Plameňáci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
kurzíva u vědeckého jména |
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Plameňáci
| obrázek = Caribbean Flamingo.jpg
Řádek 26 ⟶ 25:
== Výskyt ==
Jsou to původně obyvatelé slaných [[jezero|jezer]] a [[pobřeží|pobřežních]] [[moře|moří]] s mělkými [[záliv]]y , mnozí se přizpůsobili i na [[sladká voda|sladkovodní]] [[potrava|potravu]] na rozsáhlých [[vnitrozemí|vnitrozemských]] jezerech. Žijí v [[Tropický podnebný pás|tropech]], [[subtropy|subtropech]] i [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] v závislosti na dostatku potravy a klidu ke [[hnízdění]]. Vyskytují se dokonce v [[Andy|Andách]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 3500 až 4500 m u [[termální pramen|termálních jezer]], kde je voda teplá přes 60 °C a noční teploty vzduchu klesají pod [[bod mrazu]]. Nežijí ve východní [[Asie|Asii]] a v [[Austrálie|Austrálii]].
Plameňáci nemají v přírodě mnoho [[predátor|nepřátel]], vyskytují převážně se ve velkých množstvích. Postupně klesají pouze počty [[plameňák andský|plameňáka andského]], žijícího a množícího se v málo rozlehlé oblasti slaných horských jezer v Andách na území [[Argentina|Argentiny]], [[Bolívie]], [[Chile]] a [[Peru]], a proto je podle [[IUCN]] zařazen mezi [[zranitelný druh|zranitelné druhy]].<ref> {{Citace elektronické monografie | titul = IUCN Red List of Threatened Species | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/search | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = International Union for Conservation of Nature and Natural Resources | jazyk = en}} </ref>
== Popis ==
Plameňáci dosahují výšky 1 až 1,4 m a váhy 1,5 až 4,1 kg a přes svůj mohutný vzhled jsou poměrně lehcí, mají silně pneumatizovanou [[kostra|kostru]]. Rozpětí [[křídlo (biologie)|křídel]] u největších kusů může dosáhnout 1,6 metrů. Dlouhý, ohebný [[krk]] se 17 [[obratel|obratli]] je zakončen malou [[hlava (anatomie)|hlavu]] s téměř do [[pravý úhel|pravého úhlu]] ohnutým [[zobák]]em uzpůsobeným k [[cezení]] vody. Při nasávání otevře zobák a mezi [[čelist]]mi vznikne rovnoměrná štěrbina, která reguluje maximální velikost nasávaných pevných elementů. Uvnitř po obou stranách zobáku jsou husté lamely, přes které jazykem vytlačuje ze zobáku vodu ven a na nich se zachytávají drobné vodní organismy, těmi se plameňáci živí. Velkou roli přitom hrají topořivá tělíska v zobáku, která se po sklopení hlavy naplní krví a několikanásobně zvětší. Tím měkké tkáně zobáku včetně jazyka ztuhnou a to usnadní přijímat potravu tak netradičním způsobem.
Poměrně velký zobák je obvykle červený s černou špičkou, u kořene je potažen měkkou a citlivou [[kůže|kůží]]. Dlouhé nohy má až k tělu holé, tří přední [[prst]]y jsou propojeny [[plovací blána|plovací blánou]] usnadňující plavání, růžová až červená kůže na nich je s ohledem na brodění ve slané i velmi teplé vodě velmi silná. Mají dobrý [[zrak]], ale téměř žádný [[čich]]. Samci jsou o poznání mohutnější. Jsou to společenští ptáci, obvykle žijí ve velikých [[hejno|hejnech]]. Rodu ''[[Phoenicoparrus]]'' čtvrtý, zadní prst chybí.
Po vodě plavou málo, chodí většinou po mělčinách, kde si nesmáčejí peří. Ke vzletu, ať již z vody nebo suché země, se musí rozběhnout k nabrání rychlosti. Létají s kupředu nataženým dlouhým krkem a nohama nataženýma dozadu za téměř neustálého rychlého mávání křídly, většinou v sevřených hejnech ve tvaru "V". Při odpočinku stojí na jedné noze s hlavou ukrytou pod křídlem. [[Dorozumívání|Komunikují]] mezi sebou kejháním podobným [[husa velká|husímu]]. Růžové až červené zbarvení plameňáků je podmíněno dostatkem určitých [[řasy|řas]] obsahující [[karoteny]] (při chování v zajetí, kde se tyto řasy nevyskytují, se musí pro zachování zbarvení karoten dodávat uměle, jinak by ptáci byli bílí). [[Peří]] mají plaměňáci měkké, na hlavě a krku krátké a řídké. Peří pravidelně obměňují, před hnízděním jen částečně [[pelichání|vypelichají]] (pořizují se svatební šat) a po odstavení mláďat [[přepeřování|přepeřují]] úplně, vypadnou jim najednou všechny [[peří|letky]] a ptáci nejsou po nějakou dobu schopni vzlétnout.<ref name = biolib> {{Citace elektronické monografie| příjmení = Vitali | jméno = Francesco | titul = BioLib.cz: Phoenicopteridae | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8420/ | datum aktualizace = 03.03.2011 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Ondřej Zicha| jazyk = cs}} </ref><ref name = sandiego> {{Citace elektronické monografie | titul = San Diego Zoo: Flamingo | url = http://www.sandiegozoo.org/animalbytes/t-flamingo.html | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Zoological Society of San Diego, CA | jazyk = en}} </ref><ref name = breeds> {{Citace elektronické monografie | titul = Bird Breeds: Phoenicopteridae | url = http://www.bird-breeds.com/phoenicopteridae-flamingos| datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Bird Breeds | jazyk = en}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Petr | jméno = Jaroslav | titul = Záhada zobáku plameňáka | url = http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2223 | datum aktualizace = 06.11.2006 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = OSEL, Zahradníčkova 1121/8, Praha 5 | issn = 1214-6370 | jazyk = cs}} </ref>
Řádek 41 ⟶ 40:
== Rozmnožování ==
[[Monogamie|Monogamní]] plameňáci hnízdí až na výjimky ve velikých i vícedruhových [[kolonie (biologie)|koloniích]] čítajících statisíce párů, vytvářejíce tak jedna z největších hnízdišť. Nejčastěji si vybírají [[ostrov]]y v mělkých [[laguna|lagunách]] nebo jezerech, kde jsou lépe chráněni před dravci. Po příletu do místa hnízdění započnou všichni najednou [[tokání|tok]], skládající se z [[rituál|ritualizovaných]] postojů a hlasových projevů.
