Wikipedie

Varšavské povstání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
redukce obrázků, úprava a doplnění ref, styl. úpravy, typo
upřesnění, přidání a úprava ref, typo
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Různé významy|tento=polském povstání v roce 1944|druhý=židovském povstání v roce 1943|stránka=Povstání ve varšavském ghettu}}
{{Infobox - válka
Řádek 44 ⟶ 43:
 
== Plány a cíle povstání ==
V&nbsp;druhé půli července&nbsp;[[1944]] vládlo ve [[Varšava|Varšavě]] obrovské napětí. [[Rudá armáda]] již byla na dohled Varšavy a&nbsp;její jednotky již bojovaly na okraji [[Praga (Varšava)|Pragy]]. Její rozhlas a&nbsp;propagační plakáty shazované z&nbsp;letadel vyzývaly Poláky, aby povstali. Vedení [[Zemská armáda|Zemské armády]] bylo oprávněně přesvědčeno, že primárním cílem sovětské ofenzívy je právě Varšava. Pro [[Poláci|Poláky]] to byl ovšem pochybný důvod k&nbsp;radosti, protože [[NKVD]] na „osvobozeném území“ likvidovala struktury [[Polský podzemní stát|podzemního státu]], zatýkala<ref name="black book" /> a&nbsp;vraždila jeho představitele a&nbsp;ustanovovala [[komunistický režim]] [[stalinismus|stalinského]] typu. Nutnost povstat a&nbsp;dokázat, že podzemní stát existuje, je silný a&nbsp;věrný Londýnskélondýnské vládě, která je legitimní a&nbsp;reálně vládnoucí vládou v&nbsp;Polsku, se tak jevila jako velmi akutní. Jestliže komunisté prohlašovali, že Londýnskoulondýnskou vládu do Polska nepustí, mělo jim být ukázáno, že tam už je. Je pochopitelné, že za těchto okolností Podzemnípodzemní stát nekonzultoval své přípravy se sovětskou stranou, na druhé straně ji oficiálně informoval. A&nbsp;jestliže polští a sovětští komunističtí představitelé později tvrdili, že povstání bylo neuváženým činem provedeným bez porady s&nbsp;nimi, pak to postrádá logiku i&nbsp;z&nbsp;toho důvodu, že [[propaganda|propagandistické]] akce Rudé armády i&nbsp;komunistů k&nbsp;tomuto povstání obyvatelstvo již několik měsíců vyzývaly.
[[Soubor:Tadeusz Bor Komorowski.jpg|thumb|left|upright|[[Tadeusz Bór-Komorowski|Generál Komorowski]], hlavní velitel [[Zemská armáda|Zemské armády]]]]
Hlavní velitel Zemské armády [[Tadeusz Bór-Komorowski]] musel za této situace čelit sílícím požadavkům na vyhlášení [[mobilizace]] a&nbsp;zahájení poslední fáze [[Akce Bouře]]&nbsp;– všeobecného povstání proti německým okupantům. Velmi s&nbsp;tímto krokem váhal, byl si vědom, že prozatím je poměr sil stále ještě příliš vychýlen ve prospěch [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Byly tu ovšem i&nbsp;další okolnosti, které mu nedávaly dostatečný prostor ke svobodnému rozhodování. Poláci svíraní již téměř pět let trvajícím bestiálním terorem byli odhodláni povstat a&nbsp;váhající velení Zemské armády v&nbsp;jejich očích ztrácelo autoritu. Stále byli ještě disciplinovaní, ale již zde bylo akutní riziko, že povstanou i&nbsp;bez souhlasu vedení, což by nutně vedlo ke katastrofě. A&nbsp;posledním limitem, který radikálně omezil možnost vedení polského podzemí určovat, jakými cestami se bude odboj ubírat, bylo jednání německé okupační správy. Posledním důležitým vstupem, který defakto přinutil Zemskou armádu zahájit akce, byl totiž dramatický vývoj situace ve Varšavě samotné.
 
