Město: Porovnání verzí

V Rakousko-Uhersku a Československu se až do roku 1939 status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad (sídelních útvarů) pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec [[Valašské Meziříčí]] tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys [[Krásno nad Bečvou]].<ref name="Drahovzal">Mgr. Pavel Drahovzal: ''Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům.'' In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, [http://www.ledvice.cz/sites/default/files/urcovani_obi_mesty_a_mestysi0001.pdf scan na webu města Ledvice]</ref> V České republiceČesku se v současnosti za město pokládá vždy celá [[obec]], které byl udělen [[status]] města, a to včetně vesnic, které jsou součástí takové obce. V Česku je celkem 592 měst, z toho 23 měst se statusem [[statutární město|statutárního města]].

[[Haarlem]] okolo [[1550]], město obehnané hradbami a s pravidelnou zástavbou. Některá tato centra se mezi 11. a [[13. století]]m přerodila ve vrcholně středověká města. Historikové dodnes vedou živou diskuzi, jaké přesně byly rozdíly mezi raně středověkými centry a vrcholně středověkými městy, tj. kdy můžeme o určité lokalitě říct, že to už je město. Někteří argumentují, že město vzniká až tehdy, když získá právní status města. Je nutné si ovšem i uvědomit, že dlouhou dobu existovala sídliště, plnící funkce města (netýká se jen hmotných a prostorových stránek, ale i institucí, ekonomie, sociální struktury, myšlení, způsobu života, hodnot a celé kultury), která status získala až mnohem později (např. Štětín, Gdaňsk, v Českých zemíchČesku Lovosice), pokud vůbec. Zároveň je nutné vzít na vědomí, že existovala sídliště, která status města získala, ale vlivem jiných faktorů tuto funkci ve skutečnosti nikdy neplnila a časem zanikla nebo zůstala vesnicí. Seznam měst definovaných právně se tedy nekryje se seznamem měst fungujících společensko-ekonomicky. Proto se historikové snaží najít sadu typických znaků, podle kterých definovat středověké město:

Vznik vrcholně středověkých měst se váže k 11.–13. století a souvisel s příhodnými ekonomickými podmínkami. Zdokonalení technik obdělávání pole v 11.–[[12. století]] vedlo ke zvýšení produkce a také zvýšené možnosti živit i osoby, které stály mimo bezprostřední zemědělskou produkci. Zároveň došlo ke stabilizaci státu, která souvisela s existencí plošné správní organizace (v Českých zemíchČesku se jednalo o hradskou organizaci) a ve svém důsledku vedla ke zvýšení hustoty obyvatelstva a opět i produktivity. Vlivem přebytků se rozvíjel obchod nejen se zemědělskými potravinami, ale s výrobky řemeslníků.

Pro vznik měst musely existovat i příhodné politické podmínky. Jejich existence souvisela s upevněním královské moci (ne náhodou nejvíc měst v Českých zemíchČesku vzniklo za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], krále železného a zlatého). V Čechách a na Moravě měl jediné právo udělit městský status panovník (jednalo se o regál) a tedy i šlechta musela mít jeho souhlas při zakládání vlastních poddanských měst.

Královská města spolu s královskými [[hrad]]y byla důležitou součástí přímého královského majetku. Tato královská doména měla být nezcizitelná a neměla být panovníkem zastavována, ale praxe řady králů na to nebrala ohled. Měst královských a [[královské věnné město|věnných]] (z nich měla příjem královna) bylo v [[16. století]] v českých zemích kolemČesku 40. Privilegované postavení značně rozšiřovalo, jak práva města jako celku (královská města tvořila v pohusitském období třetí (městský) stav) ale i osobní práva a postavení měšťanů.

V českých zemíchČesku začala církevní poddanská města vznikat již v 1. polovině [[13. století]], šlechta se do tohoto podnikání pouštěla mnohem váhavěji a největší počet šlechtických poddanských měst vznikl až v 2. polovině 13. století. Na počátku