Gemeinschaft a Gesellschaft: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání studenti píší wikipedii (šablona) |
m sjednocení citací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
| projekt = [[Kurz:Univerzita Karlova/Úvod do sociologie (2015-2016)]]
}}
'''Gemeinschaft a Gesellschaft''' je teorie německého sociologa [[Ferdinand Tönnies|Ferdinanda Tönniese]], ve které rozlišuje formy lidského soužití neboli sociální vazby na dva druhy – Gemeinschaft (v překladu společenství nebo pospolitost) a Gesellschaft (společnost). Téma rozpracoval v díle Gemeinschaft und Gesselschaft, vydaném v roce 1887. <ref name=":0">PETRUSEK,M. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-310-5. Str. 338.339.</ref>
== Gemeinschaft ==
Gemeinschaft je typické uspořádání sociálních vazeb pro tradiční společnost, kdy lidé žijí v malých skupinách a sledují společné zájmy. Vazby mezi lidmi vznikají v rodinách a sousedství. Jsou poháněni přirozenou vůlí, kterou Tönnies nazval jako „Wessenville“. Tento typ vůle zrcadlí duši jedince, kterou není schopen ovlivnit na základě svých citů, spokojenosti života a lidí vyskytující se v jeho okolí. Příkladem vůle „Wessenville“ může být lov mamutů v pravěku. <ref name=":0">PETRUSEK,M. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-310-5. Str. 338.339.</ref>
== Gesellschaft ==
V období [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] došlo k přeměně vazeb mezi lidmi z Gemeinschaft na Gesellschaft. Je důležité podotknout, že každá společnost je směsí obou typů společenských vazeb. Hovoříme-li o přechodu na Gesellschaft, neznamená to úplné vymizení znaků Gemeinschaftu.
Řádek 11:
Gesellschaft jakožto společnost se objevuje v moderní době a souvisí s urbanizací. Vychází z vůle arbitrální neboli „Kürwill“, původně nazvána jako „Willkür“. Sledujeme především své vlastní zájmy formou vůle. Ta představuje výsledek kalkulu. Cíle, kterých se snažíme docílit, tedy vychází z našeho uvažování, nikoliv z přirozených potřeb. Větší roli pro jednotlivce hraje veřejné mínění. Podle F. Tönniese společnost tvoří kruh lidí, kteří žijí vedle sebe, přičemž nejsou vzájemně spojení, ale rozděleni.
S Gesellschaftem se setkáme především ve městě, protože právě zde mizí zaměření na společné cíle, o které v tradiční společnosti usiluje vesnická komunita, a každý sleduje cíle své vlastní. V Gesellschaftu si lidé nepomáhají bez vidiny vlastního profitu, a jakýkoliv zásah do svého života vnímají jako nepříjemnost. <ref name=":0">PETRUSEK,M. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-310-5. Str. 338.339.</ref>
== Wesenwille a Kürwill ==
Oba této druhy vůle (Wesenwille a Willkür) jsou považovány za příčiny jednání nebo za dispozice k jednání. Všechny společnosti obsahují sociální vazby obou typu, ale s technickým pokrokem a urbanizací se jejich rovnováha výrazně posunula od Gemeinschaft směrem k více individualistické společnosti, takže historicky se objevuje Gemeinschaft dříve než Gesellschaft. <ref>GIDDENS, A. Sociologie. Překlad Jařáb J., Argo, 2000. ISBN: 80-7203-124-4. Str. 338.339.</ref>
| |||