Hrabaví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: vložen nadpis
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Taxobox
| barva = pink
| jméno = Hrabaví
| obrázek = Rhode Island Red.jpg
Řádek 28 ⟶ 27:
 
== Rozšíření ==
Ptáci z&nbsp;řádu hrabavých se vyskytují mimo [[Antarktida|antarktických]] a [[Arktida|arktických]] oblastí na všech [[kontinent]]ech. Nejvyšší počet [[druh (biologie)|druhů]] (asi 40&nbsp; %) žije ve volné přírodě v&nbsp;[[Asie|Asii]], nejmenší (asi 4&nbsp; %) v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]. Nejvíce jsou rozšířeni v&nbsp;[[subtropický podnebný pás|subtropických]] a [[tropický podnebný pás|tropických]] oblastech, většinou v&nbsp;horských krajích. Jejich oblíbené [[biotop]]y jsou rozličné, lze je nalézt poblíž obdělávaných polí a luk, na travnatých i křovinatých [[step]]ích i [[savana|savanách]], v&nbsp;hustě zarostlých březích řek i v&nbsp;[[tundra|tundrách]]. Žijí v&nbsp;lesích v&nbsp;nížinách i na svazích hor do výše 5000&nbsp;m, mnohdy nad hranici lesa. Na rozšíření některých druhů byl účasten člověk, když např. ze [[Starý svět|Starého světa]] vědomě vysadil v&nbsp;[[Amerika|Americe]] nebo [[Austrálie|Austrálii]] do volné přírody [[bažant]]y nebo jsou tam chováni v&nbsp;domestikované formě [[kur]]ové a naopak z&nbsp;Ameriky byla celosvětově rozšířena zdomácněla forma [[krocan]]a.<ref name = zvířata> {{Citace monografie | příjmení = Felix | jméno = Jiří | titul = Zvířata celého světa: Bažanti a ostatní hrabaví | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 188 | jazyk = čs}} </ref>
 
== Popis ==
Řádek 37 ⟶ 36:
Hrabaví jsou [[všežravec|všežravci]] živící se jak rostlinnou, tak i živočišnou potravou. Hlavní složku tvoří nejrůznější [[semeno|semena]] a [[plod (botanika)|plody]], mladé výhonky rostlin a drobní živočichové, nejčastěji [[hmyz]]. Velké druhy uloví i malé [[hlodavci|hlodavce]]. Mají velké [[trávicí soustava ptáků|vole]] jako zásobárnu potravy. Jejich [[žaludek]] je uzpůsoben k&nbsp;rozemílání tvrdých semen, polykají za tím účelem drobná zrna písku.
 
V převážné míře jsou [[polygamie|polygamní]], kohout má více slepic, jen několik málo druhů žije v&nbsp;párech. Před vlastním pářením nastává dělení hejna, kromě vzájemných šarvátek kohoutů bývá nápadný [[tok]], kdy různými vizuálními i hlasovými projevy soupeří o&nbsp;co největší počet slepic. Po spáření se u&nbsp;polygamních druhů o&nbsp;stavbu [[Ptačí hnízdo|hnízda]], [[inkubace|inkubaci]] a péči o&nbsp;[[potomek|potomstvo]] stará jen slepice. Hnízdo bývá většinou na skrytém místě v&nbsp;hlíně vytvořený důlek vystlaný trávou a listí, hokové mívají skromná hnízda na stromech. Samice snese do hnízda až 20&nbsp;vajec a sedí na nich v&nbsp;průměru 25&nbsp;dnů. Výjimku tvoří taboni, jejichž samice vejce nevysezují, ale snášejí je do teplého písku nebo kup tlejícího listí. Vylíhnutá [[mládě|mláďata]] jsou nekrmivá, potravu si hned hledají sama na zemi v&nbsp;okolí hnízda, pouze někteří hnízdící na stromech přinášejí mláďatům potravu do hnízda. Slepice všeobecně o&nbsp;kuřata pečují, vodí je k&nbsp;vodě, za chladu je zahřívají a ochraňují před [[predátor]]y, u&nbsp;[[monogamie|monogamních]] druhů jim pomáhají i kohouti.<ref name = zvířata/><ref name = Novelguide>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hughes | jméno = Julian | titul = Novelguide.com: Galliformes | url = http://www.novelguide.com/a/discover/grze_08/grze_08_00539.html/ | datum přístupu = 17.05.2011 | vydavatel = Novelguide.com, Thomson Learning Inc., UK | jazyk = en}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Other Free Encyclopedias, Animal Life Resource: Galliformes | url = http://animals.jrank.org/pages/549/Chicken-Like-Birds-Galliformes-BEHAVIOR-REPRODUCTION.html | datum přístupu = 17.05.2011 | vydavatel = NET Industries, Kingston, Ontario, CA | jazyk = en}} </ref>
 
== Význam ==