Josef Kodíček: Porovnání verzí

Po maturitě pokračoval v Praze ve studiu práv. Již v době studií se stal spoluzakladatelem literární revue ''Scéna'' ([[1912]]) a v následujících dvou letech byl jejím redaktorem. V roce [[1915]] byl nasazen v [[První světová válka|1.světové válce]] na Balkáně. Po návratu se věnoval kulturní publicistice a v letech [[1919]] – [[1927]] byl vedoucím redaktorem divadelní rubriky deníku ''Tribuna''. Publikoval rovněž v dalších periodikách, např. ''Scéna'', ''Přítomnost'', ''Lidové noviny'', ''České slovo''. Používal rovněž pseudonymy ''J. Albert'' a ''E.&nbsp;V.&nbsp;Prokop'' <ref>[[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;356 </ref> a šifru ''K-ček''. Jako divadelní kritik byl spolu s M.&nbsp;Ruttem a [[Karel Hugo Hilar|K.&nbsp;H.&nbsp;Hilarem]] obhájcem směru „[[civilismus]]“, oceňující všední záležitosti jedince a jeho vnitřní soukromí <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;107 </ref>. Byl významným představitelem české meziválečné kultury <ref> http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/patecni-vecer-josef-kodicek-a-svobodna-evropa--904845</ref>, patřil k blízkým přátelům [[Bratři Čapkové|bratří Čapků]], [[Eduard Bass|Eduarda Basse]] a [[František Langer|Františka Langera]], byl členem kruhu „[[Pátečníci|pátečníků]]“ <ref>Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;66-9, ISBN 80-85625-19-9

V letech [[1927]] – [[1930]] pracoval jako dramaturg a příležitostně i jako režisér [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]] <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;122, 254 </ref> <ref>Redakce umělecké správy divadla: ''Čtvrtstoletí Městského divadla na Král.&nbsp;Vinohradech, jubilejní sborník'', vyd.&nbsp;[[Divadlo na Vinohradech|Městské divadlo na Král.&nbsp;Vinohradech]], Praha, [[1932]], str.&nbsp;116 </ref>. K dramaturgické práci jej přizval [[Karel Čapek]] <ref>[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]]'', Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;72 </ref>. Ve svých deseti režiích uplatňoval odvozený hilarovský postexpresionismus <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;254 </ref>. V roce [[1931]] se pokusil i o filmovou režii, avšak ve výsledku nebyl úspěšný <ref> [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;145</ref> <ref>Jaroslav Brož, [[Myrtil Frída]]: ''Historie československého filmu v obrazech [[1930]] – [[1945]]'', Orbis, Praha, [[1966]], str.&nbsp;26-7, 30</ref>. Od roku [[1938]] žil v exilu u Londýna (v městečku Walton on Thames v domě zařízeném českým architektem a výtvarníkem [[Antonín Heythum|Antonínem Heythumem]] <ref>Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;66, ISBN 80-85625-19-9 </ref>). V roce [[1939]] se stal redaktorem českého vysílání BBC, byl také šéfredaktorem časopisu Central-European Observer a tento vedl i po válce. Po válce se již do vlasti natrvalo nevrátil a od roku [[1951]] až do své smrti pracoval v [[Rádio Svobodná Evropa|Rádiu Svobodná Evropa]] (RFE), pro jehož rubriku „Hra týdne“ natočil téměř sto dramatických děl.

* [[1927]] – [[1932]] ''Nové české divadlo'' – čtyři svazky 1918–1926; 1927; 1928–1929; 1930–1932 (vyd.Dr.Ot.Štorch-Marien v edici Aventinum) – redigoval společně Dr.&nbsp;Miroslav Rutte a Josef Kodíček

* Jaroslav Brož, [[Myrtil Frída]]: ''Historie československého filmu v obrazech [[1930]] – [[1945]]'', Orbis, Praha, [[1966]], str.&nbsp;17, 26-726–7, 30, 250, 253, 258, foto 42

* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]]'', Melantrich, Praha, [[1983]], str.&nbsp;51, 72, 92, 118, 121, 124, 152, 184-6184–6, 255

* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;144-5144–5

* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;34, 107, 122, 160, 204, 254, 270, 589, 591–2, 597-8597–8, 600-4600–4, 608-9608–9, 614

* [[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;96, 185-6185–6, 201, 205, 233-4233–4, 238-9238–9, 356

* V.&nbsp;Müller a kol.: ''Padesát let Městských divadel pražských [[1907]] – [[1957]]'', vyd.&nbsp;Ústřední národní výbor hl.&nbsp;m.&nbsp;Prahy, Praha, [[1958]], str.&nbsp;131, 144-5144–5, 147, 155-6155–6, 164,

* [[Ladislav Pešek]]: ''Tvář bez masky'', Odeon, Praha, [[1977]], str.&nbsp;92, 94-594–5, 111, 193

* Redakce umělecké správy divadla: ''Čtvrtstoletí Městského divadla na Král.&nbsp;Vinohradech, jubilejní sborník'', vyd.&nbsp;[[Divadlo na Vinohradech|Městské divadlo na Král.&nbsp;Vinohradech]], Praha, [[1932]], str.&nbsp;116, 133-4133–4

* Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;19, 43, 172–3, 193, ISBN 978-80-239-9604-3

* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;49, 60, 63, 65-965–9, 80, 94, 100, 102, 182, 186 , ISBN 80-85625-19-9

* Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 20071907–2007 – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;153, 181, foto 154, ISBN 978-80-239-9603-6