Rečycký rajón: Porovnání verzí

Součástí Rečyckého rajónu bylo nejprve 31 vesnických rad (selsovětů),: Adamaŭský, Azjerščynský, Andrejeŭský, BronenskýBroňněnský, Bjazujeŭský, Budkaŭský, Haroškaŭský, Haryvodzký, DzemjachoŭskýDzjemjachoŭský, Žmuraŭský, ZaspjenskýZašpjenský, Kaparaŭský, Karavacický, Kozjenský, Ljevašoŭský, Maladuský, Malčanoŭský, Novabarsucký, PjeravalockýPěravalocký, PjerasvjatoŭskýPěrašvjatoŭský, RabasoŭskýRabusoŭský, RovjenskýRověnský, RovjenskaslabodzkýRověnskaslabodzký, Saltanoŭský, Smaharynský, StarakrasněnskýStarakrašněnský, SvirydavickýŠvirydavický, Unorycký, Čyrvonavostraŭský, Jampalský a, Janoŭka-HascivjelskýHašcivjelský.

Zpočátku rajón patřil do Rečyckého okruhu spolu s BrahinskýBrahinským, Vasiljevickým, Horvalským, Kamarynským, Lojeŭským, CholmeckýmCholměckým a Juravickým rajónem. Usnesením ze zasedáníVІII. sjezdu sovětů běloruské SSR, zekterý se konal 12. dubna 1927, byl Rečycký okruh zrušen.

Dne 9. června 1927 Rečycký rajón vstoupil v Homelský okruh, kde zůstal až do 26. července 1930. Dne 4. srpna 1927 se k výše uvedeným 31 selsovětům Rečyckého rajónu připojilo 47 selsovětů zlikvidovaného Vasiljevického, Horvalského, CholmeckéhoCholměckého rajónu a také DzjatlaŭskýDzjatlaŭského a ŬvaravickýŬvaravického rajónrajónu. OdZe Ŭvaravického rajónu byl připojen ČarňaskýČarňanský sesovět a odze Dzjatlaŭského rajónu Hranaŭský a Kapanský selsovět.

Dne 30. prosince 1927 prošliprošly selsověty Homelského okruhu reorganizací a posíleníposílením. Takže místo 78 selsovětů jich Rečyckém rajónu zůstalo jen 33.

Dne 5. února 1931 byl k Rečyckému rajónu připojen Kakujevický selsovět Mazyrského rajónu a 10. února 1931 Barščoŭský selsovět Homelského rajónu. Dne 5. dubna 1935 bylibyly selsověty Kabyljeŭský a Maladucký, které stále náležely Rečyckém rajónu, převedeny pod správu Chojnického rajónu. Nachaŭský selsovět byl začleněn do Mazyrského rajónu a Baravikoŭský selsovět byl přidělen Paryckému rajónu.

Dne 20. února 1938 se Rečycký rajón vstoupilstal dosoučástí Homelské oblasti a zmenšili se o 9 selsovětů. Do nově vytvořeného Vasiljevického rajónu byl začleněn Babický, Vasiljevický, Dubroŭský, Zalatuský, Kakujevický, Karavacický, Liskaŭský, Svjedzký a Uznaský selsovět. Vasiljevický rajón se tímto stal jedním z územně-správních celků Poleské oblasti a centrem se stalo město Mazyr.

Dne 1. ledna 1941 zahrnoval Rečycký rajón 21 selsovětů (vesnických rad). Na začátku roku 1954 byla zrušena Poleská oblast azrušena. Vasiljevický rajón, stejně jako téměř všechny rajónycelé území Poleské oblasti, bylybylo začleněnyzačleněno do Homelské oblasti. Dne 16. září 1959 bylabyl zrušenanakonec zrušen i HomelskáVasiljevický oblastrajón. Část vesnických radselsovětů byla převedena dopod správysprávu Kalinkavickému rajónu a část Rečyckému rajónu.

V současnosti se Rečycký rajón skládá ze selsovětů Azjerščynský, Artukoŭský, Babický, Barščoŭský, Bjelabalocký, Vyšamirský, Hlybaŭský, Dzemjachoŭský, Dubroŭský, Žmuraŭský, Zaspjenský, Kamsamolský, Kaparaŭský, Karavacický, Liskaŭský, Novabarsucký, Pjerasvjatoŭský, Rovjenskaslabodzký, Svirydavický a Cholmjecký.