Jilm: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Grafióza: zkázonosný brouk-bělokaz pruhovaný
Řádek 165:
 
=== Grafióza ===
[[Soubor:Scolytus scolytus 1 meyers 1888 v16 p352.jpg|thumb|BělokazBrouk Scolytus bělokaz pruhovaný přenášející zhoubnou grafiózu jilmů]]
{{podrobně|Grafióza jilmu}}
V ČR se grafióza jilmu objevila již koncem 20.&nbsp;let 20.&nbsp;století. Jako první upozornil na výskyt grafiózy prof. Peklo, který toto onemocnění našel v jilmových alejích v Praze a v Poděbradech (Blažek, 1970; Kučera, 1991; Jančařík 1999).<ref name="Ondra">{{Citace elektronické monografie
Řádek 178:
| vydavatel = Lesnická práce, s.&nbsp;r.&nbsp;o.
| jazyk =čeština
}}</ref> Způsob přenosu choroby byl dlouho předmětem dohadů a pěstitelům po celé Evropě náhle hynuly aleje a parky před očima. Rychlost postupu nákazy byla dlouho nevysvětlena a předpokládalo se, že ji mohou přenášet mšice. Dnes je známo, že chorobu přenáší broucibrouk [[nosatec]]bělokaz [[bělokazpruhovaný]].
 
Samotná choroba je způsobená houbou ''[[Ceratocystis ulmi]]'' (synonymum ''Ophiostoma ulmi''). Epidemie pochopitelně vyvolala pokles zájmu o pěstování jilmů. Ničení během druhé světové války a zejména zánik obrovské zahradnické firmy Späth v Berlíně, která vypěstovala desítky původních kultivarů, urychlilo vyřazení jilmů z používaného sortimentu dřevin. Vypuknutí nové, zdaleka více nebezpečné choroby, [[grafióza|grafiózy]] jilmu [[Ophiostoma novo-ulmi]] na konci šedesátých let učinil z jilmů během dvaceti let ohroženou a vzácnou dřevinu. Prakticky od začátku epidemie grafiózy se pěstitelé pokouší vyšlechtit odolného křížence. Což se po čase podařilo. Například v roce 1997 v US National Arboretum byl vyvinut rezistentní (Valley Forge jilm) jilm který je rezistentní k holandské chorobě.<ref>{{Citace elektronické monografie