská konference|Teheránu]] a na [[Jaltská konference|jaltské konferenci]]. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích západních spojenců s komunistickým stalinistickým Ruskem. Během jeho poslední volební kampaně v roce [[1944]] byl již jeho zdravotní stav velmi špatný. Celkové fyzické vyčerpání doprovázely také psychické potíže v podobě depresí a projevy [[arterioskleróza|arteriosklerózy]]. Roosevelt dle očekávání ve volbách zvítězil a 20. ledna 1945 byl slavnostně uveden do úřadu. Tehdy však již jen minimálně vnímal své okolí, projevoval se u něj nápadný třes rukou a často byl duchem zcela nepřítomen. V tomto katastrofálním zdravotním stavu odcestoval na [[Jaltská konference|jaltskou konferenci]]. Na neblahém výsledku této konference se zcela jistě podepsal právě i jeho zdravotní stav a Roosevelt byl po návratu do USA napadán tiskem i veřejností za to, že západní mocnosti v jednáních tolik ustupovaly [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]].
Krátce po svém posledním výročním projevu národu z 11. ledna 1944, který kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu – zotavoval se z rýmy – četl pro rádio, předložil návrh nazývaný jako ''Druhá listina práv'' (''[[:en:Second Bill of Rights]]''). Tato listina je též známa pod názvem „''listina hospodářských práv''“.
Návrh nad stávající základní práva zaručoval právo každého Američana na:
* právo na zdravotní péči
* právo na vzdělání
* právo na práci s životaschopným platovým ohodnocením (jinými slovy právo na zaměstnání se mzdou dostačující na nákup adekvátních potravin, ošacení, důstojného bydlení a odpočinku),
a to spolu se záchrannou sítí, která by poskytovala ochranu před ožebračením způsobeným stářím, nemocí, nehodou nebo nezaměstnaností, tedy: právo na domov, zdravotní péči, ekonomickou ochranu (penzi) během nemoci, úrazu, nezaměstnání a užívání starobního důchodu.
Roosevelt netrval na zanesení těchto práv do Ústavy, ale na její postupné politické implementaci.
Ke Druhé listině práv později, v roce 1979, referoval též český profesor [[Karel Vašák]] jako ke druhé ze [[Tři generace lidských práv|tří generací lidských práv]]. Rooseveltův projev byl zaznamenán na film, ale mělo se za to, že se ztratil. Byl nalezen až v roce 2008 dokumentaristou [[Michael Moore|Michaelem Moorem]] a použit v jeho filmu [[O kapitalismu s láskou]].
Řádek 119:
Prezident zemřel nedlouho po návratu z jaltské konference [[12. duben|12. dubna]] [[1945]] na [[Cévní mozková příhoda|mozkovou mrtvici]], když malířka kreslila jeho portrét. Zemřel ve vrcholný okamžik války, kdy se zhroucení hitlerovského Německa očekávalo každou chvíli. Byl to jeden z významných amerických prezidentů a jeden z nejuznávanějších světových státníků.
{{Clear}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
| |||