Bobovité: Porovnání verzí

'''Bobovité''' (''Fabaceae''), někdy '''motýlokvěté''' (''Papilionaceae'') či '''vikvovité''' (''Viciaceae''), je [[čeleď]] [[dvouděložné|dvouděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[bobotvaré]] (''Fabales''). Název čeledi se odvozuje buď podle rodů [[bob]] a [[vikev]], nebo v případě motýlokvětých podle charakteristického typu [[květ]]u. Ten má pětičetný kalich i korunu, rozlišenou na [[pavéza (botanika)|pavézu]], křídla a člunek.

Bobovité najdeme široce po celém světě, jsou přizpůsobeny mnoha různým prostředím a podnebím. Mnohé z nich jsou důležité zemědělské rostliny, jako je například [[Sója luštinatá|sója]] (''Glycine max''), [[fazol]] (''Phaseolus''), [[hrách]] (''Pisum sativum'') či [[tolice vojtěška]] (''Medicago sativa'') a [[podzemnice olejná]] (''Arachis hypogaea'').

[[Soubor: Lathyrus flower numbers.jpg|thumb|upright=1.0|Květ hrachoru: '''1''' - pavéza, '''2''' - křídla, '''3''' - člunek]]

Plody se nejčastěji vyvíjí jako [[lusk]], který se obvykle při dozrávání otevře podél švu na obou stranách.

Historie luštěnin je úzce svázána s lidskou civilizací jako nezbytná náhrada v době, nebo místech, kdy nebyl dostatek masa.

Luštěniny nacházejí mnohé využití. Zelená hmota jako [[krmivo]], plody jako [[Potravina|potraviny]], květy ve farmaceutickém průmyslu, zbytky po sklizni jako zelené hnojení, přičemž většina komerčně pěstovaných rostlin může plnit dvě nebo více rolí najednou.

Existují dva druhy krmných luskovin. Některé, jako například [[vojtěška]], [[jetel]], [[vikev]], bývají zasety v [[pastvina|pastvinách]] a spásány zvířaty. Jiné krmné luštěniny jako ''[[Leucaena]]'' a ''[[Albizia]]'' jsou dřevité druhy stromů nebo keřů, jsou pravidelně sklízeny lidmi, jako zásoby krmiva.

[[Vlčí bob]] je ale komerčně pěstovaný pro květy v zahradách na celém světě, podobně jako keře [[čilimník]], [[trnovník akát]], nebo stromy [[dřezovec]] (''Gleditzia'') s monstrózními trny, [[nahovětvec]] (''Gymnocladus'') pozoruhodný svými velkými lusky nebo krásně kvetoucí [[akácie]]. Mnohé druhy bobovitých patří mezi oblíbené okrasné [[strom]]y a [[keř]]e, přestože jsou prudce jedovaté, například [[štědřenec odvislý]] (''Laburnum anagyroides''). Květy akátu jsou vykupovány pro farmaceutické využití.

Semena (Semen calabar) [[puchýřnatec|puchýřnatce]] neboli „kalabarského bobu“ se sbírají pro obsah [[Alkaloidy|alkaloidů]], zejména [[fysostigmin]]u (eserin). Fysostigmin patří k nejjedovatějším alkaloidům. Je součástí očních kapek proti [[zelený zákal|zelenému zákalu]]. Používá též při různých nervových chorobách – např. [[obrna|obrny]], [[míšní obrnění]] a podobně. Afričtí domorodci kalabarský bob používali k náboženským účelům k tzv. „božím soudům“. Obžalovaný byl postaven před úkol sníst semena, byl-li nevinen, pak přežil, a byl-li vinen, pak jej semena zahubila.

Jako [[zelené hnojení]] se nevyužitá hmota sklizených bobovitých vrací zpět do půdy, přitom je využíván vysoký obsah dusičnanů nacházející se ve většině luštěnin.

