Jestřáb lesní: Porovnání verzí

'''Jestřáb lesní''' (''Accipiter gentilis'') je středně velký druh [[dravci|dravce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[Jestřábovití|jestřábovitých]] (Accipitridae).

* ''A. g. gentilis'' (Linnaeus, 1758) – Evropa, severozápadní Afrika

* ''A. g. arrigonii'' (Kleinschmidt, 1903) – [[Korsika]], [[Sardinie]]

* ''A. g. buteoides'' (Menzbier, 1882) – severní Evropa a Asie od Švédska východně po řeku [[Lena|Lenu]]

* ''A. g. schvedowi'' (Menzbier, 1882) – Asie od Uralu východně po [[Sachalin]] a [[Kurily]] a jižně po střední [[Čína|Čínu]]

* ''A. g. fujiyamae'' (Swann & Hartert, 1923) – Japonsko

Jestřáb lesní je největší druh [[rod (biologie)|rodu]] ''Accipiter''.<ref name= redp>{{Citace elektronické monografie|titul=Northern Goshawk|vydavatel=Quebec Biodiversity Website|url=http://redpath-museum.mcgill.ca/Qbp/birds/Specpages/northerngoshawk.htm|datum přístupu=2014-09-01}}</ref> Samice dosahuje přibližně velikosti káně (délka těla 58–64 cm, rozpětí křídel 108–120 cm), samec je zhruba o třetinu menší (délka těla 49–56 cm, rozpětí křídel 90–105 cm). Hmotnost samce se pohybuje mezi 517–1170 g, samice v rozmezí 820–1509 g. Má krátká zakulacená [[křídlo (biologie)|křídla]] a dlouhý [[ocas]], umožňující rychlé manévrování a prudké otočky v hustém lese. Svrchu je modrošedý (samec) nebo šedohnědý (samice), zespodu bílý, jemně černě proužkovaný. Temeno a tváře tmavé, kontrastující s výrazným bílým nadočním proužkem. Mladý pták je svrchu hnědý a zespodu béžově bílý s řídkým hnědým čárkováním. Nohy jsou žluté, duhovka dospělého oranžová až červená, mladého bledě nažloutlá.

V [[Evropa|Evropě]] může být zaměněn s podobným, ale výrazně menším [[krahujec obecný|krahujcem obecným]]. V letu se liší o něco delšími a špičatějšími křídly, oblejšími cípy ocasu, širším kořenem ocasu a více vyčnívající hlavou, vsedě jsou důležitým rozpoznávacím znakem nohy, které jsou u jestřába lesního přibližně 3x silnější.<ref name="hbw"/><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref>

Jestřáb lesní má [[Holarktická oblast|holarktický]] typ rozšíření v lesním pásmu severní polokoule. Je převážně stálý nebo potulný, pouze nejsevernější populace jsou zčásti tažné. V průběhu 19. a 20. století došlo v Evropě k výraznému poklesu stavů, zapříčiněnému hlavně intenzivním pronásledováním a od 50. let 20. století také používáním [[pesticid]]ů.<ref name="hudec"/> V posledních desetiletích evropská populace mírně narůstá, v roce 2004 v Evropě hnízdilo více než 160 000 párů.<ref>{{citace monografie|příjmení=Buefield|jméno=I.|příjmení2=Bommel|jméno2=F. van|titul=Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status|vydavatel=BirdLife International|místo=Cambridge|rok=2004|isbn=978-0946888535|url=http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp3466.pdf}}</ref> Žije skrytě v lesích, hlavně ve vzrostlých jehličnatých porostech, za potravou občas zaletuje i do otevřené krajiny.

Živí se hlavně ptáky a [[savci]], výjimečně požírá i [[Plazi|plazy]], [[Bezobratlí|bezobratlé]] a mršiny. Složení potravy se liší dle ročního období a místní nabídky. Na jaře a v létě loví hlavně lesní druhy ptáků, na podzim a v zimě v potravě postupně roste podíl savců, hlavně drobných [[Hlodavci|hlodavců]], a přibývá též ptáků otevřené krajiny.<ref name="hudec"/>

Na hnízdech v Polsku bylo z 1539 kusů kořisti 94 % ptáků, nejčastěji [[Sojka obecná|sojka]] (19 %), [[holubovití]] (18 %), [[drozdovití]] (14 %) a [[datlovití]] (6 %).<ref>{{Citace periodika|příjmení=Zawadzka|jméno=D.|příjmení2=Zawadzki|jméno2=J.|titul=The Goshawk ''Accipiter gentilis'' in Wigry National Park NE Poland - numbers, breeding results, diet composition and prey selection|periodikum=Acta Ornithologica|ročník=33|číslo=3–4|rok=1998|url=http://eurekamag.com/research/038/724/the-goshawk-accipiter-gentilis-in-wigry-national-park-ne-poland-numbers-breeding-results-diet-composition-and-prey-selection.php}}</ref> Na hnízdech v ČR byli zjištěni holubovití (hlavně [[holub hřivnáč]] a [[holub domácí]]; 30,1 %), [[krkavcovití]] (nejčastěji sojka; 16,9 %), drozdovití (nejvíce [[drozd zpěvný]]; 21,9 %), ostatní pěvci (5,9 %), dravci (2,3 %), [[sovy]] (3,7 %), veverka (3,2 %). Podíl drobné lovné zvěře ([[kachna divoká]], [[koroptev polní]], [[bažant obecný]], [[zajíc polní]]) dosahoval celkem 11 %.<ref name="hudec"/> Ve Walesu tvořili potravu jestřábů v průběhu hnízdního období z 87 % ptáci a ze 13 % savci; z ptáků převažovali holub domácí, holub hřivnáč, vrána, [[Havran polní|havran]], [[Straka obecná|straka]], sojka, [[drozd brávník]], drozd zpěvný a [[kos černý]], ze savců [[veverka popelavá]] a [[králík divoký]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Toyne|jméno=E. P.|titul=Breeding season diet of the Goshawk ''Accipiter gentilis'' in Wales|periodikum=Ibis|ročník=140|číslo=4|rok=2008|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1474-919X.1998.tb04701.x/abstract}}</ref> V původnějších podmínkách severní Evropy jsou hlavní potravou lesní kurové.<ref name="hudec"/>

Denní spotřeba potravy odpovídá 14 % tělesné hmotnosti. Loví většinou na volnějších místech v lese, méně i na otevřených prostranstvích mimo les. Kořist vyhlíží za letu nevysoko nad porostem nebo vsedě z pozorovatelny a chytá ji po prudkém výpadu do napřažených pařátů.<ref name="hudec"/>

Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Páry jsou stálé a trvale udržují i stejný domovský okrsek o rozloze přibližně 5 km². Obvykle od března, ale někdy i koncem zimy nebo již na podzim předvádí nad hnízdištěm svatební lety, během kterých několikrát mocně udeří křídly a následně kolmo vzletí s roztaženými křídly a ocasem.

Hnízdní úspěšnost je 73 %, velká část ztrát je způsobena přímým pronásledováním (vybírání hnízd, odstřel). Úmrtnost v prvním roce života je 80 %, ve druhém 50 % a v dalších letech 40 %. Nejvyšší známý věk okroužkovaného ptáka je 19 let.<ref name="hudec"/>