Císař říše římské: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) |
Bez shrnutí editace značka: možný spam |
||
Řádek 13:
== Císař a papež ==
Císař a papež na sobě byli v Římské říši závislí. Císař měl povinnost chránit Řím a papeže, ale zároveň si činil panovnické nároky na město Řím. Od císaře se také očekávalo, že bude bránit křesťanskou víru a latinské křesťanstvo. Historie císařského úřadu byla ale po většinu doby jeho existence provázena stále se opakujícími spory s papežem. Příčinou tohoto neustávajícího napětí byla především otázka hierarchie moci v říši. První mocenské spory tohoto typu zažil už [[Karel Veliký]]. Otázka zněla: Je císař podřízen papeži nebo papež císaři? Papežové viděli věc tak, že císař není bez jejich korunovace oprávněn zastávat úřad, a je tedy na jejich moci a rozhodnutí závislý. Papež je také hlavou všech západních křesťanů, tedy všech křesťanských obyvatel západní Evropy, včetně císaře. Císařové ale měli na věc jiný názor – právě oni svou vojenskou silou chránili Řím a papeže, a papežův osud tedy ležel v jejich rukách. Hlava katolické církve měla dle jejich mínění spravovat jen věci [[církev]]ní a věnovat se [[teologie|teologickým]] otázkám. Světská moc nad západním křesťanstvem pak měla připadnout právě císařům. Ti měli řešit případné spory mezi jednotlivými panovníky Evropy a chránit její křesťanské obyvatele. Myšlenka na císaře, jako nejvyššího světského soudce a panovníka stojícího nad všemi ostatními vládci, se ale příliš neujala.
== Karel IV. císařem Svaté říše římské ==
Cesta [[Karel IV.|Karla IV.]] za císařskou korunou nebyla snadná. Nejprve byl v červenci [[1346]], za podpory svého přítele a učitele z dětství [[Kliment VI.|papeže Klimenta VI.]], zvolen římským [[vzdorokrál|vzdorokrálem]] vůči [[Ludvík Bavor|Ludvíku Bavorovi]]. V listopadu roku [[1354]] obdržel Karel IV. listinu od [[Inocenc VI.|papeže Inocence VI.]], v níž jmenoval [[Kardinál|kardinála]] Pierra de Colombiers svým hlavním zástupcem při Karlově císařské korunovaci v [[Řím|Římě]]. V únoru začal Karel v italské [[Pisa|Pise]] formovat svou početnou družinu na cestu do Říma.
Poprvé a naposledy v dějinách [[Český stát|českého státu]] stanul potomek starobylé přemyslovské dynastie se souhlasem a podporou představitelů své rodné země i [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] na tomto postu. Teprve od chvíle své císařské [[korunovace]] se '''začal Karel oficiálně titulovat Karel IV.''', čímž se prohlásil za pokračovatele díla [[Karel Veliký|Karla Velikého]], prvního císaře [[Francká říše|francké říše]].
== Literatura ==
Řádek 19 ⟶ 25:
== Související články ==
* [[Seznam panovníků Svaté říše římské]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.pokladnice-minci.cz/korunovace-karla-iv-rimskym-cisarem/ Pokladnice mincí]
* [http://www.narodnipokladnice.cz/tiskove-zpravy/35-narodni-pokladnice-oslavi-660-vyroci-korunovace-karla-iv-rimskym-cisarem-medaili-pro-kazdeho-zdarma Národní Pokladnice]
[[Kategorie:Císaři Svaté říše římské]]
| |||