Deviace (sociologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m obrázek doprava |
příprava na sloučení se sociální deviací - přenesení důležitých informací na tuto stránku |
||
Řádek 6:
{{Sloučit|Sociální deviace|tam|diskuse=diskuse:Deviace}}
'''Deviace''' (z [[latina|lat.]] ''de-viare'', odchýlit se z cesty) znamená odchylku, v češtině obvykle jednání člověka nebo skupiny, které se odchyluje od sociální, kulturní nebo morální [[norma|normy]]. Takové jednání se označuje jako '''deviantní''' a jednající člověk jako '''deviant'''.
Tato odchylka od normy může být negativní (častější užití), ale i pozitivní. Opakem deviantního chování je chování konformní. Vnímání deviací se mění v závislosti na kulturním prostředí, na sociálním prostoru a času. Hodnocení určitého chování jako deviace je závislá na hodnotícím subjektu a na jeho pojetí společenských norem, například i náboženská, ideová nebo mocenská menšina může považovat za deviantní jednání většiny, a současně být sama většinou považována za deviantní.
== Význam ==
V angličtině a ve francouzštině má slovo ''deviation'' širší význam a může znamenat jakoukoli odchylku, například ve statistice. V češtině se hovoří například o deviaci kompasu nebo deviaci paprsku.
==Historie pojmu==
Pojem se začal užívat v [[sociologie|sociologii]] na počátku 20. století a měl obvykle jistý hodnotící náboj: deviace není odchylka, nýbrž úchylka a deviantní jednání je vadné. V této souvislosti pojem převzala [[psychologie]], [[sexuologie]] a další společenské vědy. Během 20. století se tato hodnotící složka poněkud oslabila, takže dnes se slovo může použít i v téměř hodnotově neutrálním významu. Zato slovo deviantní obvykle vyjadřuje negativní hodnocení.
Řádek 25 ⟶ 27:
==== Strukturální teorie ====
# '''Teorie strukturálního tlaku''' předpokládá, že v každé společnosti vznikají situace, na něž určitá část populace reaguje chováním odchylným od normy (tedy např. „chudoba plodí zločin“).
==== Teorie a anomie ====
''Teorie anomie'' tvrdí, že každá společnost má své hodnoty a většina jedinců se jich snaží dosáhnout (u nás například peníze, majetek, svoboda). Ve společnosti, kde tyto hodnoty nejsou dostatečně vymezovány, může docházet k dezorientaci jedince, což má za následek větší náchylnost k deviacím.
Řádek 36 ⟶ 38:
==== Teorie sociální kontroly ====
# '''Kontrolní teorie''' vysvětluje deviantní chování oslabením či absencí [[sociální kontrola|sociální kontroly]]. Je třeba se ptát, proč jsou lidé konformní, spíše než proč se chovají deviantně. Důvodem ke konformnímu jednání je právě existence sociální kontroly.
==== Interakční teorie ====
==== Etiketizační teorie ====
''Labeling theory''
{{Podrobně|Teorie nálepkování}}
=== Biologické teorie sociálních deviací ===
Řádek 61 ⟶ 65:
==== Teorie odlišného kognitivního stylu ====
== Ostatní teorie ==
# '''Teorie kulturního přenosu''' tvrdí, že deviantnímu chování se učíme v interakci s jinými lidmi, tedy stejným způsobem jako chování konformnímu. Deviantní chování proto vzniká v určitých [[subkultura|subkulturách]], kde je pokládáno za „normální“.
== Vývoj názorů na deviantní chování ==
# Přístup ''[[sociální patologie]]'' (přibližně v letech 1900-1935) vychází z hodnotového řádu středních vrstev. Základním předpokladem je, že špatné podmínky produkují špatné lidi, dobré podmínky pak lidi dobré.
# ''[[Empirie|Empirický]] přístup'' (přibližně v letech 1925-1945) se věnuje především popisu výskytu deviantních jevů, případně jejich [[korelace|korelací]] s některými ekologickými faktory.
# Přístup ''individuální patologie'' (přibližně v letech 1930-1960) klade důraz na [[psychika|psychické]] poruchy jednotlivců.
# ''Strukturalistický přístup'' (od roku 1945) sleduje vliv makrostrukturálních faktorů na chování. Vychází ze [[strukturální funkcionalismus|strukturálního funkcionalismu]] [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]].
# ''[[Symbolický interakcionalismus]]'' (od roku 1950) je naopak mikropřístupem. Předmětem jeho studia je „deviantní kariéra“, tedy to, jak se jedinec učí deviantní roli.
# ''[[naturalismus|Naturalistický]] přístup'' (od roku 1960) se zabývá tím, jak se deviace formuje v každodenním životě. Jedná se především o etnometodologické výzkumy a etnografickou kriminologií.
# ''Teorie labellingu'' (od roku 1965) se zabývá procesem identifikace osob jako deviantů a jejich reakcí na tuto „nálepku“.
# ''Konfliktualistický přístup'' (od roku 1968) odvozuje deviaci z třídního charakteru norem a [[třídní konflikt|třídního konfliktu]]. Jedná se tedy o přístup v jádru [[marxismus|marxistický]].
== Model normálního rozložení ==
| |||