Herbert Blumer: Porovnání verzí

Přidáno 1 466 bajtů ,  před 4 lety
Krátce jsem rozšířila první popis, poté jsem rozšířila Blumerovu metodologii, a to na základě anglické Wikipedie.
(- šablona Studenti píší Wikipedii - datum do 15. 2., + více než měsíc bez aktivity)
(Krátce jsem rozšířila první popis, poté jsem rozšířila Blumerovu metodologii, a to na základě anglické Wikipedie.)
'''Herbert George Blumer''' ([[7. březen|7. března]] [[1900]] v [[St. Louis|Saint Louis, Missouri]] - [[13. duben|13. dubna]] [[1987]] v Danville, Kalifornie) byl americký sociolog, žák [[George Herbert Mead|Georga H. Meada]]. Bývá řazen mezi zástupce tzv. [[Chicagská škola (sociologie)|chicagské sociologické školy]], konkrétně do druhé vlny tohoto myšlenkového proudu. Blumer je autorem pojmu [[symbolický interakcionismus]] (zařadil do něj [[Charles Horton Cooley|C. H. Cooleyho]], [[George Herbert Mead|G. H. Meada]], [[William I. James|W. I. Jamese]]). Tento termín objevil Blumer v časopise Man and Society v článku Ernsta P. Schmidta, který se následně uchytil jako obecné pojmenování dané problematiky.
 
== Osobní život ==
 
Blumer rozvíjí vlastní přístup k sociologické [[metodologie (sociologie)|metodologii]], který je v příkrém rozporu s tehdy panující metodou: byl silným kritikem amerického [[kvantitativní výzkum|kvantitativního výzkumu]] [[dotazník]]ového charakteru – v rámci jím prosazované metodologie se pracuje zejména se dvěma pojmy: explorace a inspekce. První označuje výzkum bez předem definovaných pravidel či technik, např. pozorování, rozhovory, životopisy, zvukové záznamy, dopisy, deníky, diskuse atp. Inspekce je pak intenzivní prověřování [[empirie|empirického]] obsahu získaného explorací.technik, např. pozorování, rozhovory, životopisy, zvukové záznamy, dopisy, deníky, diskuse atp. Inspekce je pak intenzivní prověřování empirického obsahu získaného explorací.
 
'''Makrostruktury a mikrostruktury'''
 
Herbert Blumer věřil, že společnost není tvořena makrostrukturami, ale že je její [[podstata]] založena spíše na mikrostrukturách, konkrétně pak na aktérech a jejich činech. Tyto mikrostruktury nejsou izolovány, ale skládají se z kombinace kolektivních činů vedoucích k představě o společném postupu. Společný postup pak není pouze souhrn individuálních činů, ale má svůj vlastní [[charakter]]. Blumer neodmítal myšlenku makrostruktur jako takových, ale místo toho se zaměřil na koncept pohotovosti. Přiznal, že makrostruktury jsou důležité, ale že v symbolickém interakcionismu mají extrémně omezené. Z toho důvodu mají makrostruktury větší význam než „rámce“, ve kterých se odehrávají důležité aspekty společenského života (akce a interakce). Víceméně jsou dle autora makrostruktury důležité, protože utvářejí situace, ve kterých jedinci jednají, a dodávají tak aktérům danou sadu symbolů, které jim jednat umožňují. V souhrnu tedy Blumer říká, že makrostruktury jsou rámcem pro to, co je pro [[společnost]] stěžejní, a to akce a reakce. Nepopírá, že společenské struktury ovlivňují naše jednání, avšak tvrdí, že jimi není určováno.
 
== Dílo ==