Mari: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění bibliografie |
+ kat. |
||
Řádek 25:
Mari bylo osídleno nejpozději od 5. tisíciletí př. n. l., ale svůj největší význam získalo během 3. a 2. tisíciletí. Mělo strategicky významnou polohu na řece Eufratu, neboť od něho vedly obchodní cesty na západ do Sýrie a [[Féničané|Foinikie]] i na severovýchod dál podél Eufratu do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Sumerové zde překládali do svých lodí stavební materiál - dřevo a kámen ze severní Sýrie. Po vrcholu, který započal kolem r. 2900 př. n. l., bylo Mari během 24. st. př. n. l. zničeno. Nejznámějším panovníkem tohoto "staršího" období Mari byl [[Lamgimari]] někdy po roce 2600 př. n. l. Zničení města je obvykle připisováno [[Sargon Akkadský|Sargonu I. Akkadskému]], ale je možné, že to již byl [[Lagaš|lagašský]] [[lugal]] [[Entemena]] kolem roku 2460 př. n. l., který jako první vládce výboji spojil řadu sumerských měst do jednotného státu. Jiní přičítají zpustošení Mari obchodním konkurentům ze syrského města [[Ebla]].
V době [[3. dynastie urská|3. dynastie urské]] bylo Mari součástí [[ur]]ského státu. K novému vzestupu dochází v Mari až za [[Amorité|Amoritů]], kteří oblast ovládli na konci doby 3. dynastie urské. Bylo to kolem roku 1900 př. n. l. Amoritští panovníci dovedli Mari k největšímu rozkvětu, jak o tom svědčí obsáhlý archív klínopisných destiček a královský palác. Nejvýznamnějšími vládci byli [[Jachdunlim]], [[1825]] - [[1810]] př. n. l. a jeho syn [[Zimrilim]], [[1782]] - [[1759]] př. n. l. Tito panovníci se aktivně zapojili do politiky [[Mezopotámie|mezopotamských]] států a současně udržoali přátelské styky se syrskými městy, především s [[Halab|Aleppem]].
Významným zdrojem bohatství Mari byla úrodná půda neustále rozšiřována výstavbou zavlažovacích zařízení. Hlavním pramenem státních příjmů zůstával obchod. Díky němu marijští vládci získávali meď z [[Kypr]]u a udržovat styky s [[Kréta|Krétou]]. Obchodní cesty vedly nejen na jih do dolní Mezopotámie, ale i dál do hor [[Elam]]u. Městem proudily náklady jako olivy, hrnčířské zboží, porcelán, obilí, dřevo a kámen.
Řádek 35:
== Společnost Mari ==
Občané Mari byli známi svým oblečením a účesy, a ačkoliv vzdáleni od jejího centra, byli pokládáni za součást mezopotamské kultury. Obyvatelé Mari uctívali obrovské množství sumerských bohů a bohyň. Bůh bouří [[Dagan]] měl sobě zasvěcený chrám, stejně tak bohyně úrody [[Ištar]] a [[Šamaš]], bůh Slunce. Šamaš byl pokládán za vševědomcího a vševidoucího. Mnoho pečetí ho znázorňuje stojícího mezi velkými veřejemi. Přes Mari pronikli sumerští bohové i mezi nesumerská města jako Ebla a [[Ugarit]] a ovlivnili jejich národní náboženství.
==Bibliografie==
{{commons|Category:Mari}}
* HRUŠKA
* [[Vojtěch Zamarovský|ZAMAROVSKÝ, Vojtěch]]. ''Na počátku byl Sumer''. Praha, 1983.
* BURIAN, Jan — OLIVA, Pavel. ''Civilizace starověkého Středomoří''. Praha, 1984.
Řádek 45:
[[Kategorie:Archeologické lokality]]
[[Kategorie:Zaniklá města]]
[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]
[[Kategorie:Mezopotámie]]
[[Kategorie:Sýrie]]
[[ca:Mari (Mesopotàmia)]]
[[de:Mari (Stadt)]]
| |||