V&nbsp;druhé půli července, za pokračujícího postupu Rudé armády u&nbsp;okraje Varšavy, se německé velení rozhodlo dokončit plány na přeměnu Varšavy na hlavní opěrný bod německé fronty (realizace staršího záměru byla asi o&nbsp;týden odložena díky zmatkům po [[Stauffenbergův pokus o převrat|Stauffenbergově pokusu o&nbsp;převrat]]). Generální guvernér [[Hans Frank]] vydal výnos, podle kterého se mělo [[27. červenec|27.&nbsp;července]] dostavit 100&nbsp;000 Poláků ve věku 17–65&nbsp;let na shromáždění na náměstí. Muži měli být použiti jako pracovní síla k&nbsp;opevňovacím pracím. Jelikož by nařízení závažně zasáhlo do struktur Zemské armády, její vedení to považovalo za pokus okupantů ochromit polské podzemí a&nbsp;každopádně nemohlo ignorovat fakt, že provedení výnosu by znemožnilo účinnou mobilizaci i&nbsp;celé povstání, i&nbsp;kdyby snad toto nebylo jeho zamýšleným účelem. Podzemní stát vyzval tedy Varšavany, aby výnos ignorovali, čímž ovšem sám sebe zavázal k&nbsp;brzkému zahájení [[povstání]]. Bylo jasné, že takovéto masové odmítnutí poslušnosti ve zcela zásadní věci nutně vyvolá rychlou reakci okupantů, která si povstání vynutí. Generál Komorowski už v&nbsp;podstatě neměl na výběr, vyhlášení mobilizace sil Zemské armády v&nbsp;oblasti Varšavy a&nbsp;následné zahájení povstání k&nbsp;[[1. srpen|1.&nbsp;srpnu]] již bylo neodkladnou nutností.
Řádek 62 ⟶ 61:
==== Lidský kádr ====
[[Soubor:Warsaw Uprising - Krawiec Company (1944).jpg|thumb|Povstalci používali většinou zbraně, munici a&nbsp;výstroj ukořistěné Němcům]]
Hlavní částí povstalců a&nbsp;iniciátory povstání byli příslušníci [[Zemská armáda|Zemské armády]], která celkem nasadila asi 45&nbsp;tisíc mužů, zpočátku ovšem do boje zasáhlo pouze asi 20&nbsp;tisíc, protože pro ostatní nebyly [[zbraň|zbraně]]. Povstání postupně podpořily [[Národní ozbrojené síly]] (''Narodowe Siły Zbrojne'') v&nbsp;počtu asi 800&nbsp;mužů a&nbsp;komunistická [[Lidová armáda]] (''Armia Ludowa'') v&nbsp;počtu asi 500&nbsp;mužů. Dále zde bylibyly další posily, např.&nbsp;v&nbsp;podobě [[Židé|Židů]] vysvobozených z&nbsp;dobře opevněného [[Věznice Gęsiówka|Koncentračníhokoncentračního tábora Gęsiówka]] překvapivým útokem [[prapor Zośka|praporu Zośka]].
 
Většina povstalců byla nedostatečně vycvičena a měla jen minimální zkušenosti, vysokými kvalitami se vyznačoval pouze [[důstojnický sbor]] a&nbsp;několik málo [[veterán (voják)|veteránů]], tzv.&nbsp;„''[[cichociemni]]''“ (výsadkáři, příslušníci tajných odbojových jednotek vycvičení ve Velké Británii) a&nbsp;[[harcerství|harceři]]. Podpůrné jednotky a&nbsp;organizace byly z&nbsp;velké části zaplněné ženami a&nbsp;dětmi, ženy byly často ošetřovatelkami a&nbsp;spojkami, mladí harceři byli páteří [[Harcerská polní pošta|harcerské polní pošty]]. Později došlo i&nbsp;na zařazování dobrovolníků z&nbsp;řad dětí do bojových jednotek, velmi důležitou roli sehrály v&nbsp;bojích v&nbsp;[[kanalizace|kanálech]].
 
