Poté plánoval [[Subutai]] s Batúem vpád do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] - zničení hlavních říšských měst a útok směrem na [[Apeninský poloostrov]].{{Doplňte zdroj}} Ale v prosinci 1241 zemřel velký chán Ögödej. Zpráva o jeho smrti s rozkazem k návratu na Velké [[Kurultaj]] dorazila do Batúova tábora na konci jara [[1242]]. Batú tak musel zanechat příprav na tažení a vydat se do mongolského [[Karakorum]]u. Tato událost zřejmě uchránila celou Evropu od drtivého nájezdu, kterému by se mohli evropští panovníci bránit pouze spojenými silami.
== Zlatá Hordahorda ==
Po svém návratu z kurultaje ustanovil Bátú chanát [[Zlatá Hordahorda]] s hlavním městem [[Saraj]]-Bátú na [[Volha|Volze]]. Plánoval další invazi na západ, kterou však již nestihl do své smrti [[1255]] uskutečnit. Vládci Zlaté hordy ovládali rozsáhlé území dolního [[Volha|Povolží]], od řeky [[Dněstr]] po západní [[Sibiř]], severní [[Kavkaz]], jihoruské [[step]]i a velkou část [[Střední Asie]]. [[Zlatá Horda]]horda byla původně závislá na Velké mongolské říši. Po nástupu Bátúova bratra chána [[Berke]]ho roku [[1257]] postupně došlo k jejímu osamostatnění na velkém chánovi. V závislosti na Zlaté hordě byla od samého počátku ruská knížectví. Přestože [[Novgorod]] nebyl Mongoly dobyt, poddal se jeho kníže [[Alexandr Něvský]] hordě také. V čele Zlaté Hordyhordy se střídali chánové z [[Čingischán]]ovy krve.
Ve [[14. století]] začaly Zlatou hordu sužovat vnitřní rozepře a moc chánuchánů zeslábla. Toho využila ruská knížata, aby se pokusila mongolské nadvládě vzdorovat. V [[bitva na Kulikovském poli|bitvě na Kulikovském poli]] v roce [[1380]] se ruským knížatům vedeným [[Dmitrij Donský|Dmitrijem Donským]] poprvé podařilo Mongoly porazit. Morální dopad vítězství byl obrovský, ale poplatná závislost na hordě byla po dvou letech, kdy Mongolové dobyli [[Moskva|Moskvu]], obnovena. Vpád nového turkického dobyvatele, Tímúra-I-Lenk (v Evropě nazývaný [[Tamerlán]])a, znamenal na konci 14. století, znamenala veliké oslabení moci Zlaté Hordyhordy. V [[15. století]] se vlivem vnitřních mocenských nepokojů [[Zlatá Horda]]horda rozdělila do několika chanátů: ([[KrymskýKazaňský chanát|krymskýkazaňský]], [[AstrachaňskýKrymský chanát|astrachaňskýkrymský]], [[SibiřskýAstrachaňský chanát|sibiřskýastrachaňský]], [[KazaňskýSibiřský chanát|kazaňskýsibiřský]] a nástupnickou (zbytkovou) Velkou hordu. Roku [[1480]] („[[stání na řece Ugře]]“) se ruská knížectví definitivně zbavila závislosti na Velké hordě.Běhema ta sama zanikla roku [[161502]]. stoletíVšechny nástupnické chanáty pak byly postupně, v letech [[1552]]–[[1783]], vzmáhajícím se RusovéRuskem zmocnili kazaňskéhodobyty a astrachaňského chanátuanektovány.