Hnízda stavějí z [[bláto|bláta]] přinášeného v zobáku, jsou to kopce vysoké přes 30 cm o průměru okolo 40 cm, mající za úkol ochránit vejce před [[povodeň|zaplavením]]. Je až neuvěřitelná hustota hnízd, jež dosahuje 4 až 5 kusů na 1 m². Samice snese obvykle jen jedno [[vejce]] o váze 115 až 140 gramů (80 až 90 mm), na kterém se v sezení se samcem střídají, [[inkubace]] trvá 27 až 31 dnů. Narozené mládě pokryté šedým prachovým chmýřím má zobák rovný a nohy krátké.
Mláďata zůstávají v hnízdě 5 až 12 dnů, po tu dobu a ještě i později ho oba rodiče krmí výživnou tekutinou vytvářenou v [[zažívací trakt|zažívacím traktu]] obsahující [[bílkovina|bílkoviny]], [[tuky]] a karoten. Je zajímavé, že o potravu žadonící [[mládě]] dokáže i u cizího ptáka, který třeba v této sezoně neměl mladé, vyvolat vytvoření této tekutiny a ten mládě nakrmí. Po opuštění hnízda odcházejí do "školek" a společně již plavou a učí se lovit. Teprve asi za měsíc jsou zcela pokrytí řádným peřím. Pohlavně dospívají ve věku 3 až 5 let, dožívají se průměrně 30 až 40 roků.<ref name = biolib/><ref name = sandiego/>
Řádek 52 ⟶ 51:
Za nejbližší příbuzné plameňákům byly považovány řády ptáků [[brodiví|brodivých]] a [[vrubozobí|vrubozobých]], podle nejnovějších výzkumů je plameňákům nejbližší řád [[potápky]].<ref>Mayr, G., [[2004]]: Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). ''Zoological Journal of the Linnean Society'', '''140''', 157–169.</ref><ref>Manegold, A., [[2006]]: Two additional synapomorphies of grebes Podicipedidae and flamingos Phoenicopteridae. ''Acta Ornithologica'' '''41''' (1): 79-82.</ref>. Skupina plameňáků a potápek byla pojmenována [[Mirandornithes]] <ref>Sangster, G., [[2005]]: A name for the flamingo–grebe clade. ''Ibis'', '''147''', 612-615.</ref>, jejím původním předchůdcem je snad vyhynulý rod † ''Juncitarsus''.
Někdy je rod ''[[Phoeniconaias]]'' považován jen za druh rodu ''[[Phoenicopterus]]'', jindy jsou [[plameňák chilský]] a [[plameňák karibský]] řazeni jako [[poddruh]]y [[plameňák růžový|plameňáka růžového]].<ref name = biolib/><ref name = breeds/><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Clements | jméno = J. F | příjmení2 = Schulenberg | jméno2 = T. S | příjmení3 = Lliff | jméno3 = M. J | titul = The Clements Checklist, verze 6.5 | url = http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/downloadable-clements-checklist | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 09.03.2011 | vydavatel = Cornell University, Lab of Ornithology, Ithaca, NY, USA | jazyk = en}} </ref>
* rod ''[[Phoeniconaias]]'' Gray, 1869
** [[plameňák malý]] (''Phoeniconaias minor'') (E. Geoffroy Saint-Hilaire, 1798)
Řádek 65 ⟶ 64:
Vyhynulé taxony:
** † ''Phoenicopterus cope'' (Shufeldt, 1892)
** † ''Phoenicopterus croizet'' Gervais, 1852
** † ''Phoenicopterus floridanus'' Brodkorb, 1953
** † ''Phoenicopterus minutus'' (Howard, 1955)
** † ''Phoenicopterus stocki'' (L. Miller, 1944)
* † rod ''Elornis'' Aymard, 1856
** † ''Elornis anglicus''
| |||