Předpokládaná pomoc Rudé armády se nikdy nedostavila. Po [[14. září|14.&nbsp;září]] se na křídle povstalců u&nbsp;[[Visla|Visly]] objevilo postupně 5&nbsp;praporů ''[[1. polská armáda|1.&nbsp;polské armády]]'' (''Pierwsza Armia Wojska Polskiego'') [[Zygmunt Berling|generála Berlinga]], jediné jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]], která dosáhla fyzického dotyku s&nbsp;povstalci, a&nbsp;u&nbsp;níž nelze pochybovat o&nbsp;tom, že se o&nbsp;pomoc povstání skutečně vší mocí snažila. KontaktNa pomoc povstalcům se nepodařilopřes udržetVislu a&nbsp;„Berlingovci“,přeplavilo kterýmnecelých se1 500 „Berlingovců“. odOd zbytku Rudé armády nedostalose žádnéjim dostalo pouze slabé dělostřelecké a letecké podpory, sea muselitéměř svšichni vysokýmipadli ztrátaminebo stáhnoutbyli zpětzajati.<ref name="osprey1" />
 
==== Výzbroj ====
Řádek 74 ⟶ 73:
V&nbsp;průběhu bojů měli povstalci k&nbsp;použití pět&nbsp;kusů [[Obrněné vozidlo|obrněných vozidel]] ukořistěných na německé straně a&nbsp;jeden svépomocně vyrobený.
 
* [[Panther|PzKpfw. V Panther Ausf. G]]&nbsp;– elitní harcerský [[prapor Zośka]] [[2. srpen|2.&nbsp;srpna]] ukořistil dva provozuschopné stroje, které poté sloužily v&nbsp;improvizované tankové četě „Wacek“, kterou prapor na místě vytvořil. Jeden z&nbsp;nich („Marta“) hrál klíčovou roli při útoku na [[Věznice Gęsiówka|Gęsiówku]]. V&nbsp;Gęsiówce byla četa rozšířena o&nbsp;několik [[Židé|židovských]] dobrovolníků, kteří se ujali nelehké role mechaniků zodpovědných za jejich udržení v&nbsp;provozuschopném stavu. [[11. srpen|11.&nbsp;srpna]], po vypotřebování veškeré dělostřelecké munice, byly stroje na ústupu polity benzínem a&nbsp;zapáleny.<ref name="wacek" />
 
