Osladičotvaré: Porovnání verzí

Odebráno 31 bajtů ,  před 4 lety
m
Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
(Úprava systému v taxoboxu)
m (Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy)
{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Osladičotvaré
| obrázek = DSCN3854 resize.JPG
| řád = '''osladičotvaré''' (''Polypodiales'')
}}
'''Osladičotvaré''' (''Polypodiales'') je rozsáhlý [[řád (biologie)|řád]] [[kapradiny|kapradin]], který zahrnuje rostliny velmi rozmanitého vzhledu (bylinné, terestrické, [[epifyt|epifytní]], anebo nízce stromovité, popřípadě liány se zbytky po listech). ''Polypodiales'' jsou dominantní skupinou kapradin již od [[třetihory|třetihor]]. Svým vzhledem to jsou [[oddenek|oddenkové]] byliny s řapíky často pokrytými plevinami. Jsou to izosporické kapradiny. [[Sporangium|Sporangia]] jsou uložena v sorech, které mají různé typy ochrany, což je důležitým rozřazovacím [[znak (genetika)|znakem]] rozřazení do čeledí. Dalším faktorem přiřazení do dané čeledě je anatomie řapíku a vřetene čepele.
 
== Klasifikace ==
Známy jsou zejména tyto [[čeleď|čeledi]]:
* čeleď [[křídelnicovité]] (''Pteridaceae'') – liniové cenosory jsou kryty podvinutým okrajem listů a cévní svazek při průřezu řapíkem má tvar písmene U. Jsou to vesměs pozemní rostliny s plazivým oddenkem a bohatě zpeřenými listy různého tvaru i velikosti. Patří sem [[hasivka orličí]](''Pteridium aquilinum'')
* čeleď [[netíkovité]] (''Adiantaceae'') – většinou pozemní rostliny s plazivým, nebo vystoupavým oddenkem porostlým chlupy nebo plevinami. Řapík má na průřezu dva cévní svazky, ale ve vřetenu čepele se spojují v jeden [[Xylém|cévní svazek]]. Sori jsou bez ostěr, ale jsou kryty podvinutými laloky listů – okraje listů jsou vroubkované a pod každým vroubkem se nachází jednotlivé výtrusnicové kupky. Listy spíše menší a většinou bohatě zpeřené. Většina zástupců roste jen v [[Tropický podnebný pás|tropech]].
* čeleď [[kapradiníkovité]] (''Thelypteridaceae'') – řapík má 2 páskovité cévní svazky. Kupky se vyskytují na okraji na hřbetě koncových žilek. Kapradiníkovité mají poměrně malé ostěry, které jsou navíc opadavé. V ČR velmi častým zástupcem je [[bukovinec osladičovitý]] ''Phegopteris connectilis''. Další druhy jsou [[pérnatec horský]] (''Lastrea limbosperma'') a [[kapradiník bažinný]] (''Thelypteris palustris'').
* čeleď [[kapraďovité]] (''Dryopteridaceae'') – většinou pozemní rostliny, vzácně liány, někdy i epifyty, převážně vyššího vzrůstu. Oddenek mají pokrytý zbytky listů a tmavými plevinami. Jsou to kosmopolitní kapradiny, které mají řapík obsahující větší počet do půlkruhu uspořádaných cévních svazků. Výtrusnicové kupky jsou na ploše listu spíše daleko od okraje listů a jejich uspořádání nesouvisí s žilnatinou a většinou jsou kryty ostěrou. Rod [[Kapradina (rod)|kapradina]] (''Polystichum'') obsahuje rostliny, které umí přezimovat. Tento rod je také schopen vegetativního [[rozmnožování]] (vytváří vegetativní [[pupen]]y na okraji listů, které časem odpadnou a dají tak vzniknout nové rostlině). Rozšířené od tropů (kde je převážná část jejich zástupců), přes mírné pásy až do pásů studených.
* čeleď [[papratkovité]] (''Athyriaceae'') – pozemní rostliny s krátkým, nebo prodlouženým oddenkem s tmavými plevinami. Listy jsou střední velikosti, nebo malé 1-3x zpeřené. Řapík obsahuje dva centrální svazky, které se ve vřeteni čepele spojují v jeden jediný centrální svazek. Výtrusnicové kupky mají umístěné po straně listu a nebo na hřbetě žilek, kde jsou kryty ostěrou vyrůstající ze žilky. Rozšířené jsou v tropech a méně v mírných pásech. Vzácně se vyskytují i v pásu studeném.
* čeleď [[sleziníkovité]] (''Aspleniaceae'') – terestrické i epifytní rostliny s plazivým, nebo vzpřímeným oddenkem pokrytým tmavými plevinami. Listy jsou jednoduché, až bohatě zpeřené, drobné i poměrně velké s otevřenou, nebo síťnatou žilnatinou. Stejně jako papratkovité jsou kosmopolitní. Řapík má dva cévní svazky, které se ve vřeteni čepele spojují do tvaru písmene X. Výtrusnicové kupky mají po straně koncových žilek a jsou kryté postranní ostěrou.
* čeleď [[žebrovicovité]] (''Blechnaceae'') – jsou kapradiny rostoucí převážně v [[Tropický podnebný pás|tropech]] a subtropech jižní polokoule a jen jeden jediný druh roste i v [[Evropa|Evropě]]. Řapík má dva centrální svazky a sori jsou v liniových [[cenosor]]ech a nejčastěji bývají kryté vychlípeninou střední žilky. U této čeledi se vyskytuje listový dimorfismus. Jsou to pozemní rostliny, vzácně i liány, s oddenkem, nebo i s nevysokým nadzemním kmenem pokryté mřížkovanými plevinami.
* čeleď [[osladičovité]] (''Polypodiaceae'') – jsou nejbohatší čeledí. Většina zástupců je součástí flory tropů a mnozí ze zástupců jsou [[epifyt]]é. Jsou to rostliny drobného až středního vzrůstu s hojnými plevinami. Čepele listů jsou celistvé nebo členěné a jen velmi vzácně složené. Sori jsou podlouhlé, nebo okrouhlé bez indusia, nejsou spojeny s žilnatinou a nemají ostěry, a tak nejsou nijak chráněny, mnohdy pokrývají celou spodní čepel listu, nebo jen její cípy.
 
 
{{Portály|Rostliny}}
 
[[Kategorie:Osladičotvaré| ]]
[[Kategorie:Kapradiny]]
113 777

editací