Suezský průplav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 80.95.247.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
Úprava informací o rozšíření Suezského průplav v roce 2015. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]] a tvoří hranici mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] přímou cestu mezi Středozemním a Rudým mořem, kdežto dříve musely buďto obeplouvat Afriku kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], anebo náklad přes Suezskou šíji přepravovat po zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z Perského zálivu do [[Rotterdam]]u zkrátila o 42 %, do New Yorku o 30 %.
Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších [[supertanker]]ů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po
Suezský průplav ovlivnil také [[ekosystém]] Středozemního moře, do kterého v rámci takzvané [[lessepsovská migrace|lessepsovské migrace]] pronikají organismy z Rudého moře.
Řádek 18:
O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand de Lesseps|Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30. letech [[19. století|19. století]] konzulem v Alexandrii. Dal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]], který projektoval také [[karlínský viadukt]] v Praze. V roce [[1856]] se Lesseps stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]] a téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu zprvu odmítala a snažila se jí zabránit.
25. března 1859 byla stavba slavnostně zahájena na středomořském pobřeží v místě, kde později vznikl [[Port Said]]. Na pustém místě se musel nejprve postavit malý přístav, sklady a ubytovny pro dělníky, kterých na stavbě pracovalo až 34 tisíc. Všechen materiál se přivážel z Evropy, vodu a potraviny přiváželo až 1 800 velbloudů. Zpočátku hloubíli průplav dělníci ručně, vytěžený materiál se přenášel v koších. Teprve postupně vznikaly parní bagrovací
Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad|17. listopadu]] [[1869]]. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. Největší prospěch přinesl průplav [[Itálie|Itálii]] a zejména [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], které se na stavbě také výrazně podílelo. Provoz ovšem nebyl rentabilní a Egypt se
Roku 1922 britská armáda Egypt opustila, nicméně anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled [[Spojené království|Spojeného království]] nad průplavem. V průběhu Druhé světové války se Němci a Italové marně snažili průplav dobýt a obsadit. V roce [[1951]] Egypt smlouvu vypověděl a Spojené království posléze souhlasilo, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamál Násir|Gamal Násir]] roku 1956 kanál znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál v letech [[1956]]–[[1957]] uzavřen. Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav demarkační linií mezi Egyptem a Izraelem, který okupoval [[Sinajský poloostrov]], což mělo za následek další uzavření průplavu. V roce [[1973]] se stala oblast kolem kanálu dějištěm nových urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]], kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vkročila na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta. Průplav zůstal uzavřen až do roku [[1975]].
Řádek 51:
=== Literatura ===
* Vodní cesty a plavba 2/2014 - Průplavy jsou zase v módě, Egypt vybuduje druhý Suezský průplav
* Vodní cesty a plavba 2/2015 - Nový Suezský průplav
* Vodní cesty a plavba 3/2015 - Nový Suezský průplav velkolepě otevřen
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Suezský průplav. Sv. 24, str. 336
* ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Suezský průplav. Sv. 11, str. 482
| |||