* [[Hetzer|Jagdpanzer 38 (t) Hetzer]]&nbsp;– získán jeden stroj, pojmenován „''Chwat''“ (Odvážlivec). Původně jen částečně funkční, zabudován do barikády u&nbsp;[[Napoleonovo náměstí|Napoleonova náměstí]], poté opraven a&nbsp;ponechán na poště jako záloha. Do boje už ale nezasáhl, protože byl zasypán ruinami budovy při náletu. Po válce nejprve umístěn do muzea, ale později byl na příkaz komunistické vlády sešrotován.<ref name="chwat" />
Řádek 117 ⟶ 116:
Vedení Zemské armády dlouho váhalo, na kdy určit „hodinu W“, nakonec vydalo [[31. červenec|31.&nbsp;července]] v&nbsp;17:30 pokyn, že nadejde nazítří v&nbsp;17:00.<ref name="timeline" /> Řada odborníků toto rozhodnutí později podrobila zdrcující kritice. Podle nich by bylo lepší zahájit boj [[noční přepad|nočními přepady]] a&nbsp;[[diverze|diverzními akcemi]], pro něž byly některé jednotky povstalců dobře připraveny, a&nbsp;při nichž by se poněkud setřely i&nbsp;rozdíly ve výzbroji. Tento postoj má určitou logiku, na druhé straně je zde závažná námitka: zmíněný výcvik absolvovala jen část povstalců a&nbsp;povstání bylo nutně velkou masovou akcí&nbsp;– a&nbsp;pro rozsáhlé bojové akce s&nbsp;převážně nezkušenými jednotkami (probíhající zároveň ještě s&nbsp;mobilizací) není noc nejvhodnější. Každopádně závažný problém byl, že vše šlo příliš narychlo, takže se nepodařilo zavčas informovat všechny povstalecké jednotky, respektive všechny členy těchto jednotek. Mnoho životně důležitých akcí prvního dne bylo od počátku znevýhodněno buďto opožděným začátkem, nebo nekompletním stavem oddílů, které je měly provést.
[[Soubor:Kedyw W-wa 1944.jpg|thumb|left|[[1. srpen]] [[1944]] krátce před hodinou W. Četa Agaton [[prapor Pięść|praporu Pięść]] na [[Evangelický hřbitov (Varšava)|evangelickém hřbitově]]. S vlajkou pózuje velitel praporu, major [[Alfons Kotowski]] „Okoń“]]
Naprostou katastrofou pro povstalce byl fakt, že ztratili [[moment překvapení]]. Už od 13:00 propukaly (částečně díky aktivitám německých ozbrojených složek, částečně neopatrností či přílišnou horkokrevností některých povstalců a&nbsp;částečně protože probíhající mobilizace nemohla být zcela nenápadná) ozbrojené střety a&nbsp;přestřelky na místech jako [[Żoliborz]], [[Mokotów]], [[Czerniaków]] a v centru města.<ref name="osprey1osprey2" /> To uvedlo do stavu bdělosti německé vojáky, ale tento fakt nepředstavoval zásadní problém, naopak mohl být výhodou, protože německé okupační orgány situaci mylně vyhodnotily jako neorganizované nepokoje. To by povstalcům spíše pomohlo, než uškodilo, protože hlavní cíle útoků by byly oslabeny o muže odeslané potlačit „lokální konflikty“. V 16:00 však obdržel [[Paul Otto Geibel]], velitel policie a SS ve [[Varšava|Varšavě]], varování před všeobecným povstáním i s hodinou W. Podle některých spekulací informace údajně pocházela od důstojníka ''[[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]'', který se k ní dostal přes svoji tajnou polskou milenku (a její doporučení, aby tentokráte odjel trávit dovolenku raději někam mimo město). Hodina bohatě stačila k tomu, aby Geibel ukončil „hašení lokálních nepokojů“ a zkoncentroval své síly na klíčových pozicích. Špatně vybavené povstalecké jednotky v 17:00 už útočily proti profesionálně připravené obraně, která je čekala.
 
Výsledek prvních dvou dnů nebyl vůbec uspokojivý. Povstalci v mnoha oblastech utrpěli značné ztráty. V některých oblastech se nepodařilo dosáhnout splnění téměř žádného cíle a jednotky byly zahnány či se rozprchly do okolních lesů, v dalších byly úspěchy poloviční. Povstalecké území bylo scelené jen z části, kromě oblasti centra a starého města, kde vzniklo něco, co se dalo nazvat bránitelným [[perimetr]]em (zde přidělené jednotky povstalců byly na svých akcích podpořeny elitními jednotkami [[Kedyw]]u), byly povstalecké pozice roztříštěny a postrádaly spolehlivé [[logistika|logistické]] spojení. Dobyta byla jen část důležitých cílů a center německého odporu, získána jen část plánovaného materiálu. Povstání na východním břehu [[Visla|Visly]] ve čtvrti [[Praga (Varšava)|Praga]] dosáhlo jen minimálních počátečních úspěchů (soustřeďovala se zde většina německé posádky, která navíc mohla rychle čerpat z podpory záložních frontových jednotek) a bylo de facto rozpuštěno s tím, že povstalci mají buďto splynout s davem, nebo se pokusit spojit s úspěšnějšími jednotkami na levém břehu či mimo město, dostanou-li se k nim. Extrémně špatnou zprávou bylo zjištění, že obsazení kteréhokoliv z [[letiště|letišť]] je za současného stavu naprosto nereálné.
Řádek 142 ⟶ 141:
*Masové popravy v "Policejní čtvrti" - prvním místem masových poprav zajatců a obyčejných obyvatel centrální čtvti (Śródmieście) města bylo hlavní sídlo německé [[Sicherheitspolizei]] u Aleje Szucha. Němci a ukrajinské kolaborantské policejní složky zde povraždili 5&nbsp;000 až 10&nbsp;000 lidí (včetně žen a dětí).<ref name="Antoni" />
*[[Masakry ve varšavské čtvrti Wola|Vyvraždění čtvrti Wola]] - největší německou masovou vraždou bylo, hlavně ve dnech 5-7 srpna 1944, vyvraždění všech obyvatel varšavské čtvti Wola. Vraždění 40&nbsp;000 polských civilistů bylo doprovázeno znásilňováním a rabováním (podle některých odhadů až 65&nbsp;000 obětí).<ref name="piotr" />
*Vyvraždění čtvrti Ochota - vyvražďování obyvatel čtvrti "Ochota" probíhalo ve dnech 4-25 srpna 1944. Němci zde zavraždili kolem 10&nbsp;000 polských civilistů. Na vraždění se zde podílely kolaborantské ruské oddíly RONA, které ve Varšavě měly na svědomí obzvlášť brutální masové znásilňování a vraždění.<ref name="Lidia" />
*Ostřelování obydlených čtvrtí těžkým dělostřelectvem - během povstání Němci ostřelovali civilní čtvrtě těžkým dělostřelectvem: např. [[Karl-Gerät]] (600 mm), [[35.5 cm Haubitze M1]] (355 mm), [[Sturmtiger]] (380 mm) a dalšími těžkými zbraněmi. Jeden zásah z těchto zbraní (zvláště 2dvě tuny vážící střela děla[[moždíř]]e Karl-Gerät) okamžitě ničil celé mnohopatrové činžovní domy, při čemž umíraly stovky civilistů ukrývajících se ve sklepech.<ref name="Marcin" />
 
