Sa'dí: Porovnání verzí

Sa'dí pocházel ze vzdělanecké rodiny. Otce ztratil sice již v raném věku, ale díky dvorské nadaci mohl pokračovat ve studiu, nejprve v [[Šíráz]]u a pak na proslulé [[islám]]ské koleji al-Nizámija v [[Bagdád]]u, kde získal vysoké vzdělání. Poté hodně cestoval (pravděpodobně jako prostý poutník) po [[Blízký východ|Předním východě]] a [[Malá Asie|Malé Asie]], navštívil [[Mekka|Mekku]], [[Medína|Medínu]] i [[Jeruzalém]] a byl až v [[Egypt]]ě. Kolem roku [[1260]] se vrátlivrátil do rodného [[Šíráz]]u, kde žil jako [[Súfismus|súfí]] ([[mystik]]). Zemřel jako vážený a všemi ctěný muž. Jeho hrob, dnes [[mauzoleum]], je významným poutním místem.

''Bústán'' obsahuje příběhy ze života slavných postav [[Persie|perské]] i [[islám]]ské historie, ale také vyprávění o lidech, které Sa'dí pravděpodobně potkal na svých cestách. Dílo, napsané s básnickým vtipem, laskavým humorem a rafinovaně prostým stylem, oslavuje moudrost, snášenlivost, zbožnost a učenost a přineslo autorovi momořádnoumimořádnou popularitu, která ještě vzrostla po napsání ''Gulistánu''.

''Gulistán'' je složen z kratších, často [[Anekdota|anekdotických]] vyprávění seřazených do tematických kapitol. Příběhy jsou prodchnuty tolerancí a láskou k chybujícím lidem a každý z nich končí veršovanou pointou, obsahující poučení či filozofickou úvahu. To vše učinilo z ''Gulistánu'' jedno z nejčtenějčíchnejčtenějších děl [[Perská literatura|perské literatury]] a jde také o první perské dílo přeložené do [[Evropa|evropského]] jazyka (v [[17. století]] do [[Francouzština|francouzštiny]] a do [[Latina|latiny]]).<ref>Slovník asijských a afrických spisovatekůspisovatelů II., Odeon, Praha 1967, str. 233-235.</ref>