Venědikt Vasiljevič Jerofejev: Porovnání verzí

Divadelní hra ''Disidenti aneb Fanny Kaplanová'' (Диссиденты, или Фанни Каплан) zůstala nedokončená. Po smrti spisovatele byly z části vydány jeho ''Poznámkové sešity'' (Записные книжки). V roce [[1992]] publikoval časopis ''Těatr'' (Театр) dopisy Jerofejeva sestře Tamaře Guščinové. Podle vlastních slov napsal Jerofejev v roce [[1972]] ještě [[román]] ''Šostakovič'' (Шостакович), který mu ukradli ve vlaku spolu s nákupní taškou, kde byly dvě láhve kořalky. V roce [[1994]] oznámil ruský [[básník]] a [[filosof]] Slava Ljon (Слава Лён), že rukopis byl celý čas u něho a zanedlouho ho uveřejnil. Byl ovšem uveřejněn pouze malý fragment románu údajně napsaného Jerofejevem. Většina kritiků považuje tento fragment za falzifikát. (Podle mínění Vladimíra Muravjova si Jerofejev historku s románem vymyslel, neboť měl velmi rád [[mystifikace|mystifikaci]]).

 

 

Poslední roky života trpěl Jerofejev nevyléčitelnou nemocí – [[Rakovina|rakovinou]] [[hrtan]]u. Spisovatel zemřel v Moskvě 11. května [[1990]]. Pohřben je na [[Kuncevský hřbitov|Kuncevském hřbitově]]. Jeho knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Na moskevském náměstí Borby (площадь Борьбы) mu byl postaven památník. Ve Vladimiru byla na budově pedagogického ústavu umístěna na jeho počest pamětní deska. V Kirovsku bylo v ústřední městské knihovně vybudováno muzeum věnované tomuto prozaikovi. Byl o něm rovněž natočen [[dokumentární film]] [[Paweł Pawlikowski|Pawła Pawlikowskského]] '' From Moscow to Pietushki with Benny Yepofeev'' ([[1990]], Z Moskvy do Petušek s Venědiktem Jerofejevem).<ref>[http://www.imdb.com/title/tt0454826?ref_=nm_flmg_dr_10 IMDB - From Moscow to Pietushki]</ref>