== Kapitulace ==
Řádek 167 ⟶ 166:
=== Reference ===
<references>
<ref name="frank1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Powstanie warszawskie 1944
| datum_přístupu = 2015-12-10
| jazyk = polsky
| url = https://web.archive.org/web/20071224213818/http://powstanie-warszawskie-1944.ac.pl/akcje_zbr.htm▼
}}</ref>
 
<ref name="frank1">{{Citace elektronické monografie| titul = Powstanie warszawskie 1944| datum_přístupu = 2015-12-10| jazyk = polsky
<ref name="black book">{{Citace sborníku
▲ | url = https://web.archive.org/web/20071224213818/http://powstanie-warszawskie-1944.ac.pl/akcje_zbr.htm}}</ref>
| příjmení = Paczkowski
| jméno = Andrzej
| titul = Poland, the "Enemy Nation"
| sborník = Black Book of Communism. Crimes, Terror, Repression
| vydavatel = Harvard University press
| místo = London
| rok_vydání = 1999
| isbn = 978-0-674-07608-2
| url = http://www.warsawuprising.com/paper/nkvd.htm▼
| strany =
| jazyk =
}}s. 372-375 (anglicky)</ref>
 
<ref name="black book">{{Citace sborníku| příjmení = Paczkowski| jméno = Andrzej| titul = Poland, the "Enemy Nation"| sborník = Black Book of Communism. Crimes, Terror, Repression| vydavatel = Harvard University press| místo = London| rok_vydání = 1999| isbn = 978-0-674-07608-2| url = http://www.warsawuprising.com/paper/nkvd.htm| }}s. 372-375 (anglicky)</ref>
<ref name="wacek">{{Citace elektronické monografie
| titul = Wyzwolenie "Gęsiówky" w Powstaniu Warszawskim
| datum_přístupu = 2015-12-10
| url = http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje40/text21p.htm▼
| jazyk = polsky
}}</ref>
 
<ref name="osprey1">{{Citace monografie| příjmení = Forczyk| jméno = Robert| titul = Warsaw 1944; Poland's bid for freedom| vydavatel = Osprey Publishing| místo =
<ref name="chwat">{{Citace elektronické monografie
| rok = 2009| počet_stran = 96| isbn = 978-1-84603-352-0}} s. 83-87 (anglicky)</ref>
| titul = Powstańcze działo samobieżne "Chwat"
| datum_přístupu = 2015-12-10
| jazyk = polsky
| url = http://www.muzeumwp.pl/emwpaedia/powstancze-dzialo-samobiezne-chwat.php▼
}}</ref>
 