Některé z nejcitlivějších druhů hospodářských rostlin jsou právě z&nbsp;čeledi bobovitých.<ref>http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=3665&id_c=100544</ref>

V původní květeně ČR je čeleď bobovité zastoupena celkem 22 rody. Na druhy nejbohatší jsou rody [[vikev]] (''Vicia'') a [[jetel]] (''Trifolium''), zastoupené v naší květeně 18 druhy, též [[hrachor]] (''Lathyrus'') se 13 a [[kozinec]] (''Astragalus'') se 7 druhy. Několika druhy jsou zastoupeny rody [[tolice]] (''Medicago''), [[čilimníček]] (''Chamaecytisus''), [[čilimník]] (''Cytisus'', včetně [[janovec metlatý|janovce metlatého]] (''Cytisus scoparius''), [[kručinka]] (''Genista''), [[jehlice]] (''Ononis''), [[komonice]] (''Melilotus''), [[štírovník]] (''Lotus''), [[bílojetel]] (''Dorycnium'') a [[vičenec]] (''Onobrychis''). Celkem 9 rodů je v české květeně zastoupeno pouze jediným druhem: [[lupina mnoholistá]] (''Lupinus polyphyllus''), [[vlnice chlupatá]] (''Oxytropis pilosa''), [[ledenec přímořský]] (''Tetragonolobus marittimus''), [[úročník bolhoj]] (''Anthyllis vulneraria''), [[čičorka pestrá]] (''Securigera varia''), [[čičorka pochvatá]] (''Coronilla vaginalis''), [[podkovka chocholatá]] (''Hippocrepis comosa''), [[kopyšník tmavý]] (''Hedysarum hedysaroides'') a [[pískavice thesalská]] (''Trigonella monspeliaca'').

Množství bobovitých nalezneme také mezi okrasnými dřevinami, z nichž některé intenzívně zplaňují.

}}</ref>

* [[albízie]] (''Albizia'')

* [[bauhínie]] (''Bauhinia'')

* [[vikev|bob]] (''Vicia'', syn. ''Faba'')

* [[čičorka]] (''Coronilla'')

* [[čilimka]] (''Calicotome'')

* [[čilimníček]] (''Chamaecytisus'')

* [[čilimníkovec]] (''Cytisus'', syn. ''Lembotropis'')

* [[čilimník]] (''Cytisus'')

* [[čimišník]] (''Caragana'')

* [[čočka (rod)|čočka]] (''Lens'')

* [[eperua]] (''Eperua'')

* [[fazol]] (''Phaseolus'')

* [[hlodáš]] (''Ulex'')

* [[hrachor]] (''Lathyrus'')

* [[choulostice]] (''Aeschynomene'')

* [[janovec]] (''Cytisus'', syn. ''Sarothamnus'')

* [[jehlice]] (''Ononis'')

* [[jerlín]] (''Sophora'')

* [[jestřabina]] (''Galega'')

* [[jetel]] (''Trifolium'')

* [[komonice]] (''Melilotus'')

* [[kručinkovec]] (''Cytisus'', syn. ''Corothamnus'')

* [[kručinka]] (''Genista'')

* [[kručinka|kručinečka]] (''Genista'', syn. ''Genistella'')

* [[ledenec]] (''Tetragonolobus'')

* [[lékořice]] (''Glycyrrhiza'')

* [[lespedézie]] (''Lespedeza'')

* [[mákie]] (''Maackia'')

* [[nahovětvec]] (''Gymnocladus'')

* [[netvařec]] (''Amorpha'')

* [[peterovka dalmatská|peterovka]] (''Petteria'')

* [[pískavice]] (''Trigonella'')

* [[podzemnice]] (''Arachis'')

* [[sója (rod)|sója]] (''Glycine'')

* [[štědřencovec Adamův|štědřencovec]] (+''Laburnocytisus'')

* [[štědřenec]] (''Laburnum'')

* [[štírovník]] (''Lotus'')

* [[štírovka]] (''Scorpiurus'')

* [[tolice]] (''Medicago'')

* [[úročník]] (''Anthyllis'')

* [[vičenec]] (''Onobrychis'')

* [[vistárie]] (''Wisteria'')

* [[vlnice]] (''Oxytropis'')