Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Lennart Torstenson
m doplnění historie
Řádek 36:
}}
 
[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] farní '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je kostel stojící v historickém jádru [[Kroměříž]]e na Riegrově náměstí. Kostel nechal postavit v roceV [[1247]]Ústřední biskupseznam [[Brunokulturních zepamátek Schauenburku]].České Tentorepubliky| kostelÚstředním bylseznamu pokulturních obsazenípamátek městaČeské Švédy pod vedením [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensonarepubliky]] [[26.je červen|26.kostel června]]veden [[1643]]pod vypleněnčíslem a33844 vypálen./ Ze staré budovy se zachovalo jen jádro věže7-6009. Obnovy se dočkal až za biskupa [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha]] roku [[1724]].<ref>http://www.farnostpm.cz/</ref>
 
== Historie ==
V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky| Ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.
Kostel nechal postavit v roce [[1247]] biskup [[Bruno ze Schauenburku]]. Když během [[třicetiletá válka| třicetileté války]] vpadla do Kroměříže [[26. červen|26. června]] [[1643]] švédská vojska pod velením generála [[Lennart Torstenson| Lennarta Torstensona]] a s pomocí odbojných [[Valašsko| Valachů]] vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi.
Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i [[Kroměřížská selicha]] dochovaná v rukopise z roku 1702.
Obnovy se kostel dočkal až za biskupa [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha]] roku [[1724]].<ref>http://www.farnostpm.cz/</ref>
 
 
 
== HistorieNovodobá historie ==
 
{{Pahýl část}}
V dolní části kostelní věže je umístěna [[Kroměřížské pamětní desky#Pamětní desky válečné| pamětní deska]] Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.
Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.<ref> http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743</ref>
V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování
oltáře [[Čtrnáct svatých pomocníků| čtrnácti svatých pomocníků]] v boční Lurdské kapli.
Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720.
Autorství bylo přisuzováno [[František Ondřej Hirnle| Františku Ondřeji Hirnlovi]], nyní se ale odborníci přiklánění
k [[David Zürn nejml.| Davidu Zürnovi]].
Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu vysí obraz Panny Marie s dítětem.
Podle pověsti kroměřížští občané objevili po výpálení kostela za třicetileté války v troskách kostela
neprušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz. <ref> Týdeník Kroměřížska 16.11.2015 </ref>
 
 
== Externí odkazy ==