<ref name="timelinewacek">{{Citace elektronické monografie| titul = Wyzwolenie "Gęsiówky" w Powstaniu Warszawskim| datum_přístupu = 2015-12-10
▲ | url = http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje40/text21p.htm| jazyk = polsky}}</ref>
| titul = Timeline
| vydavatel = Warsaw Uprising 1944
| datum_přístupu = 2015-12-10
| url = http://www.warsawuprising.com/timeline.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
<ref name="osprey1chwat">{{Citace elektronické monografie| titul = Powstańcze działo samobieżne "Chwat"| datum_přístupu = 2015-12-10| jazyk = polsky
▲ | url = http://www.muzeumwp.pl/emwpaedia/powstancze-dzialo-samobiezne-chwat.php}}</ref>
| příjmení = Forczyk
 
| jméno = Robert
<ref name="timeline">{{Citace elektronické monografie| titul = Timeline| vydavatel = Warsaw Uprising 1944| datum_přístupu = 2015-12-10
| titul = Warsaw 1944; Poland's bid for freedom
▲ | url = http://www.warsawuprising.com/paper/nkvdtimeline.htm| jazyk = anglicky}}</ref>
| vydavatel = Osprey Publishing
 
| místo =
<ref name="osprey2"> Forczyk, 2009, s. 38-39 </ref>
| rok = 2009
| počet_stran = 96
| strany =
| isbn = 978-1-84603-352-0
| jazyk =
}} s. 38-39 (anglicky)</ref>
 
<ref name="himmler">Z [[Heinrich Himmler|Himmlerova]] rozkazu, který byl vydán [[1. srpen|1. srpna]] [[1944]], bezprostředně po propuknutí povstání a Himmlerově rozhovoru s [[Adolf Hitler|Hitlerem]]. Rekonstrukce rozkazu vychází z výpovědi [[Erich von dem Bach-Zelewski|von dem Bacha-Zelewského]] před [[Norimberský proces|Norimberským tribunálem]]; Józef Wroniszewski: Ochota 1944. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1970, str. 128-129.</ref>
 
<ref name="sewers1">{{Citace elektronické monografie| titul = City sewers were used by the insurgents for transportation and communication between separated districts throughout the Uprising.| datum_přístupu = 2015-12-10| jazyk = anglicky| url = http://www.warsawuprising.com/paper/sewers.htm}}</ref> ▼
<ref name="sewers1">{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = City sewers were used by the insurgents for transportation and communication between separated districts throughout the Uprising.
| datum_přístupu = 2015-12-10
| jazyk = anglicky
| url = http://www.warsawuprising.com/paper/sewers.htm
}}</ref>
 
<ref name="Antoni">Antoni Przygoński: Powstanie warszawskie w sierpniu 1944 r. T. I. Warszawa: PWN, 1980, s. 250.</ref>
Řádek 240 ⟶ 198:
<ref name="Marcin">Marcin Bryja: Artyleria niemiecka 1933-1945. Warszawa: Wydawnictwo Militaria, 1996</ref>
 
<ref name="Pomian">{{Citace monografie| příjmení = Pomian| jméno = Andrzej| titul = The Warsaw Rising: A Selection of Documents.
| url = http://www.warsawuprising.com/doc/capitulation.htm| místo = London| rok = 1945| jazyk = anglicky}}</ref>▼
| příjmení = Pomian
| jméno = Andrzej
| titul = The Warsaw Rising: A Selection of Documents.
▲ | url = http://www.warsawuprising.com/doc/capitulation.htm
| místo = London
| rok = 1945
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
</references >
Řádek 258 ⟶ 209:
* [[Polský podzemní stát]]
* [[Zemská armáda]]
* [[Muzeum varšavského povstání]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 265 ⟶ 217:
* {{pl}} [http://www.1944.pl/ Muzeum Varšavského povstání] (polsky)
* {{cs}} [http://www.blisty.cz/art/48231.html K varšavskému povstání nemuselo dojít - názor profesora Jana Ciechanowskiho]
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Druhá světová válka|Polsko}}
[[Kategorie:Povstání v Polsku]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Varšavské_povstání“